Incident v Korfském průlivu

Hranice mezi Řeckem (vlevo) a Albánií (vpravo) v Korfském průlivu, místu incidentu.

Incident v Korfském průlivu představoval sérii střetů mezi Albánií a Velkou Británií. Patří mezi první z námořních incidentů studené války.[1] Odehrál se v letech 1946 – 1948.

Historie

Na závěr roku 1945 se Royal Navy rozhodlo odminovat úzký průliv mezi nejjižnějším cípem Albánie a ostrovem Korfu (patřícím Řecku). Albánská komunistická vláda proti tomuto kroku ostře protestovala s argumenty, že albánské teritoriální vody sahají 3 míle od pobřeží. Britská strana byla toho názoru, že průliv spadá pod mezinárodní vody a jako důležitou dopravní spojnici je nezbytné jej odminovat. Dne 15. května 1946 vypálila albánská armáda z břehu na britské lodě.[2]

Dne 22. října 1946 Britové vyslali do průlivu svaz válečných lodí, tvořený lehkými křižníky HMS Mauritius (80), HMNZS Leander a torpédoborci HMS Saumarez (G12) a HMS Volage (R41). Ve 14:53 Saumarez najel na minu a na jeho přídi vypukl požár. Torpédoborec Volage jej měl vzít do vleku, ale přitom sám najel v 16:31 na jinou minu, která mu utrhla celou příď až po přední dělovou věž. Posádkám se podařilo plavidla zachránit. Později byla odvlečena na Maltu. Zatímco Saumarez byl odepsán, neboť by jeho oprava byla příliš drahá, Volage byl opraven a vrácen do služby. Celkem zemřelo 44 námořníků, 36 na torpédoborci Saumarez a 8 na torpédoborci Volage.[3]

Albánský komunistický vůdce Enver Hodža kritizoval britskou vládu za vniknutí britského námořnictva do albánských teritoriálních vod na zasedání OSN. Celý případ byl následně předán Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který uznal albánskou vládu odpovědnou za poškození dvou lodí a ztrátu 44 námořníků. Nařídil také albánské vládě zaplatit Británii odškodnění.

Zároveň však soud uznal, že ze strany Velké Británie došlo k porušení albánské suverenity. Lodě jiných států mají v době míru právo na průjezd mezinárodními mořskými cestami (kterou tato je), aniž by jim v tom daný teritoriální stát bránil. Zde se však nejednalo o pouhý průjezd, nýbrž v zásadě o vojenskou operaci (nazvanou Operace Retail), jejímž cílem bylo odstraňování min bez povolení ze strany příslušných mezinárodních organizací. Toto prohlášení pak v souladu s žádostí Albánie považoval za náležitou satisfakci.[4]

Galerie

  • Likvidace námořní miny položené Albánci do Korfského průlivu
    Likvidace námořní miny položené Albánci do Korfského průlivu
  • Minou pškozený torpédoborec Saumarez s hluboko ponořenou přídí
    Minou pškozený torpédoborec Saumarez s hluboko ponořenou přídí
  • Minou pškozený torpédoborec Saumarez ve chvíli, kdy byla příď potořena až po první dělovou věž
    Minou pškozený torpédoborec Saumarez ve chvíli, kdy byla příď potořena až po první dělovou věž
  • Poškození torpédoborec Volage s výbuchem utrženou přídí
    Poškození torpédoborec Volage s výbuchem utrženou přídí
  • Soudní projednávání incidentu
    Soudní projednávání incidentu
  • Pomník na hřbitově na ostrově Korfu
    Pomník na hřbitově na ostrově Korfu

Odkazy

Reference

  1. ↑ DELGADO, James. Cold War in Corfu [online]. Historynet.com [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 170. (angličtina) 
  3. ↑ CORFU CHANNEL INCIDENT, MINING OF HM DESTROYERS SAUMAREZ and VOLAGE, 22nd October 1946 [online]. Naval-history.net [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ ŠTURMA, Pavel; BALAŠ, Vladimír. Casebook: Výběr případů z mezinárodního práva veřejného. 3. vyd. Praha: Scripta Iuridica, 2015. 262 s. ISBN 978-80-87975-33-6. S. 28–31. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Incident v Korfském průlivu na Wikimedia Commons
  • DELGADO, James. Revisiting and Early Naval Incident of the Cold War: Archaeological Identification of the Bow of HMS Volage Sunk During the Corfu Channel Incident of October 22, 1946 [online]. rpmnautical.org [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  • LALAJ, Ana. Burning Secrets of the Corfu Channel Incident [online]. Woodrow Wilson International Center for Scholars [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (anglicky)