Ida Lupinová, nepřechýleně Ida Lupino (4. února1918, Londýn – 3. srpna1995, Los Angeles) byla britská herečka, režisérka, spisovatelka a producentka. Během své 48leté kariéry se objevila v 59 filmech a sedm filmů také režírovala.[2] Působila převážně ve Spojených státech.
Život
Dětství a začátek kariéry
Narodila se 4. února 1918 v Londýně do známé herecké rodiny Lupinů jejíž kořeny sahají až do 18. století.[3] Její matkou byla herečka Connie O'Sheaová (profesně známá jako Connie Emeraldová) a jejím otcem komik Stanley Lupino.[4] Její otec ji již od útlého věku seznamoval s hereckým řemeslem a v sedmi letech pro ni a její mladší sestru Ritu (*1921) dokonce postavil na zahradě provizorní divadlo.[5][6] Jejich otec je však rovnou začal učit role dospělých[6] a Ida si tak brzy pamatovala každou ženskou roli ve všech Shakespearových hrách.[7] Později ji její slavný strýc Lupino Lane pomohl i k přechodu k filmovému herectví, přičemž jí zajistil práci u společnosti British International Studios (nyní Associated British Picture Corporation).
Původně chtěla být spisovatelkou, ale jelikož nechtěla zklamat svého otce, musela dostát rodinné tradici a zapsala se na Královskou akademii dramatických umění. Svou hereckou kariéru zahájila v roce 1931 ve věku 13 let nepřipsanou rolí ve filmu The Love Race, který režíroval právě její strýc Lupino Lane.[8] Idu však herectví zpočátku příliš nebavilo na čemž měly značný podíl její první záporné vedlejší role.[9] O dva roky později se objevila rovnou v pěti filmech a ve většině z nich již ztvárnila hlavní role. Téhož roku ji také oslovili hledači talentů od studia Paramount Pictures, kteří sháněli herečku do role v rodinném fantasy snímku Alice in Wonderland (1933, ~Alenka v říši divů). Na konkurzu ji však předčila Charlotte Henryová, ale Idě se alespoň podařilo se studiem vyjednat pětiletou smlouvu.[10]
Kariéra
Do první poloviny třicátých let si Ida zahrála ve více než dvaceti filmech (vč. romantických filmů jako Peter Ibbetson (1935) s Gary Cooperem nebo Yours for the Asking (1936) s Georgem Raftem) a v rámci dohody s konkurenčním studiem Columbia Pictures spolupracovala i na dvou dalších filmech. Na svůj herecký talent však upozornila až ve snímku The Light That Failed (1939), kde po boku Ronalda Colmana ztvárnila další zápornou roli záškodnice. Počátkem 40. let se jí začalo konečně dostávat i větších a kladných rolí a často také přebírala odmítnuté role po Bette Davisové, která se tehdy řadila k nejužší hollywoodské elitě.[4] Ve snímku The Light That Failed ji spatřil také producent Mark Hellinger od studia Warner Bros. a její výkony ho velmi zaujaly. Hned poté jí proto nabídl roli femme fatale ve film-noiru Jezdci noci (1940) režírovaném Raoulem Walshem. Idiny herecké výkony byly kritiky poměrně chváleny, ale spousta z nich konstatovala, že film ostatním hercům spíše „ukradla“. Mezi ostatními herci se však nacházelo několik poměrně významných jmen jako George Raft, Ann Sheridanová nebo Humphrey Bogart. S Bogartem i režisérem Walshem začala následně spolupracovat i na svém dalším filmu; akčním film-noiru Vysoko v horách (1941). Její série úspěšných filmů doprovázena pozitivními kritickými reakcemi pokračovala téměř po celou první polovinu 40. let a v roce 1943 získala za drama The Hard Way také své první ocenění. Organizace filmových kritiků (New York Film Critics Circle) ji ocenila Cenou Kruhu newyorských filmových kritiků pro nejlepší herečku.[5][11]
V roce 1945 si dále zahrála v komedii Pillow to Post, což byla její jediná hlavní komediální role[12] a o dva roky později po dramatu Deep Valley studio Warner Bros. opustila, jelikož jí vedení neprodloužilo smlouvu.[13] K obnovení smlouvy nedošlo také z důvodu nepříliš dobrých vztahů se šéfem studia Jackem Warnerem, kterému Ida několikrát odmítla podle ní špatně napsané nebo nedůstojné role. Studio však žádné scénáře nehodlalo měnit.
Její film-noirová dráha nadále pokračovala u studia 20th Century Fox, u kterého se v roce 1948, uvedla jako barová zpěvačka ve filmu Klub u cesty, režírovaném Jeanem Negulescem. O tři roky později se také poprvé seznámila s prací režiséra, kdy při natáčení dalšího film-noiru Na nebezpečném území (1951) dočasně zastoupila nemocného Nicholase Raye.[14] Krátká zkušenost a pohled na natáčení z jiné perspektivy na ni udělaly dojem a postupně se začala o režii více zajímat. Spolu se svým manželem – producentem a scenáristou Collierem Youngem dokonce založila nezávislou filmovou společnost The Filmakers Inc. a zaměřila se na nízkorozpočtové filmy a filmy se společensky problematickými a kontroverzními tématy.[15][16][9] Pod společností nakonec vzniklo 12 celovečerních filmů, z nichž Ida šest režírovala, na pěti z nich se podílela na scénáři, dva produkovala a ve třech se objevila i jako herečka.[17][2] Mezi tyto nejvýznamnější snímky patřily například film-noiry Outrage (1950), Stopař (1953) a Bigamista (1953) nebo sportovní drama Americké děvče (1951).[2] Většina z nich u veřejnosti příliš neuspěla, ale hlavně Bigamista sklidil od kritiků nadšené recenze.[18]
Jako žena režisérka se však často potýkala s předsudky, ale i díky kontroverzním tématům, kterým se věnovala ve svých filmech si vysloužila také úctu a respekt.[19] Nejprve jí však její filmy zajistily publicitu a hned po jejím prvním snímku Žádný strach (1949), kde se věnovala závažnosti dětské obrny, se na ni zaměřil filmový magnát a miliardář Howard Hughes, který jí nabídl finanční podporu, pod podmínkou distribuce jejích dalších tří filmů u jeho vlastního studia RKO Pictures. Společnosti Filmakers však ponechal nad produkcí úplnou kontrolu.[20] Mezi tyto filmy patřil také film-noir Stopař (1953), který se stal prvním film-noirem, který režírovala žena. Mezi její další prvenství patří například také první použití „product placementu“, jelikož do svých filmů často úmyslně umisťovala nejrůznější značky jako Coca-cola, Cadillac (značka automobilů) nebo United Airlines (letecká společnost) a celkově přemýšlela dlouhodobě dopředu jak získat nejvíce prostředků na produkci a zároveň jak nejvíce ušetřit.[19]
Společnost Filmakers ukončila činnost v roce 1955 a Ida se hned poté zaměřila na televizi. V příštích 12 letech režírovala více než 30 epizod několika televizních seriálů a v roce 1965 zrežírovala i svůj poslední celovečerní film; komedii The Trouble with Angels.[2]
Osobní život
Ida Lupinová získala americké občanství v roce 1948, byla přesvědčenou demokratkou a katoličkou.
Vdala se celkem třikrát a všechna manželství skončila rozvodem:
↑PARAMOUN PICTURES INC. Biographies of Paramount Players and Directors 1936–1937. New York: [s.n.], 1936. 258 s. Dostupné online. ISBN9781013614279. S. 159. (anglicky)
↑ abFLINT, Peter B. Ida Lupino, Film Actress and Director, Is Dead at 77. The New York Times. 1995-08-05. Dostupné online [cit. 2023-09-23]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ abBiographies of Paramount Players and Directors 1936-1937, s. 159
↑Biographies of Paramount Players and Directors 1936-1937, s. 160
↑ Ida Lupino. Imdb [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online.
↑ACKER, Ally. Reel Women: Pioneers of the Cinema. New York: The Continuum Publishing Company, 1991. 404 s. Dostupné online. ISBN0-8264-0499-5. (anglicky)
↑HAGEN, Ray; WAGNER, Laura. Killer Tomatoes: Fifteen Tough Film Dames. Jefferson: McFarland & Company, 2004. 269 s. Dostupné online. ISBN978-0-7864-1883-1. S. 110. (anglicky)
↑MORRA, Anne. Modern women: Women artists at the Museum of Modern Art. New York: Distributed Art Publishers, 2010. 528 s. Dostupné online. ISBN978-0870707711. S. 235-237. (anglicky)
↑ abORGEON, Marsha. Hollywood ambitions: Celebrity in the movie age. Middletown: Wesleyan University Press, 2008. 280 s. ISBN978-0-8195-6864-9. S. 170–203. (anglicky)
↑DIXON, Wheeler W. Lupino, Ida – Senses of Cinema [online]. 2003-01-24 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
ACKER, Ally. Reel Women: Pioneers of the Cinema. New York: The Continuum Publishing Company, 1991. 404 s. Dostupné online. ISBN0-8264-0499-5. (anglicky)
DONATI, William. Ida Lupino: A Biography. Lexington: University Press of Kentucky, 1996. 390 s. Dostupné online. ISBN978-0-8131-4352-1. (anglicky)
MORRA, Anne. Modern women: Women artists at the Museum of Modern Art. New York: Distributed Art Publishers, 2010. 528 s. Dostupné online. ISBN978-0870707711. (anglicky)
ORGEON, Marsha. Hollywood ambitions: Celebrity in the movie age. Middletown: Wesleyan University Press, 2008. 280 s. ISBN978-0-8195-6864-9. (anglicky)
PARAMOUN PICTURES INC. Biographies of Paramount Players and Directors 1936–1937. New York: [s.n.], 1936. 258 s. Dostupné online. ISBN9781013614279. (anglicky)