PROFILPELAJAR.COM

Hvozdík zahradní
	Hvozdík zahradní (Dianthus caryophyllus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae);
Rod	hvozdík (Dianthus);
Binomické jméno
	Dianthus caryophyllus; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík zahradní neboli karafiát (Dianthus caryophyllus) je okrasná rostlina z čeledi hvozdíkovitých. Pochází z oblasti okolo Středozemního moře, kde roste planě. Ve střední Evropě se pěstuje ve sklenících nebo na záhonech jako dvouletka, kvete od května do září. Tudíž v nejteplejším období roku. Vyžaduje dobře osluněné stanoviště a ochranu před parazity, jako je rez karafiátová.^[1] Dosahuje výšky 30–80 centimetrů, má šedozelený stonek a listy, květenstvím je okolík. V přírodě má květ růžovou až fialovou barvu, již od starověku se šlechtí velkokvěté odrůdy, vyznačující se pestrými barvami (bílá, žlutá, červená, často i s panašováním, někdy s využitím genové manipulace také modrá) a výraznou vůní připomínající hřebíček.^[2] V České republice je pěstováním karafiátů proslulé město Klatovy.^[3]

Hvozdík zahradní bývá také námětem výtvarných děl, příkladem je Madona s karafiátem od Leonarda da Vinci.^[4] Svržení autoritářského režimu v Portugalsku v roce 1974 je označováno jako karafiátová revoluce, protože tato květina byla odznakem povstalců.^[5] Červený karafiát je také národním symbolem Slovinska. Karafiáty bývají nošeny jako ozdoba v knoflíkové dírce, patří tradičně k oslavám Svátku práce nebo Dne matek. Theofrastos odvozuje řecký název karafiátu Dianthos z výrazu Diův květ.