Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka různých druhů hudebnin. V archivu jsou uložena díla hudebních skladatelů 17. a 18. století, která se jinde nedochovala.
Skladatel a významný houslista 17. století Heinrich Ignaz Franz Biber[1] působil jako v letech 1668-70 v Kroměříži jako první houslista zámecké kapely. Jeho skladby jsou zde uloženy v autografu v hojném počtu, neboť je skladatel posílal svému někdejšímu zaměstnavateli, aby se vykoupil. Opustil totiž jeho služby bez udělení souhlasu pod záminkou nákupu hudebních nástrojů pro kapelu.
Další z řady významných osobností, které působili ve službách olomouckých biskupů a arcibiskupů, byl barokní skladatel Pavel Josef Vejvanovský. Když Heinrich Biber odešel do Salcburku, stal se Vejvanovský jeho nástupcem. Prakticky celé dílo Pavla Josefa Vejvanovského je nyní shromážděno ve zdejším hudebním archivu.
O zpracování sbírky se velmi zasloužili profesor J. Sehnal a J. Pešková, kteří vytvořili mimo jiné i její katalog.[2].
Ze zahraničních badatelů se problematice hudby na dvoře olomouckého biskupa dosud nikdo soustavně nevěnoval[3]. Brněnská oratoriía ve svém díle zmiňuje například Howard Smither.[4]
Některé části původní sbírky byly z Kroměříže odvezeny. Jedná se o významnou hudební sbírku olomouckého arcibiskupa Rudolfa Habsburského, která byla podle závěti arcivévody Rudolfa převezena roku 1831 do archivu Gesellschaft der Musikfreunde ve Vídni.[5]
↑J. Sehnal – J. Pešková: Caroli de Liechtenstein-Castelcorno episcopi Olomucensis operum artis musicae collectio Cremsirii reservata, Praha 1998
↑Jana Spáčilová:Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha (1711–1738), Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2006
↑H. E. Smither: A History of the Oratorio III. The Oratorio in the Classical Era, Chapel Hill – London 1987, s. 43.
↑R. von Pergner: Geschichte der k. k. Gesellschaft der Musikfreunde in Wien, Vídeň 1912, s. 41–42
Literatura
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s.
PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s.
J. Bombera: K významu Liechtenštejnova zpěváckého semináře v Kroměříži, Hudební věda 16, 1979
Antonín Breitenbacher: Hudební archiv z bývalé piaristické koleje v Kroměříži (Kroměříž 1937)
Antonín Breitenbacher: Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži (Zvláštní příloha Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci), 1928–1929
Jiří Sehnal: Počátky opery na Moravě. Současný stav vědomostí, in: O divadle na Moravě, AUPO fac. philos., Suppl. 21, Praha 1974
Jiří Sehnal :Dějiny hudby na Moravě, Brno 2001
Jiřího Sehnal: Hudební literatura zámecké knihovny v Kroměříži (1960).
