Název vesnice je přivlastňovací příponou odvozen z osobního jména Hrza. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Grun (1460), Grunie (1488), Gryn (1591), Grynna (1654), Grün (1787, 1846 a 1854) a Grün nebo Hrzín (1923).[2]
Po třicetileté válce v Hrzínu podle berní ruly z roku 1654 žilo pět chalupníků, jejichž hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a prodej obilí. V díle Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 je Hrzín uveden jako osada se šestnácti domy, ve kterých žilo 110 obyvatel.[3]
Hrzín se nikdy nestal obcí.[3] Po zrušení patrimoniální správy byl připojen jako osada k Humnici,[3] ale při všech sčítání lidu počínaje rokem 1869 byl uváděn u Martinova,[4] i když podle Zdeny Binterové koncem devatenáctého století krátce patřil znovu k Humnici.[3]
Ve druhém desetiletí dvacátého století ve vsi pracovali dva tesaři a jeden zedník. Ze služeb byly k dispozici jen hospoda a trafika. Děti docházely do školy v Martinově, ale pošta a fara bývaly v Radnici. Po druhé světové válce se museli vystěhovat němečtí obyvatelé. Samotná vesnice zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel a úředně byla zrušena k 15. červnu 1953.[3]
Přírodní poměry
Hrzín stával na levém břehu Martinovského potoka v katastrálním územíŽďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry jižně od Kotviny. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 480 metrů na východním úpatí Humnického vrchu (707 metrů). Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5]Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Hrzín v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 75 obyvatel (z toho 39 mužů) německé národnosti, kteří kromě sedmi evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 ve vesnici žilo 73 Němců, kteří byli s výjimkou čtyř evangelíků římskými katolíky.[9]
↑ abPROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 695–696.
↑ abcdefBINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN80-238-2668-9. Kapitola Hrzín, s. 70–71.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 177.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ abPřírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
↑CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
↑VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 132.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN80-239-6124-1. Kapitola Hrzín – Grün, s. 28.