PROFILPELAJAR.COM

Horní Moštěnice
	Kostel Nanebevzetí Panny Marie
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Přerov
Obec s rozšířenou působností	Přerov; (správní obvod)
Okres	Přerov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°24′44″ s. š., 17°27′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 688 (2024)
Rozloha	9,82 km²
Katastrální území	Horní Moštěnice
Nadmořská výška	216 m n. m.
PSČ	751 17
Počet domů	581 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dr. A. Stojana 120/41; 751 17 Horní Moštěnice ; [email protected]
Starosta	Ing. Vladimír Martínek
	Oficiální web: www.hornimostenice.cz
	Horní Moštěnice
Další údaje
Kód obce	513491
Kód části obce	43575
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Moštěnice (jméno je v jednotném čísle, německy Ober Moschtienitz) je obec ležící v okrese Přerov. Nachází se cca 3,5 km jižně od Přerova u hlavní silnice spojující Přerov s Hulínem a u trati Přerov–Břeclav (součást II. železničního koridoru). Obcí protéká řeka Moštěnka. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel.

Název

Nejstarší podoba jména vesnice byla Moščenica a byla na ni přenesena od vodního toku, jehož jméno (od přídavného jména moščená, původně příčestí slovesa mostiti - "opatřit mostem") vyjadřovalo, že byl opatřen mosty. Jméno moščenice bylo také označení hatí, jimiž se zpevňoval břeh v okolí mostů. Přívlastek Horní doložen od konce 17. století na odlišení od (bývalé) vesnice Dolní Moštěnice.^[4]

Historie

První zmínky o obci pochází z roku 1141.

Za třicetileté války, v létě 1643, se v Moštěnici utábořila švédská armáda generála Torstenssona, která odtud kontrolovala a plenila velkou část Moravy i přilehlé rakouské kraje. Při odchodu v září 1643 Švédové vesnici zcela vypálili a pobořili místní tvrz. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky polního opevnění, které Švédové zbudovali na obranu svého ležení na návrších nad vesnicí, tzv. Švédské šance.^[5]^[6]

V roce 1819 obyvatelé vesnice participovali na neslavně proslulé bitvě čtyř králů. V noci z 18. na 19. června 1945 bylo na území obce československými vojáky povražděno 265 karpatských Němců a Maďarů, z toho 120 žen a 74 dětí (viz Masakr na Švédských šancích).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel vesnice od konce 18. století:^[7]

Rok	1791	1834	1850	1890	1900	1910	1921	1930	1940	1945	1950	1960	1980	2006	2014	2018	2022
Počet obyvatel	928	1044	1035	1366	1497	1573	1713	1642	2111	2035	1860	1861	1588	1588	1657	1668	1674

Vybavenost obce

Dle Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku bylo v obci 581 domů. Funguje zde mateřská škola, základní škola (1. až 9. ročník), zdravotní středisko, kino, knihovna a kulturní dům. Mezi významné podniky patří Hanácká kyselka, a. s. a místní zemědělské družstvo.

Doprava

Obec je díky své poloze dobře spojena s Přerovem i ostatním světem autobusem i vlakem. Na území obce končí dočasně dálnice D1, která se zde napojuje na silnici I/55 v úseku Přerov – Hulín. Cenrem obce prochází stará silnice I/55J. Silnice III. třídy na území obce jsou:

III/0555 Horní Moštěnice – Přerov
III/0558 (Nádražní ulice)
III/0559 Horní Moštěnice – Beňov

Zajímavosti

V obci se nachází zámeček, v němž aktuálně sídlí obecní úřad. Rozsáhlé a necitlivé přestavby za komunistické éry zničily prakticky vše, co bylo na stavbě cenného, částečně zachováno zůstalo pouze průčelí. K zámečku přiléhá zámecká zahrada, v níž se občas odehrávají kulturní akce. V této zahradě se nachází památný strom – asi 170 let starý jinan dvoulaločný s názvem Moštěnský jinan. Další pamětihodnosti ve vesnici jsou farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se u hlavní silnice na břehu řeky Moštěnky. Kousek na východ od vesnice byly nalezeny trosky staré středověké tvrze. V katastru obce se vyskytují tři minerální prameny, jeden z nich je stáčen jako Hanácká kyselka.

Samospráva obce od roku 2012 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.^[8]

Galerie

Ulice 9. května, příjezd od Přerova
Restaurace Náměstí Dr. M. Tyrše 64
Moštěnský jinan v zámecké zahradě
Hasičská zbrojnice
Říčka Moštěnka
Základní škola

Rodáci

V Horní Moštěnici se narodil poslanec Moravského zemského sněmu, později i poslanec Říšské rady a první český starosta Kroměříže Vojtěch Kulp.

Dalším rodákem byl slavista, baltista a jazykovědec (srovnávací lingvistika slovanských jazyků) Antonín Matzenauer.

Dne 27. září 1908 se zde narodil katolický kněz Václav Otáhal. Ordinován byl roku 1933. Sloužil jako kaplan ve farnostech Vrahovice (1933–1935), Ohrozim (1935–1936) a Drahotuše (1936–1939). Nacisti jej zatkli v Drahotuších 1. září 1939 v rámci Akce Albrecht I. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 1. prosince 1942 na následky flegmóny.^[9] Jeho jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 101, 102.
↑ Nákres švédského tábora u Přerova v srpnu roku 1643 [online]. Třicetiletá válka, 2014 [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-23.
↑ Švédské šance [online]. Hrady.cz [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
↑ Špalková (2006). Str. 194 - 195.
↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1166358136715164&id=224337820660
↑ VÉVODA, Martin. Faráři z Drahotuš [online]. Drahotuše: 2010 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.