Horní Hraničná (německy Oberkunreuth, rovněž Ober Kunreuth) byla vesnice v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Zanikla po druhé světové válce, kdy se ves ocitla v zakázaném hraničním pásmu.
Horní Hraničná ležela v katastrálním území Dolní Hraničná o rozloze 6,33 km².[1]
Geografie a přírodní poměry
Zaniklá vesnice se nacházela přibližně 5 km jihozápadně od centra Chebu, asi 600 m severně od státní hranice se spolkovou zemí Bavorsko. Rozprostírala se na pod jihozápadním svahem Zelené hory (637 m). Z geomorfologického hlediska leží území zaniklé vesnice v podcelku Ašská vrchovina, geomorfologického celku Smrčin.[2]
Historie
Horní Hraničná byla založena ve 12. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1249. Vesnice byla nejdříve v majetku waldsassenského kláštera, od 14. století střídavě v držení chebských měšťanů a šlechticů.[3]
Ve druhé polovině 15. století koupil ves rod Junkerů a vesnice v jejich držení doznala největšího rozkvětu v 16. století. Po smrti posledního šlechtice z rodu Junckerů v roce 1732 byla vesnice prodána městu Cheb.[4]
Ve vesnici stála gotická tvrz z 15. století s poplužním dvorem, rodem Junckerů přestavěná v roce 1563 na renesanční zámek, později rozšířeným o nové obytné křídlo s hrázděným patrem.[5]
Město Cheb zřídilo v zámku roku 1905 ozdravovnu pro děti postižené plicními chorobami. Ročně zde pobývalo v několikaměsíční letní škole kolem sto dětí.[6][3]
Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva a nepříliš úspěšným pokusům o nové osídlení. Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu, což rozhodlo o jejím zániku. Po vytvoření hraničního pásma se stal zámek sídlem roty pohraničníků. Budova zámku chátrala, počátkem 60. let se změnila v ruinu a v roce 1971 bylo vydáno demoliční povolení. Mezi zlikvidovanými stavbami poplužního dvora byla i nejstarší hrázděná vozová kůlna na Chebsku z roku 1699. Kolem roku 1970 se pohraničníci přestěhovali do nově vybudovaných objektů roty a v roce 1977 byl zámek beze zbytku zbořen.[6][3]
Po sametové revoluci nechalo na území zaniklé Horní Hraničné, v části objektu bývalé pohraniční roty, vybudovat město Cheb útulek pro opuštěné psy, od roku 2013 provozovaný soukromě.[7]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Horní Hraničné [8]
| Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970
|
| Počet obyvatel
|
176 |
164 |
130 |
109 |
111 |
111 |
133 |
45 |
3 |
-
|
Odkazy
Reference
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Dolní Hraničná [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-21.
- ↑ Prohlížení - geomorfologické členění - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOHÁČ, Jaromír; SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko. 1. vyd. Cheb: Chebské muzeum, 2007. 203 s. ISBN 978-80-85018-59-2. S. 125.
- ↑ Cyklotrasa č. 2164 Cheb, Myslivna - Horní Hraničná [online]. Karlovarský kraj - cykloportál [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
- ↑ ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 58–62.
- ↑ a b ROŽMBERSKÝ, Petr. Horní Hraničná na konci 19. století [online]. evida.cz [cit. 2018-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ Útulek pro psy Horní Hraničná [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 22 s. Dostupné online. S. 5. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
Literatura
MIKŠÍČEK, Petr et al. Zmizelé Sudety – Das verschwundene Sudetenland. 6. vyd. Praha: Antikomplex a kolektiv autorů, 2015. 727 s. ISBN 978-80-9061981-4. Kapitola Horní Hraničná, s. 263.
Externí odkazy
.jpg)
