PROFILPELAJAR.COM

Holštýnský skot
Holštýnský skot
	Kráva černostrakatého holštýnského skotu
Základní informace
Země původu	Nizozemsko
	Dánsko
	Německo
Stupeň prošlechtění	ušlechtilé plemeno
Směr užitkovosti	dojné plemeno
Tělesná charakteristika
Hmotnost samce	1000–1200 kg
Hmotnost samice	650–700 kg
Výška samce*	155–165 cm
Výška samice*	144–148 cm
Tělesný rámec	velký
Barva	černobíle strakatá; červenobíle strakatá (red holstein)
	multimediální obsah v kategorii na Commons
	* výška uváděna v kohoutku

Holštýnský skot je velké, černobílé plemeno skotu, prošlechtěné na vysokou mléčnou užitkovost. Je to nejrozšířenější plemeno skotu na světě, chováno je především v Severní Americe a v Evropě.^[1] Plemeno vzniklo na podkladě dojného černostrakatého skotu z nížinných oblastí Fríska, Šlesvicko-Holštýnska a Dánska, plemeno bylo dále šlechtěno ve Spojených státech pro jednostrannou mléčnou užitkovost. Americký černostrakatý skot byl v roce 1885 pojmenován jako holštýnsko-fríský skot.^[1] Toto plemeno bylo pak použito ke zušlechťování původní, více dvoustranné evropské populace černostrakatého skotu v procesu zvaném holštýnizace.^[1] V roce 2000 bylo české plemeno černostrakatého skotu vyhlášeno jako plemeno holštýnské.^[1]

V České republice je holštýnský skot, včetně kříženek z užitkového křížení, nejčastěji chované plemeno skotu, v kontrole užitkovosti bylo v roce 2012 zařazeno 204 347 krav, což je 57,89 % všech kontrolovaných dojnic.^[2] Průměrná mléčná užitkovost černostrakatých holštýnských krav činí asi 9 000 kilogramů mléka za laktaci při obsahu tuku 3,7 %, červenostrakaté holštýnské krávy nadojily průměrně 8 000 kg mléka o tučnosti kolem 4 %.^[2]-

Holštýnský skot pochází z černostrakatého skotu. Ten vznikl křížením bílého a černého plemene v severovýchodní Evropě, zejména v nížinných oblastech Fríska a Šlesvicko-Holštýnska. Po roce 1861 bylo do Severní Ameriky importováno větší množství černostrakatého skotu. Zatímco evropská populace černostrakatého skotu si zachovala středního tělesný rámec a kombinovanou užitkovost,^[1] ve Spojených státech byl černostrakatý intenzivně šlechtěn na mléčnou užitkovost a velký tělesný rámec.^[1] Vzniklé plemeno, holštýnsko-fríský skot, se od poloviny 20. století v Evropě zpětně začalo využívat ke zlepšování mléčné produkce evropských krav. Tak se, teď již holštýnské plemeno, rychle rozšířilo do celé Evropy a také do Asie.

Exteriér

Toto plemeno je velkého tělesného rámce. Výška krav v kříži by se měla pohybovat mezi 145–153 cm a jejich hmotnost kolem 650–700 kg. Užitkový typ je výrazně mléčný: málo osvalené tělo má obdélníkovitý tvar, hluboký a prostorný hrudník, končetiny jsou suché. Důležitým znakem je pevně upnuté, prostorné vemeno. Základní zbarvení je černostrakaté, ve 3–10 % se vyskytuje červenostrakatá linie (tzv. red holštýn). Původní německé a holandské černostrakaté plemeno mělo černou hlavu s bílými odznaky, ale přikřížením holštýnsko-fríské krve se zvedl podíl okrsků bílé barvy na těle i na hlavě zvířat.^[1]

Pro účely plemenitby je exteriér holštýnského skotu hodnocen lineárním popisem. Důraz je kladen především na funkční utváření zádě, končetin a vemene, u kterého se hodnotí jeho velikost, tvar a upnutí vemene a dále utváření struků.^[3]

Užitkovost

Holštýnský skot je dojné plemeno skotu s vůbec nejvyšší mléčnou užitkovostí. Holštýnské krávy drží rekordy v nejvyšší produkci mléka, která u špičkových krav může dosahovat až 30 tisíc kilogramů mléka za laktaci.^[3] Na vrcholu laktace prvotelka běžně tvoří 30-50 kilogramů mléka za den, starší krávy mohou denně nadojit přes 80 kg mléka.^[3] Poměr mezi obsahem mléčného tuku a bílkovin je úzký.^[3]

Masná užitkovost holštýnů je horší, růstová schopnost mladého skotu je dobrá, ale jatečná výtěžnost je nízká.^[3] I přes malé osvalení si ale mnozí chovatelé přivydělávají i výkrmem telat a býčků.

Chov

V ČR je holštýnský skot chován hlavně na principu volného ustájení. Pro jalovičky je ideální pastevní odchov. Toto plemeno je rané, první otelení by mělo být do 26 měsíců. Průměrné mezidobí se pohybuje kolem 400-420 dnů. Holštýnský skot je skvěle přizpůsobivý, co se podnebí týče, a vysoké mléčné produkce je schopný dosahovat celosvětově. Velký důraz je však nutno klást zajištění kvalitního krmiva, vyrovnané krmné dávky a holštýnský skot je náročný také na kvalitu chovného prostředí.^[3]

Selekce se zaměřuje nejen na vysokou mléčnou užitkovost, ale také na dobrou plodnost, pravidelné zabřezávání, produkci životaschopných telat, dobré zdraví a odolnost proti mastitidám a na dobré utváření zevnějšku, zejména vemene a končetin. Dnes nejlepší chovy můžeme najít v USA, Kanadě, Izraeli, Francii, Švédsku a Nizozemsku, kde průměrná užitkovost přesahuje i 10 000 kg mléka za laktaci. Chov holštýnského skotu je na mezinárodní úrovni koordinován Evropskou holštýnskou konfederací a Světovou holštýnskou federací.^[3] Ze světové populace dojeného skotu tvoří holštýnský skot více než jednu třetinu všech zvířat, celková populace včetně holštýnizovaného černostrakatého skotu je tvořena 70–80 miliony krav.^[3]

Red holstein se celosvětově využívá k zušlechťování červených a červenostrakatých dojených plemen.

Fotogalerie

Hlava holštýnské krávy
Pastevní odchov jalovic
Red holštýn

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Překlad Suchánek Bohumil (část skot). Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5. Kapitola Plemena skotu, s. 28.
↑ ^a ^b Kontrola užitkovosti 2012 [online]. Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR [cit. 2013-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-10.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h BOUŠKA, Josef, a kolektiv. Chov dojeného skotu. Praha: Profi press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9. Kapitola Dojená plemena skotu, s. 38–39.

Literatura

SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Praha: Nakladatelství Brázda, 2006. 295 s. ISBN 80-209-0344-5.
BOUŠKA, Josef, a kolektiv. Chov dojeného skotu. Praha: Profi press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9.