Hertha BSC (celým názvem Hertha Berliner Sport-Club e.V.) je německý sportovní klub, který sídlí v berlínském městském obvodu Charlottenburg-Wilmersdorf. Založen byl 25. července1892 jako BFC Hertha 1892, spojením s klubem Berliner Sport-Club (BSC) v roce 1923 získal své dnešní jméno.[1] Od sezóny 2013/14 hraje v Bundeslize, německé nejvyšší fotbalové soutěži.
Hřištěm klubu je berlínský Olympijský stadion. K tomu přispívá ještě skutečnost, že Hertha BSC je mužstvem hlavního města Německa. Přesto je nutno konstatovat, že tento klub dosud nehrál žádnou výraznou roli v nejvyšší soutěži Německa, v první Bundeslize.
Klub vznikl roku 1892 a jeho název i klubové barvy – tedy modrá a bílá – vychází z parní lodi s názvem Hertha vlastněné jedním ze zakládajících členů. Původní název byl BFC Hertha 1892.[2]
V roce 1910 porazila Hertha anglický poloprofesionální klub Southend United a zapsala se do historie jako první evropský tým, který zvítězil nad týmem z Anglie.[2]
K největším úspěchům v dějinách patří dva mistrovské tituly v roce 1930 a 1931.[3]
Během války byl klub podporován nacistickým režimem.[4]
Po druhé světové válce se klub přezdívaný „Stará dáma“ během 50. let etabloval mezi předními celky v Berlínské Oberlize (Berlin Oberliga). V ročníku 1962/63 ji Hertha opanovala a zajistila si tím vstupenku do právě založené Bundesligy.[2]
Novým domovem se stal Berlínský Olympijský stadion (jeho architektem byl Albert Speer), působení v první lize však trvalo jen dva roky. Úplatkářská aféra totiž klub poslala do nižších pater.[2]
Navzdory rozdělení Berlína měla Hertha mnoho příznivců ve Východním Berlíně, z nichž někteří postávali při Berlínské zdi, aby poslouchali diváky na zápasech jejich milovaného klubu.[4]
Úspěšnými se stala 70. léta – Hertha se třikrát umístila třetí a jednou druhá (1974/75). V 80. letech se klub posouval mezi první a třetí ligou.[2]
V průběhu sezóny 1978/79 berlínské mužstvo dosáhlo semifinále v Poháru UEFA, kde bylo vyřazeno jugoslávským týmem CZ Bělehrad jen kvůli pravidlu venkovních gólů.[2]
Dva dny po pádu zdi se 10 až 15 tisíc východoněmeckých fanoušků Herthy zúčastnilo zápasu svého klubu proti Wattenscheidu.[2][4]
Asi tři měsíce po pádu zdi se Hertha za přátelské atmosféry utkala s východoněmeckým klubem Union Berlín a vyhrála 2:1.[4]
Roku 1997 se Hertha navrátila do první ligy a několikrát se kvalifikovala do evropských pohárů, kde zaznamenala vítězství v sezóně 1999/00 v Lize mistrů proti italskému AC Milán a anglické Chelsea. Mezi roky 2009 až 2013 se klub pohyboval mezi první a druhou ligou.[2]
Na přelomu století
Hertha se na konci sezóny 1998/99 umístila třetí a zajistila si pro další rok účast v Lize mistrů UEFA.[5]
Během letních měsíců posílil mužstvo 19letý talent německého fotbalu Sebastian Deisler. Ve skupině s AC Milán, Chelsea a Galatasaray platila Hertha za outsidera, ale mužstvo okolo íránského útočníka Aliho Daeí, Michaela Preetze, Dariuse Wosze a právě Deislera přesto postoupilo do druhé skupinové fáze.[6]
Trenér Jürgen Röber se musel potýkat se zraněním několika hráčů (včetně Deislera), připočtením zápasů v evropských pohárů se to promítlo do ligových výsledků a Hertha se umístila šestá.[7]
Do sezóny 2001/02 zamířil tým z hlavního města s novou oporou, Brazilcem Marcelinhem odkoupeným za částku 7,5 milionu eur.[8]
Tomu se povedl debut v rámci předsezónního Ligového poháru, ve kterém skóroval proti Leverkusenu. Hertha si posléze připsala výhru nad Bayernem Mnichov a ve finále znovu díky Marcelinhovi vyhrála 4:1 nad Schalke. Berlínský klub tak získal svoji první trofej od roku 1990, kdy opanoval druhou ligovou soutěž.[8]
Ligový pohár klub vyhrál poprvé v historii. Hertha se v Bundeslize nakonec umístila čtvrtá. Odešel trenér Jürgen Röber, jehož náhradou se stal Falko Götz.[7]
Současnost
Od července 2019 vedl mužstvo kouč Ante Čović. V tomto období se Herthy ujal podnikatel Lars Windhorst, který odkoupil takřka 50 % podíl v klubu, celkově za částku 224 milionů eur.[9]
To se projevilo na příchozích posilách, když za 20 milionů eur dorazil z Watfordu útočník Dodi Lukebakio. Právě Lukebakio hned v úvodním kole přispěl gólem k remíze 2:2 na hřišti favorita Bundesligy, Bayernu Mnichov.[10]
Výkony ale nebyly přesvědčivé, což ukončilo Čovićovo angažmá a vedlo k příchodu velkého jména, když se mužstva dočasně chopil bývalý německý reprezentant Jürgen Klinsmann. V lednu klub zaplatil další hráčské příchody a zlomil rekord německé ligy ve výši sumy vydané v zimním přestupovém období.[9]
Za částku 77 milionů eur dorazili čtyři hráči – Santiago Ascacibar, Matheus Cunha, Krzysztof Piątek a Lucas Tousart. Na jaře 2020 Hertha prohrála doma s Bayernem 0:4 a později ještě proti Mohuči 1:3, čímž skončilo po 76 dnech Klinsmannovo angažmá (bilance 3 výhry, 3 remízy a 3 prohry).[9]
Čtvrtým koučem v sezóně se posléze stal Bruno Labbadia, který vystřídal dočasně trénujícího Alexandera Nouriho.[11]
Následně propukla pandemie covidu-19 a liga se začala hrát opět až v květnu. Ve druhém květnovém zápase Hertha porazila rivala Union Berlin 4:0,[12]
Hertha skončila na 10. příčce uprostřed tabulky.[13]
Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, zlaté podbarvení - 1. místo, stříbrné podbarvení - 2. místo, bronzové podbarvení - 3. místo, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
Hertha BSC II, dříve znám také pod názvem Hertha BSC Amateure, je rezervním týmem berlínské Herthy. Největšího úspěchu dosáhl v sezónách 1975/76 a 1976/77, kdy se v Oberlize (tehdejší 3. nejvyšší soutěž) umístil na 2. místě.
Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže
↑Bernd Rohr, Günter Simon: Fotbal: velký lexikon, Grada, Praha 2006, ISBN80-247-1158-3, str. 65
↑ abcdefgh Hertha Berlin Fanzone: Getting to know the Old Lady from the capital. Bundesliga.com [online]. 2019 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑WERNER, Andreas. (West) Germany - List of Champions. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2020-06-17 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdROBERTS, Julian. A Tale of One City: Berlin. These Football Times [online]. 2018-02-20 [cit. 2020-09-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑GAULT, Matt. The troubling career of Sebastian Deisler, one of Germany’s great natural talents. These Football Times [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ab Von Königsklasse und Meisterträumen. herthabsc.de [online]. 2017-02-22 [cit. 2020-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-02. (německy)
↑ abKELLY, James. Marcelinho: the maverick Brazilian who lit up the Bundesliga. These Football Times [online]. 2019-01-30 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcBRANECK, Dave. Jürgen Klinsmann’s 76-day grift at Hertha that epitomises Berlin’s hapless club. These Football Times [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Překvapení na úvod! Bayern jenom remizoval s Herthou 2:2. Eurofotbal.cz [online]. 2019-08-16 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
↑ Další trenérská rošáda v Hertě, o záchranu se pokusí Labbadia. Bruno Labbadia [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
↑ Hertha vypráskala v derby Union čtyřmi brankami. Eurofotbal.cz [online]. 2020-05-22 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
↑ abcde"(F.R.) GERMANY - LEAGUE FINAL TABLES - German Empire until 1918, Federal Republic of Germany (Weimar Republic) 1918-1933, German Third Reich 1933-1945, Allied Occupation Zones 1945-1949, Federal Republic of Germany 1949 (including former German Democratic Republic since 1990)" [online]. webalice.it [cit. 2016-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
↑ abcde"Das Deutsche Fußball-Archiv (1900 bis heute)" [online]. f-archiv.de [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. (německy)
↑ Bayern je po třech letech mistrem, titul slaví šest kol před koncem. iDNES.cz [online]. 2013-04-06 [cit. 2013-04-06]. Dostupné online.