Henryk Kolischer (31. prosince 1853 Lvov[1] – 9. června 1932 Vídeň[1][2]) byl rakouský podnikatel a politik židovského původu a polské národnosti z Haliče, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Vystudoval na gymnáziu ve Lvově. Pak studoval lékařství na univerzitě v Göttingenu a práva na Lvovské univerzitě, Vídeňské univerzitě a Lipské univerzitě. Získal titul doktora práv. Pak se usadil na statku Čerljany a provozoval zde papírnu Aerlawich. Zastával funkci prezidenta obchodní a živnostenské komory ve Lvově. Byl členem dozorčí rady Zemské banky ve Lvově. Byl židovského původu. Orientován byl propolsky a zastával asimilační směr.[1]
Byl i veřejně a politicky činný. Zasedal coby poslanec Haličského zemského sněmu. Poslancem zemského sněmu byl v letech 1897–1918.[1]
Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl po volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii městskou v Haliči, obvod Horodok, Přemyšl atd. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1901, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brody. Do parlamentu se dostal i ve volbách do Říšské rady roku 1907, poprvé konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl za obvod Halič 17. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 byl zvolen za obvod Halič 31.[3] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Dr. Heinrich Kolischer, statkář, bytem Čerljany.[4] V parlamentu vynikal jako znalec legislativy v dopravě. Udržoval přátelské vztahy s českými poslanci.[2]
Ve volbách roku 1897 je uváděn jako oficiální polský kandidát, tedy kandidát Polského klubu.[5] Za Polský klub byl zvolen i roku 1901.[6] Za Polský klub zasedal v parlamentu i po volbách roku 1907 a 1911.[3] Byl členem Polské demokratické strany (Polskie Stronnictwo Demokratyczne).[1]
Byl mu udělen Řád železné koruny a Řád Františka Josefa.[1]
Po vzniku Polska působil v letech 1919–1922 jako poslanec ústavodárného Sejmu. V roce 1922 pak neúspěšně kandidoval do Polského senátu za politický subjekt Centrum Mieszczańskie.[1]
Ve 20. letech 20. století se přestěhoval do Vídně.[1] Zemřel po dlouhé a těžké nemoci ve vídeňském sanatoriu v červnu 1932.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy