Dle koránu[5][6][7][8][9][10][11] byla oblast osídlena Thamúdovci během dnů Sáliha, a to buď v období mezi lidmi Núha (Noe) a Húda, nebo mezi lidmi Ibráhíma (Abrahám) a Músáa (Mojžíš). Nicméně skutečnou historickou posloupnost událostí nelze z řad veršů koránu získat, protože se jeho kapitoly (viz súra) zabývají různými tématy v nechronologickém pořadí.[12] Dle islámského textu byli Thamúdovci potrestáni Alláhem za jejich vykonávání idolatrie, kdy byli zasaženi zemětřesením a blesky. Lokalita tak získala pověst prokletého místa, kterou se však vláda snaží vyvrátit a překonat. Jejím cílem je totiž rozvíjet Madáin Sálih s potencionálním růstem cestovního ruchu.
Roku 2008 byl Madáin Sálih zařazen UNESCEM na seznam světového dědictví a stal se tak prvním saúdskoarabským místem zařazeným na takovýto seznam. Byl vybrán pro svoje velmi dobře zachovalé pozůstatky z dob pozdní antiky, a to zejména kvůli 131 do kamene vytesaným monumentálním hrobkám s jejich propracovaně zdobenými fasádami pocházejícími z období vlády Nabatejského království.[13]
Název
Lokalita získala za svoji dlouhou historii a množství kultur, které ji okupovaly, několik jmen. Strabón a jiní středozemní spisovatelé odkazují na nabatejskou lokalitu jako na Hegru.[14] Použití jména Madáin Sálih odkazuje na islámského proroka (nabi) Sáliha. Název Al-Hidžr (v překladu „Kamenná země“ nebo „Kamenité místo“)[7] se také používal pro označení lokality, a to kvůli jejímu kamenitému povrchu.[15]
Lokalita
Hegra leží 20 km severně od města Al-Ula,[16] 400 km severozápadně od Medíny a 500 km jihovýchodně od Petry v Jordánsku. Al-Ištachrí ve svém díle Al-Masalík napsal:
„
Al-Hidžr je malá vesnice. Nálěží vádí al-Kura a nachází se uvnitř hor. Byla domovinou Thamúdovců. Viděl jsem tyto hory a jejich řezby. Jejich obydlí jsou podobná našim, ale jsou vytesána v horách, které se nazývají Ithlib. Vypadají, jako kdyby tvořily nepřerušované pohoří, avšak jsou odděleny a mají kolem sebe písečné duny. Můžete dosáhnout vrcholu hor, ale je to velmi unavující. Studna Thamúdovců, která je zmíněna ve Svatém koránu, se nachází uprostřed hor.
Lokalita se vyskytuje na rovině, přesněji na úpatí čedičovénáhorní plošiny, která je součástí Hidžázských hor. Její západní a severozápadní část obsahuje hladinu podzemní vody, která je dosažitelná v hloubce 20 metrů.[15] Prostředí je význačné svými písečnými podmínkami s pískovcovými výchozy různých velikostí a výšek.[18]
↑ASAD, M. The Message of the Quran, 1982. [Note] Surah 17:2 briefly discusses Moses, followed by 17:3 dealing with Noah. Then Surah 17:59 deals with the Thamud, 17:61 deals with Adam's creation. [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-22. (anglicky)
↑CENTRE, UNESCO World Heritage. Al-Hijr Archaeological Site (Madâin Sâlih) [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑HARRISON, Timothy P. "Ḥijr.". Příprava vydání Jane Dammen McAuliffe. Encyclopaedia of the Qurʾān. Georgetownská univerzita, Washington, D.C.: Brill Online, 2016. (anglicky)
↑ abICOMOS Evaluation of Al-Hijr Archaeological Site (Madâin Sâlih) World Heritage Nomination [online]. World Heritage Center [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
↑AlUla the place of heritage for the world [online]. experiencealula.com [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-11. (anglicky)
↑Mada'in Salih, a Nabataean town in north west Arabia: analysis and interpretation of the excavation 1986-1990 [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
Abdulrahman al-Ansary; Ḥusajn Abú Al-Ḥassán. The civilization of two cities: Al-ʻUlā & Madāʼin Sāliḥ. Rijád: Dar Al-Qawafil, 2001. ISBN9960-9301-0-6, ISBN978-9960-9301-0-7.