Půdní pokryv tvoří pararendziny a kambizemě. Část svahů je tvořena odkrytými čedičovými výchozy a sutí. Na jižních svazích vrchu se v minulosti prováděla těžba kamene a pod vrcholem jsou tzv. mrazové sruby (útvary vytvořené mrazovým zvětráváním).
Na přelomu 19. a 20. století zde docházelo k půdním sesuvům, tímto způsobem bylo zničeno několik budov z původní vesničky Klapý. Nyní se zde nachází tři oblasti potenciální sesuvů a jeden sesuv aktivní v severní části kopce.[4][5]
Územím prochází Litoměřický hlubinný zlom, který z geologického hlediska tvoří hranici mezi krušnohorskou a středočeskou oblastí. Vznikl projevem sopečné činnosti - pod povrchem se hromadilo magma v žilách a tvořily se tzv. lakolity, což byly podpovrchová ložiska krystalického čediče z utuhlého magmatu. V mladších třetihorách, v miocénu (asi před 23 miliony let), se začaly vyzdvihovat z pískovcového podloží tyto sopečné čedičové kužely. V pliocénu (před 4,8 miliony let) vulkanity místy prorážely Českou křídovou pánev (Trosky, Kunětická hora). Vodní toky pak erozí obnažily ztuhlé čedičové podpovrchové magma a prohlubovaly údolí.
Ze Slatiny je cesta asi nejkratší. Nad obcí Klapý se nachází placené parkoviště, od kterého pak vede nejdelší, ale nejpohodlnější cesta. Z hradu je velmi dobrý výhled na celé Libochovicko respektive na celé dolní Polabí i Poohří jakož i na panorama Českého středohoří.