Hanna Segalová (20. srpna 1918 – 5. července 2011) byla britská psychoanalytička polského původu, představitelka tzv. kleinánského směru uvnitř psychoanalýzy.
Narodila se v polské Lodži. Roku 1939 emigrovala do Velké Británie. Zde absolvovala psychoanalytický výcvik u Melanie Kleinové a stala se jednou z hlavních stoupenkyň jejího pojetí psychoanalýzy.
Nejvíce proslula svými analýzami umění a symboliky. Hledala vztah uměleckého symbolu a fantazijních obrazů z nejranějšího dětství (potažmo psychotických fantazijních obrazů). Umění chápala jako kompromisní útvar mezi psychotickou touhou stvořit vlastní svět a nutností sdílet svět s ostatními. Dospělost je vystavěna na zničení vnitřního fantazijního světa kojence u prsu, který nelze sdílet s ostatními, umění je dle Segalové sněním o jeho obnově.
Segalová rovněž analyzovala vztah války a nevědomí. Podle ní se ve válce realizují některé kojenecké fantazie o zničení zlých objektů. Podobně přistoupila i k útokům z 11. září 2001.
Bibliografie
- Introduction to the work of Melanie Klein (1964)
- Klein (1979)
- Melanie Klein (1979)
- Delirium and Creativity (1986)
- Dream, Phantasy and Art (1993)
- Clinical Psychoanalysis (2004)
Literatura
- QUONODOZ, Jean-Michel: A l'écoute d'Hanna Segal: Sa contribution à la psychanalyse, Paris, Presses Universitaires de France 2008.
Psychoanalýza |
|
Hlavní osobnosti | | |
|
Další osobnosti | |
|
Ovlivněni psychoanalýzou | |
|
Koncepty a pojmy | |