Albert Eschenmoser v roce 1952 zkoumal zásaditě katalyzovanou fragmentaci některých beta-hydroxyketonů.[5]
Grobův článek z roku 1955 se zaměřoval na tvorbu hexa-1,5-dienu z cis- a trans-1,4-dibromcyklohexanu reakcí s kovovým sodíkem:[1]
Mechanismus
Mechanismus této reakce závisí na použitém reaktantu a reakčních podmínkách a může probíhat soustředěně, nebo ve dvou krocích přes karbokationtový meziprodukt, kdy se kation odštěpuje jako první, případně dvoukrokově přes aniontový meziprodukt, kdy se jako první oddělí kation. Karboaniontový mechanismus se vyskytuje častěji a je podporován stabilitou vzniklého kationu a schopností oddělit se u kationtové odstupující skupiny. Při použití cyklickýchsubstrátů převažuje oddělení skupiny v poloze anti- vůči vazbě sigma, podobně jako u E2 reakcí.
Příklady
Příprava thapsigarginu z Wielandova–Miescherova ketonu
3-aza-Grobova fragmentace je varianta, kdy se kation a anion nachází na pozicích 1 a 5 sekundárního nebo terciárního aminu s dusíkem v poloze 3.[7][8]
Produkty reakce jsou sloučenina bez volného elektronového páru, imin, a sloučenina obsahující volný elektronový pár (například alkohol).
Mechanismus začíná redukcí amidu (chráněného etherem) na sekundární alkohol. Následně proběhne soustředěná fragmentace, která vytvoří vlastní produkty.
Reakce se provádí v tetrahydrofuranu a tetrahydrothiofenu a s mmnoha různými hydridy.[9]
↑P. Weyerstahl; H. Marschall. Heteroatom Manipulation. Amsterdam: Pergamon Press, 1991. ISBN978-0-08-035929-8. Kapitola Fragmentation Reactions, s. 1044–1065.
↑László Kürti; Barbara Czakó. Strategic applications of named reactions in organic synthesis: Background and detailed mechanisms – 250 named reactions. [s.l.]: Elsevier, 1991. ISBN978-0-12-429785-2.
↑Frank C. Whitmore; E. E. Stahly. The Common Basis of Intramolecular Rearrangements. II. The Dehydration of Di-tert-butylcarbinol and the Conversion of the Resulting Nonenes to Trimethylethylene and Isobutylene. Journal of the American Chemical Society. 1933, s. 4153–4157. DOI10.1021/ja01337a042.
↑A. Eschenmoser; A. Frey. Über die Spaltung des Mesylesters von 2-Methyl-2-oxymethyl-cyclopentanon mit Basen. Helvetica Chimica Acta. 1952, s. 1660–1666. DOI10.1002/hlca.19520350532.
↑Jeh-Jeng Wang; Wan-Ping Hu; Hung-Wei Chung; Li-Fang Wang; Mei-Hui Hsu. A new and novel amide bond cleavage of N-methoxymethylpyrrolo[2,1-c][1,4]benzodiazepine-5,11-diones by hydride reduction via 3-aza-Grob fragmentation. Tetrahedron. 1998, s. 13149–13154. DOI10.1016/S0040-4020(98)00795-9.