Gliese 1

Gliese 1
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíSochař (Sculptor)
Rektascenze00h 05m 24,42828s[1]
Deklinace-37°21′26,5010″[1]
Paralaxa0,2304[1]
Vzdálenost14,15±0,06 ly
(4,34±0,02 pc)
Barevný index (U-B)+0,96[2]
Barevný index (B-V)+1,46[2]
Zdánlivá hvězdná velikost+8,54[2]
Absolutní hvězdná velikost10,35
Vlastní pohyb v rektascenzi5 633,374 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci−2 334,794 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnostiBY Draconis
Spektrální typM1,5D[1]
Hmotnost0,45–0,48[3][4] M☉
Poloměr0,46–0,48[5] R☉
Zářivý výkon (V)0,006 2 L☉
Povrchová teplota3380 K[6] K
Stáří(0,1 ± 0,1)×106[7]
Rotační perioda4,8 km/[8]
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 225213
2MASS2MASS J00052423-3721257
SAO katalogSAO 192348
Katalog HipparcosHIP 439[1]
Tychův katalogTYC 6995-1264-1
General CatalogueGC 49
Glieseho katalogGl 1
SynonymaCD -37°15492, CPD−37°9435, G 267-025, GJ 1, GCTP 5817.00, LHS 1, LTT 23, NLTT 134, NSV 15017
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gliese 1 je 14,2 světelných let od Sluneční soustavy vzdálená hvězda v souhvězdí Sochaře, které se nachází v jižní části oblohy. Jedná se o jednu z Slunci nejbližších hvězd. Hvězda je červeným trpaslíkem, nicméně se zdánlivou hvězdnou velikostí +8,5 mag je příliš slabá na to, aby byla pozorovatelná bez dalekohledu.[9]

Charakteristika

Hvězda má podle různých zdrojů spektrální třídu mezi M1,5V až M4V. Odhaduje se, že Gliese 1 má 45 až 48 %[3][4] hmotnosti Slunce a 46 až 48 %[5] slunečního poloměru.

Hvězda je proměnnou hvězdou BY Draconis. V katalogu proměnných hvězd má označení NSV 15017.[9] Hvězda je eruptivní proměnnou hvězdou.[10] Stejně jako ostatní eruptivní proměnné hvězdy emituje při erupcích rentgenové záření.[11]

U Gliese 1 bylo v infračervené části spektra prozkoumáno blízké okolí hvězdy na případné průvodce. Žádní průvodci nebyli zjištěni do magnitudy 10,5 do vzdálenosti 1 AU, do magnitudy 12,5 nebyl průvodce zjištěn do vzdálenosti 10 AU.[12] Měřením radiálních rychlostí hvězdy se rovněž nepodařilo odhalit přítomnost planety obíhající okolo hvězdy. Toto hledání vyloučilo planetu s hmotností několika Zemí obíhající v obyvatelné zóně hvězdy, nebo planetu o hmotnosti Jupitera obíhající ve vzdálenosti menší než 1 AU. Radiální rychlost hvězdy ukazuje malé nebo žádné změny, přičemž přesnost měření je menší než 20 m/s.[13]

Komponenty prostorové rychlosti hvězdy jsou U = 77,2, V = −99,5 a W = −35,6 km/s.[14] Hvězda obíhá okolo jádra naší galaxie po eliptické dráze s výstředností 0,45. Vzdálenost od jádra Mléčné dráhy se mění od 3510 do 9150 parseků. Pro srovnání, Slunce je v současné době vzdálené 8500 parseků od jádra galaxie.[15] Hvězdy s vysokou rychlostí pohybu se nazývají (anglicky runaway stars). Gliese 1 má prostorovou rychlost 111,3 km/s a vektor její rychlosti ji pravděpodobně spojuje s hvězdnou asociací Tucana-Horologium, případně s hvězdnou asociací AB Doradus.[7]

Hvězda se nachází velmi blízko počátku rektascenze epochy 1950, a stala se proto první hvězdou Glieseho katalogu nejbližších hvězd i katalogu hvězd Willema Jacoba Luytena.[16][17]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gliese 1 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Object query : Gliese 1 [online]. Centre de Données astronomiques de Strasbourg. [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c VizieR Detailed Page : Gl 1 [online]. Centre de Données astronomiques de Strasbourg. [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ZECHMEISTER ET AL., M. The M dwarf planet search programme at the ESO VLT + UVES. A search for terrestrial planets in the habitable zone of M dwarfs [online]. Astronomy & Astrophysics [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b The One Hundred Nearest Star Systems [online]. RECONS. Georgia State University [cit. 2012-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-29. (anglicky) 
  5. ↑ a b PASINETTI FRACASSINI, L.E. TheCatalogue of Apparent Diameters and Absolute Radii of Stars (CADARS) - Third edition - Comments and statistics [online]. Astronomy and Astrophysics, 367 , ročník 2001, str. 521–524 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GAUTIER, Thomas N. Far Infrared Properties of M Dwarfs [online]. The Astrophysical Journal 667 (1), září 2007, str. 527 až 536 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b TETZLAFF, Nina. A catalogue of young runaway Hipparcos stars within 3kpc from the Sun [online]. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 410 (1), leden 2011 str. 190 až 200 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ SCHRÖDER, C. Ca II HK emission in rapidly rotating stars. Evidence for an onset of the solar-type dynamo [online]. Astronomy and Astrophysics 493 (3), leden 2009, str. 1099 až 1107 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b NSV 15017 -- Flare Star [online]. SIMBAD [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PASINETTI FRACASSINI, L.E. TheCatalogue of Apparent Diameters and Absolute Radii of Stars (CADARS) - Third edition - Comments and statistics [online]. Astronomy and Astrophysics, 139, listopad 1999, str. 555–558 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ SCHMIDT, Juergen H. M. M. The X-Ray View of the Low-Mass Stars in the Solar Neighborhood [online]. Astrophysical Journal v. 450, září 1995, str. 392 až 400 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ LEINERT ET. AL., C. A search for companions to nearby southern M dwarfs with near-infrared speckle interferometry. [online]. Astronomy and Astrophysics, v. 325, září 1997, str. 159 až 166 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ ZECHMEISTER ET AL., M. The M dwarf planet search programme at the ESO VLT + UVES. A search for terrestrial planets in the habitable zone of M dwarfs [online]. Astronomy and Astrophysics 505 (2), říjen 2009, str. 859 až 871 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ EGGEN, Olin J. Distribution and Corrlation of Age, Abundance, and Motion of Lower Main Sequence Stars [online]. Astronomical Journal v.111, leden 1996, str.466 až 475 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ ALLEN, Christine. An improved model of the galactic mass distribution for orbit computations [online]. Revista Mexicana de Astronomia y Astrofisica 22, říjen 1991, str. 255 až 263 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ GLIESE, W. Catalogue of Nearby Stars [online]. Veröffentlichungen des Astronomischen Rechen-Instituts Heidelberg [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ LUYTEN., W.J. LHS (Luyten half-second) Catalogue. [online]. University of Minnesota [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy