George Wells Beadle
Narození	22. října 1903 Wahoo
Úmrtí	9. června 1989 (ve věku 85 let) Pomona
Alma mater	Cornellova univerzita (do 1931) University of Nebraska–Lincoln
Povolání	genetik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Harvardova univerzita Stanfordova univerzita Wesleyova univerzita Kalifornský technologický institut Chicagská univerzita University of Nebraska–Lincoln
Ocenění	Silliman Memorial Lectures (1945) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1950) Mendel Medal (1958) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1958) Kimber Genetics Award (1960) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	křesťanství
Rodiče	Chauncey Elmer Beadle[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Wells Beadle (22. října 1903, Wahoo, Nebraska, USA – 9. června 1989, Pomona, Kalifornie) byl americký genetik, společně s Edwardem L. Tatumem a Joshuou Lederbergem nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1958. Spolu s Tatumem cenu získali za objev toho, že geny regulují určité chemické procesy v buňkách. Jejich experimenty vedly k hypotéze o přímém vztahu mezi geny a enzymatickými reakcemi, zvané „jeden gen – jeden enzym“.

Beadle studoval na Nebraské univerzitě, doktorát získal roku 1931 na Cornellově univerzitě. V letech 1931 až 1936 působil na Kalifornském technologickém institutu (Kaltech), roku 1936 přešel na Harvard a následujícího roku na Stanford. Po devíti letech se vrátil na Kaltech, kde vedl katedru biologie. Roku 1961 se stal rektorem Chicagské univerzity.

V roce 1946 byl George Beadle přijat do American Academy of Arts and Sciences^[2], v tomtéž roce také byl prezidentem Genetics Society of America.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.