Ardem Patapoutian
Ardem Patapoutian (2022)
Narození	2. října 1967 (57 let) Bejrút, Libanon
Pobyt	Del Mar
Alma mater	Americká univerzita v Bejrútu Kalifornská univerzita v Los Angeles Kalifornský technologický institut
Pracoviště	Scripps Research
Obory	molekulární biologie, neurověda
Známý díky	charakterizaci receptorů PIEZO1, PIEZO2 a TRPM8
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Web	patapoutianlab.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ardem Patapoutian (arménsky Արտեմ Փաթափութեան; * 2. října 1967^[1] Bejrút)^[2] je libanonsko-americký molekulární biolog a neurovědec,^[3] známý svou prací na charakterizaci molekul, které umožňují vnímat teplo, chlad a mechanický tlak, což jsou klíčové aspekty lidského smyslového vnímání. Identifikoval a charakterizoval proteiny zvané Piezo1 a Piezo2, které hrají zásadní roli v procesech, jako je vnímání tlaku na kůži, regulace krevního tlaku a dýchání.

Patapoutian je profesorem neurovědy a výzkumným pracovníkem Howard Hughes Medical Institute ve Scripps Research v kalifornské La Jolle. V roce 2021 získal společně s Davidem Juliem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za „objev molekulární podstaty teplotních a dotykových receptorů“.^[4]

Patapoutian se narodil v arménské rodině v libanonském Bejrútu.^[3][5][6] Jeho otec Sarkis Patapoutian je básník a účetní,^[7] matka Haiguhi Adjemian byla ředitelkou arménské školy v Bejrútu. Má bratra Aru a sestru Houry.^[8] Jeho předkové přežili arménskou genocidu.^[9][10] Navštěvoval arménské školy v Bejrútu.^[11] V letech 1985–1986 studoval na Americké univerzitě v Bejrútu a po ukončení studia emigroval do Spojených států amerických.^[12] V roce 1990 získal titul Bachelor of Science v oboru buněčná a vývojová biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a v roce 1996 titul PhD na Kalifornském technologickém institutu.^[6][13][14]

Jako postdoktorand pracoval na Kalifornské univerzitě v San Francisku.^[15] V roce 2000 se stal odborným asistentem ve Scripps Research Institute.^[16] V letech 2000–2014 působil v Novartis Research Foundation.^[17] Od roku 2014 působí v Howard Hughes Medical Institute.^[14]

Patapoutian se zabývá přeměnou podnětů a přenosem signálu na nervové impulzy. V jeho výzkumu hrají důležitou roli iontové kanály. Jedná se o specifické proteiny zabudované v buněčné membráně, které umožňují buňkám reagovat na fyzikální podněty, jako je teplo, chlad nebo mechanický tlak. V reakci na podněty se iontové kanály otevírají a zavírají, tím mění tok iontů dovnitř a ven z buňky a tím i napětí buněčných membrán a vzniká nervový impulz, který se přenáší senzorickými neurony do mozku.

Patapoutian významně přispěl k identifikaci nových iontových kanálů Piezo1 a Piezo2, které jsou nezbytné pro reakci buněk na mechanické podněty. Iontový kanál Piezo2 je nezbytný pro vnímání dotyku a hraje také důležitou roli při vnímání polohy a pohybu těla, známém jako propriocepce. Následně bylo prokázáno, že kanály Piezo1 a Piezo2 regulují další důležité fyziologické procesy včetně krevního tlaku, dýchání, kontroly močového měchýře a vnímání tepla a bolesti.^{[18][19] [20]}

Poznatky o tom, jak tělo zpracovává mechanické podněty a teplotu mohou vést k novým léčebným přístupům pro léčbu bolesti, kardiovaskulárních, neurodegenerativních a dalších onemocnění.

Patapoutian je naturalizovaným občanem USA.^[6] Žije v Del Mar se svou ženou Nancy Hong a synem Lucasem.^{[21][22][23][24]}

Patapoutian má h-index 68 podle Google Scholar^[25] a 63 podle Scopus (ke květnu 2020).^[26] Od roku 2016 je členem American Association for the Advancement of Science, od roku 2017 je členem Národní akademie věd Spojených států amerických^[27] a od roku 2020 je členem Americké akademie umění a věd.^[28]

V roce 2020 obdržel Kavliho cenu.^[29]

V roce 2021 mu byla společně s Davidem Juliem udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství za „objev teplotních a dotykových receptorů“.^[4][30]

V říjnu 2021 mu libanonský prezident Michel Aoun udělil Řád za zásluhy.^[31]

V prosinci 2021 mu předala Frances Arnold cenu American Academy of Achievement.^[32]

Patapoutianovi, prvnímu arménskému nositeli Nobelovy ceny, se při jeho návštěvě Arménie v červnu 2022 dostalo vřelého přijetí. Předseda vlády Nikol Pašinjan mu udělil Řád Mesropa Maštoce,^[33] Národní akademie věd Arménie ho zvolila čestným členem^[34][35] a Jerevanská státní lékařská univerzita mu udělila čestný doktorát.^[36] Patapoutian daroval repliku své Nobelovy medaile Arménskému historickému muzeu.^[37][38] HayPost vydal poštovní známku věnovanou jeho osobě.^[39]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ardem Patapoutian na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ardem Patapoutian na Wikimedia Commons
• Ardam Patapoutian v Scripps Research (anglicky)
• The Patapoutian Lab (anglicky)
• Curriculum vitae Ardema Patapoutiana (anglicky)
• Ardem Patapoutian v Howard Hughes Medical Institute (anglicky)
• Ardem Patapoutian Archivováno 11. 11. 2022 na Wayback Machine. v Academic Tree (anglicky)