Z rané doby bronzové (3300–2700 př. n. l.) se nedochovalo mnoho kvůli druhotnému použití stavebních kamenů v pozdějších dobách. Některé zdi byly zakomponovány do staveb doby herodiánské. Poznají se od novější výstavby svou masivností. Také část hradeb z povstání je postavena na zbytcích hradeb z této doby. Proč město poté na 2600 let zpustlo, není jasné.
Z archeologických vykopávek vyplývá, že Gamla byla obnovena ve 2. století př. n. l. jako seleukovská pevnost. Postupně se však změnila v civilní židovskou vesnici, jejíž základ byl na hřebeni kopce, odkud se rozšířila na jižní úpatí.
V letech 80–81 př. n. l. obsadil Golany hasmonejský král Alexandr Jannaios a udělal z nich součást své říše. V této době začíná rozkvět Gamly a ta se stala hlavním městem celé oblasti. Ve městě žili zřejmě jen Židé.
O době mezi Alexandrem Jannaiem a začátkem povstání nejsou žádná přímá historická svědectví, ale archeologické nálezy svědčí o prosperitě města. Prosperita města byla založena na vývozu olivového oleje do židovských obcí v Babylonii a Sýrii a v Evropě (přes přístav Týros).
Město bylo jedno z mnoha, která Josef Flavius opevnil po svém jmenování velitelem Galileje[3] (Golany spadaly pod Galileu). Obležení a dobytí města popisuje Josef ve čtvrté knize Války.[4] Bitvy se zúčastnily tři legie — Legio V Macedonica, X Fretensis a XV Apollinaris. Část z X. legie byli vojáci naverbovaní v Sýrii.[5]
Archeologie
Jelikož stála Gamla na špatně přístupném místě a nebyla už nikdy obnovena, mají archeologové jedinečný doklad židovského osídlení na přelomu letopočtu a také dobře zachovalé římské bojiště.
Archeologický výzkum vedl v letech 1976–1989Šmarja Gutman, v letech 1997–2000 Cvi Javor a Dani Si'on z Izraelského památkového úřadu. Nálezy jsou vystaveny v Muzeu památek Golan v Kacrinu.
Bojiště
Našlo se okolo dvou tisíc kamenů, jimiž se střílelo z balist a asi 1600 železných hrotů šípů (a to většina šípů byla posbírána po bojích).
Synagoga
Je to nejstarší objevená synagoga v Izraeli. Podle mincí nalezených pod podlahou pochází nejpozději z doby Heroda. Její rozměry jsou 16×20 m. Nedaleko od ní se nachází mikve, kterých bylo v Gamle objeveno několik.
Bazilika
Jde o obecní budovu, objevenou v západní čtvrti při obnovených vykopávkách. Bylo to zřejmě sídlo soudu či samosprávy. Možná byla využívána také jako synagoga. Její rozměry jsou 15×16 m a byla postavena asi v 1. polovině 1. století př. n. l.
Gamelský vodopád
Gamelský vodopád
Je to největší vodopád v Izraeli, vysoký 51 m. Asi o 300 m níže je další, vysoký 21 m.
Hnízdiště supa bělohlavého
V Izraeli hnízdívalo pravidelně zhruba 60 párů, z toho v Gamle téměř 40. V posledních letech však dochází k velkému úhynu ptáků. V roce 2009 zahnízdilo v Gamle jen 18 párů.[6]
Gamla - vyhlídka na hnízdiště supůSup bělohlavý
Odkazy
Reference
↑FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská II., Praha 2004, IV 18, 68; dále jen Válka.
FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská II., Praha : Academia, 2004, 270 s. ISBN80-205-0210-6
JOSEPHUS, The Jewish War., Tel Aviv : Zondervan, 1982. 526 s. ISBN0-310-39210-1 (podrobný komentář, archeologie)
GUTMAN, Šmarja. Gamla - ha-ir ba-mered. Tel Aviv, 1994. 196 s. ISBN965-05-0740-X.
SI'ON, Dany, JAVOR, Cvi. Gamla - jašan ve-chadaš. in Kadmonijot 121, Jeruzalém, 2001. s 2-33.
SYON, Danny. Gamla - Portrait of a Rebellion. in Biblical Archaeology Review 1, Washington, 1992. s. 20-37, 72.
SYON, Danni.City of Refuge. The Archaelogical Evidence of the Revolt at Gamla, in Proceedings of the First International Conference on the Great Revolt. Minneapolis 2001.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gamla na Wikimedia Commons
