Frauenstein (Sasko)

Frauenstein
Pohled na místní náměstí s radnicí a zámkem v pozadí v zimě
Pohled na místní náměstí s radnicí a zámkem v pozadí v zimě
Frauenstein – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška650 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresStřední Sasko
Administrativní dělení4 místní části
Frauenstein na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha59,0 km²
Počet obyvatel2 690 (2023)[1]
Hustota zalidnění45,6 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaReiner Hentschel
Oficiální webwww.frauenstein-erzgebirge.de
Adresa obecního úřaduMarkt 28
09623 Frauenstein
Telefonní předvolba037326
PSČ09623
Označení vozidelFG, BED, DL, FLÖ, HC, MW, RL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frauenstein je malé město v německé spolkové zemi Sasko na jihu zemského okresu Střední Sasko. Má přibližně 2 700[1] obyvatel. Nachází se ve východní části německých Krušných hor v Přírodním parku Erzgebirge/Vogtland 20 km jihovýchodně od Freibergu, 30 km jihozápadně od Drážďan a zhruba 15 km severozápadně od hranic s Českem u Moldavy. Ve městě se nachází stejnojmenný zámek a zřícenina hradu.

Název

V prvním písemné zmínce o obci z roku 1218 je zmiňován místní kněz „Heinricus de Vrounsten“, tedy Heinricus z Frauensteinu.[2] Místní hrad je pak zmiňován v listině z roku 1272 jako „Castrum Vrowenstein“. Následně se objevují tvary Vrouwenstein v roce 1321, Vrowinstein roku 1385, Frauwinstein roku 1405, Frawenstein v roce 1424 a pozdějšímu názvu bližší ffrauwenstein v roce 1439. Název pochází ze středohornoněmeckého slova „Vrowe“, což lze přeložit zhruba jako dáma, paní, žena, konkrétněji vyššího postavení.[3]

Historie

Pohled na město se zámkem a hradem z roku 1720

První písemná zmínka pochází z roku 1218 a zmiňuje místního kněze.[2] O místním hradě pochází pozdější zmínka z roku 1272. Hrad byl postaven na příkaz míšeňského markraběte a jeho stavba souvisela s první fází kolonizace Krušných hor. Na rozdíl od jiných hradů poblíž hranice (například Königstein) měl kromě funkce obrany hranic markrabství dále chránit i obchodní cestu z Freibergu do Teplic přes Hrob, pozdější poštovní cestu. Původní osada byla ve 14. století z důvodu nedostatku místa pro další rozvoj přemístěna do současné lokality. Obec se dále rozvíjela a v roce 1411 získala titul města a s ním i právo pořádat trhy, vařit vlastní pivo a právo soudní. Mezi lety 1585 až 1588 si poslední hradní pán Heinrich von Schönberg nechal postavit vedle hradu renesanční palác, který sloužil jako jeho dočasné sídlo. V pozdějších dobách bylo město třikrát postiženo velkými požáry. Ten v roce 1728 zničil velkou část města včetně místního hradu, který následně nebyl obnoven a zachoval se tedy pouze jako zřícenina. Další tragický požár vypukl v říjnu roku 1869 a připravil o střechu nad hlavou polovinu obyvatel, dále zničil tehdejší budovu radnice i městského kostela včetně varhan zhotovených saským varhanářem a místním rodákem Gottfriedem Silbermannem po dříve zmíněném městském požáru. Nová budova radnice byla dostavěna v roce 1871 a budova kostela v roce 1873.[4]

K samotnému městu byly postupně připojovány některé okolní obce. Konkrétně se jedná o pozdější místní části Kleinbobritzsch v roce 1974 a místní části Burkersdorf, Dittersbach a Nassau v roce 1994.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel ve městě Frauenstein v letech 1300–2020[6][7][8][9][10]
Rok 1300 1550 1772 1801 1813 1834 1871 1890 1910 1925 1939 1946 1957 1962 1977 1990 1998 2000 2005 2010 2015 2020
Počet obyvatel 300 496 612 757 814 1 029 1 405 1 269 1 281 1 193 1 477 1 568 1 335 1 285 1 528 3 751 3 575 3 518 3 285 3 082 2 936 2 733

Správní členění

Město lze rozdělit do 5 částí, z nichž jedna je samotné původní město a ostatní tvoří připojené obce[5], politicky se pak člení na čtyři místní části[11]:

  • Frauenstein a Kleinbobritzsch
  • Burkersdorf
  • Dittersbach
  • Nassau

Doprava

Městem prochází spolková silnice (Bundesstraße) B 171 vedoucí z Wolkensteinu do Dippoldiswaldu, odkud se dá pokračovat po dalších spolkových silnicích směrem na jih do Altenbergu a dále k českým hranicím nebo na sever do Drážďan. Státní silnice S 184 pak město spojuje s Freibergem a českou Moldavou. Tato cesta částečně kopíruje původní poštovní trasu z Freibergu do Teplic.

Do města vedla od roku 1898 úzkokolejná trať z Klingenbergu (části Colmnitz), kde bylo napojení na trať z Drážďan do Freibergu. Snahy o zřízení trati do Frauensteinu existovaly od 60. let 19. století a původně se počítalo s napojením na tratě v Čechách. Toto propojení však nebylo realizováno. Po druhé světové válce trať trpěla nízkou údržbou, která snižovala její výkonnost. 20. října 1971 na trati vykolejil osobní vlak při vjezdu do stanice Oberbobritzsch a i vzhledem k dříve plánovanému ukončení osobní dopravy zde již provoz nebyl obnoven. Oficiálně byla trať zrušena na jaře roku 1972, kdy začaly práce na její demontáži trvající do roku 1978.[12]

Kromě této úzkokolejky prochází katastrem obce také trať z Freibergu do Holzhau, tedy německý zbytek trati z Freibergu do Mostu, která byla po druhé světové válce rozdělena.[13] Na této trati se nachází stanice místní části Nassau (Erzgeb) obsluhovaná místní společností Freiberger Eisenbahn. Společně s autobusy jsou integrovány do systému Verkehrsverbund Mittelsachsen (VMS).[14]

Pamětihodnosti a kultura

  • Budova radnice - historizující budova z roku 1871, která nahradila původní radnici shořelou při požáru města v roce 1869.[4]
  • Hřbitovní kaple „Zum heiligen Kreuz“ - původní hlavní městský svatostánek z roku 1348 významně přestavěný v roce 1616
  • Městský evangelický kostel - současná podoba pochází z roku 1873, kdy bylo třeba městský kostel znovuvybudovat po velkém požáru města v roce 1869.[15]
  • Muzeum Gottfrieda Silbermanna
  • Poštovní sloup (milník) na náměstí
  • Zřícenina hradu Frauenstein - Hrad postavený kolem roku 1200 sloužil většinu historie saským kurfiřtům. V roce 1728 společně s městem vyhořel a nebyl znovu obnoven.
  • Zámek Frauenstein - renesanční palác postavený v letech 1585 až 1588 vedle hradu[4]

Osobnosti

  • Andreas Silbermann (1678–1734) - barokní varhanář
  • Gottfried Silbermann (1683–1753) - barokní varhanář, bratr předchozího
  • Albin Müller (1871–1941) - architekt, designér a pedagog
  • Thomas Schönlebe (1965) - olympijský reprezentant NDR v lehké atletice
  • Maik Meyer (1970) - amatérský astronom se specializací na komety

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frauenstein (Erzgebirge) na německé Wikipedii.

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  2. a b Codex Diplomaticus Saxoniae Regiae: Urkunden Der Markgrafen von Meissen 1196 - 1234 [online]. codex.isgv.de [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy, latinsky) 
  3. EICHLER, Ernst; WALTHER, Hans. Historisches Ortsnamenbuch von Sachsen. Svazek 1. Berlín: [s.n.], 2001. ISBN 3-05-003728-8. S. 272. (německy) 
  4. a b c Stadt Frauenstein: Zur Geschichte Frauensteins [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b Die Stadteile und ihre Geschichte [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. Werte der deutschen Heimat: Östliches Erzgebirge. Svazek 10. Berlin: Akademie Verlag, 1966. (německy) 
  7. BLASCHKE, Karlheinz. Das Städtewesen vom 12. bis zum 19. Jahrhundert. Beiheft zum Atlas für Geschichte und Landeskunde von Sachsen.. Leipzig, Dresden: [s.n.], 2003. (německy) 
  8. SCHIFFNER, Albert. Handbuch der Geographie, Statistik und Topographie des Königreiches Sachsen. Svazek 2. Leipzig: [s.n.], 1840. (německy) 
  9. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Bevölkerung der Gemeinden Sachsens am 31. Dezember 2020 – Fortschreibung des Bevölkerungsstandes auf Basis des Zensus vom 9. Mai 2011 (Gebietsstand 01.01.2021). [online]. Kamenz: 2022 [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 
  10. Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechnung für den Freistaat Sachsen 2019 bis 2035. Datenblatt Gemeinde Frauenstein, Stadt [online]. Kamenz: [cit. 2022-08-04]. S. 8. Dostupné online. (německy) 
  11. Gremien der Stadt: Ortschaftsräte [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 
  12. Eisenbahnen in Sachsen: Klingenberg-Colmnitz — Frauenstein [online]. Sachsenschiene.net, 2022-07-24 [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 
  13. Historie trati Most - Moldava [online]. Klub přátel krušnohorské železnice Most-Dubí-Moldava v Krušných horách [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. 
  14. Tarifzonenplan [online]. Verkehrsverbund Mittelsachsen [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 
  15. Frauensteiner Stadtkirche "Zu unserer lieben Frau", Friedhofskapelle Frauenstein [online]. Stadt Frauenstein [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • ZEILER, Martin. Topographia Superioris Saxoniae, Thuringiae, Misniae et Lusatiae ( = Topographia Germaniae). Svazek 12. Frankfurt am Main: Matthaeus Merians Erben, 1650. Dostupné online. S. 82. (německy) 
  • Östliches Erzgebirge (= Werte der deutschen Heimat). 10. vyd. Berlin: Akademie Verlag, 1966. (německy) 
  • Heimatmuseum Frauenstein. Frauenstein. Burg und Stadt. Heimat des Orgelbauers Gottfried Silbermann. Frauenstein: [s.n.] (německy) 
  • HERZOG, Steffen; AURIG, Rainer. Burg/Schloß, Stadt und Museum „Gottfried Silbermann“ Frauenstein. Schnell Kunstführer. Regensburg: 2010, čís. 2334. (německy) 
  • SCHLESINGER, Walter; LÖSCHER, Hermann. Handbuch der historischen Stätten Deutschlands. Svazek 8. Stuttgart: Kröner, 1965. Kapitola Frauenstein, s. 98–99. (německy) 
  • SCHLEINITZ, Oswald. Chronik des Amtsgerichtsberizkrs Frauenstein. Schmiedeberg: Wolf, 1887. Dostupné online. (německy) 
  • STECHE, Richard. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. Dresden: C. C. Meinhold Dostupné online. Kapitola Frauenstein, s. 26. (německy) 

Externí odkazy