František Vrbka (15. července 1924, Bystřice nad Pernštejnem – asi 23. března 1943, Praha) byl československý voják a příslušník výsadku Bronse.
Mládí
Narodil se 15. července 1924 v Bystřici nad Pernštejnem. Otec František byl ředitelem Berního úřadu, matka Libuše, za svobodna Myslíková byla v domácnosti. Měl jednu sestru.
V Bystřici nad Perštejnem absolvoval obecnou školu a dva roky školy měšťanské. Byl členem bystřického skautského střediska. Poté nastoupil na reálné gymnázium v Novém Městě na Moravě. Ve studiích pokračoval i po přestěhování do Prostějova v roce 1939. Školu ale nedokončil, protože se rozhodl emigrovat.
V exilu
Po okupaci se pokusil přejít v prosinci 1939 hranice na Slovensko, byl však zadržen a vrácen zpět. Podařilo se mu to až v lednu 1940. Přes slovensko-maďarskou hranici přecházel celkem pětkrát (čtyřikrát byl Maďary zadržen, krátce vězněn a poté vrácen na Slovensko). Po úspěšném pokusu se přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko dostal do Francie. Po prezentaci byl 8. května 1940 zařazen k dělostřelectvu. Bojů o Francii se nezúčastnil.
7. července 1940, po příjezdu do Anglie byl znovu zařazen k dělostřelectvu. Absolvoval exilovou Československou státní střední školu ve Whitchurchi a 30. května 1941 úspěšně odmaturoval.[1] Na podzim absolvoval poddůstojnickou školu. V dubnu 1942 dokončil důstojnickou školu. Od srpna 1942 zahájil výcvik v kurzech pro zvláštní úkoly. Do 15. února 1943 absolvoval střelecký a konspirační kurz, parakurz, dále potom zdokonalovací kurzy v konspiraci a střelectví a kurz šifrovací. 1. února 1943 byl povýšen na četaře aspiranta. Po ukončení výcviku byl zařazen do paravýsadku Bronse.
Nasazení
V noci ze 14. na 15. března roku 1943 byla v oblasti Mnichova sestřelena dvě letadla se členy paraskupin IRIDIUM a BRONSE, zahynulo celkem sedm československých parašutistů. Na letiště Tempford se vrátil pouze třetí letoun se skupinou MERCURY.[2]
Vrbka byl jediný, kdo pád letounu přežil. Těžce zraněného ho, po identifikaci Čurdou a Srazilem, převezli do lazaretu SS v Praze-Podolí. Tam přes veškerou péči, která mu jako důležitému zajatci byla poskytnuta, zemřel 23. března 1943 ve večerních hodinách, aniž cokoliv při pokusech o výslech prozradil. Následně byl tajně pochován do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.
Po válce
Pamětní deska s jeho jménem byla umístěna na památníku postaveném skauty v roce 1946 v Bystřici nad Pernštejnem a dále na Základní škole v Prostějově a také v prostorách prostějovské radnice.
V prosinci 1945 byl in memoriam povýšen do hodnosti poručíka dělostřelectva.
Vyznamenání
Reference
Literatura
- MIKULKA, Jiří. Tragédie statečných, osudy československých parašutitů, prostějovských občanů Bohumíra Martínka a Františka Vrbky. Zpravodaj Muzea Prostějovska. Roč. 1995, čís. 2, s. 2–5.
- REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.
Externí odkazy
_BAR.svg){kind=small}
