František Vlasák
František Vlasák (30. srpna 1912 Libušín – 2. října 2005 [ 2] ) byl český a československý ekonom a politik KSČ , od 50. let ministr vlád Československa, v době pražského jara představitel reformního proudu v KSČ, za normalizace pronásledován, po sametové revoluci místopředseda vlády České republiky a autor nerealizovaného alternativního scénáře ekonomické reformy.
Biografie
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy . Před válkou zasedal v předsednictvu družstva Včela . Krátce působil jako středoškolský učitel v Praze a roku 1950 nastoupil jako chemik do Státního geologického ústavu v Praze.[ 3] [ 4]
Pak trvale působil v centrálních vládních úřadech. Do roku 1952 zastával funkci náměstka předsedy Ústředí výzkumu technického rozvoje, do roku 1955 náměstka ministra – předsedy Státního úřadu plánovacího. Od května 1955 do ledna 1958 byl ministrem energetiky v druhé vládě Viliama Širokého a od ledna 1958 do ledna 1963 ministrem dopravy v této vládě i v následující třetí vládě Viliama Širokého . Od září 1963 do dubna 1968 zastával post ministra – předsedy Státní komise pro techniku ve vládě Jozefa Lenárta . Na vysokých vládních postech se udržel i během pražského jara , kdy se jako představitel reformního proudu v KSČ stal v dubnu 1968 ministrem – předsedou Státní plánovací komise v československé první vládě Oldřicha Černíka , v níž navíc působil jako ministr národohospodářského plánování . Toto portfolio i udržel i v následující druhé vládě Oldřicha Černíka do září 1969 (nyní oficiálně jako ministr plánování).[ 3] [ 4] [ 5]
Angažoval se i ve stranických funkcích. XI. sjezd KSČ a znovu XIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa . Z ÚV KSČ byl vyloučen 26. září 1969.[ 6] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“.[ 7] V té době byl odstaven z politických a veřejných funkcí a roku 1970 vyloučen z KSČ.[ 8]
Do vrcholné politiky se vrátil po sametové revoluci v únoru 1990 jako místopředseda vlády České republiky (první a druhá vláda Petra Pitharta . Tuto funkci zastával do května 1991.[ 9] [ 10] [ 11] V této době vedl tým ekonomů s cílem navrhnout alternativní strategie ekonomických reforem.[ 12] Tato koncepce ale nezískala podporu a transformace československé ekonomiky probíhala podle koncepce lidí okolo Václava Klause .[ 13]
Odkazy
Reference
↑ Dostupné online .
↑ Záhlaví : Vlasák, František, 1912-2005 [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online . (německy) [nedostupný zdroj ]
↑ a b Životopisy členů nové vlády ČSSR. Rudé právo . Duben 1968, roč. 48., čís. 100, s. 2. Dostupné online .
↑ a b František Vlasak [online]. munzinger.de [cit. 2012-09-26]. Dostupné online . (německy)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X . S. 612–615.
↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-26]. Dostupné online .
↑ Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online .
↑ František Vlasák [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online .
↑ Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online .
↑ Vláda Petra Pitharta (29.06.1990-02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online .
↑ http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/predsedn/usneseni/ue405.htm
↑ "Naděje se vzdát neumím": Rozčarování aneb jak to bylo v Listopadu [online]. blisty.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online .
↑ Nejsem vynálezcem, spíš zahradníkem, říká Miloš Pick. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20.
Externí odkazy
Druhá vláda Viliama Širokého Předseda vlády Členové v den jmenování vlády12. prosince 1954
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ ) • Alexej Čepička (první náměstek do 25. dubna 1956, KSČ ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Ludmila Jankovcová (náměstkyně předsedy vlády, KSČ ) • Václav Škoda (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Karel Poláček (náměstek předsedy vlády, KSČ ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ ) • Alexej Čepička (národní obrana, KSČ ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství do 1. dubna 1958, SSO ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL ) • Emanuel Šlechta (stavebnictví do 16. června 1956, ČSS ) • Václav David (zahraničí, KSČ ) • Július Ďuriš (finance, KSČ ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ ) • Josef Krosnář (lesy a dřevařský průmysl, KSČ ) • Božena Machačová-Dostálová (výkup do 16. června 1956, KSČ ) • Karel Poláček (strojírenství do 15. října 1955, KSČ ) • Ladislav Štoll (kultura, KSČ ) • Jindřich Uher (potravinářství, KSČ ) • Oldřich Beran (státní kontroly do 15. října 1955, KSČ ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly do 1. srpna 1957, KSČ ) • Marek Smida (zemědělství do 15. října 1955, KSČ ) • Jan Bartuška (spravedlnost do 16. června 1956, KSČ ) • Richard Dvořák (zahraniční obchod do 17. ledna 1959, KSČ ) • František Kahuda (školství, KSČ ) • Alois Málek (lehký průmysl do 16. června 1956, KSČ ) • Alois Neuman (spoje, ČSS ) • Václav Nosek (pracovních sil do 22. července 1955, KSČ ) • Antonín Pospíšil (doprava do 8. ledna 1958, ČSL ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ ) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ ) • Július Maurer (bez portfeje do 16. června 1956, KSČ ) • Otakar Šimůnek (předseda Státního úřadu plánovacího, KSČ )
Členové jmenovaní později
15. října 1955 25. dubna 1956 16. června 1956 1. srpna 1957 8. ledna 1958 15. října 1958 17. ledna 1959 6. února 1959 6. března 1959
†úmrtí při výkonu funkce
Druhá vláda Petra Pitharta Předseda vlády Členové v den jmenování vlády29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF , později OH ) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF , později OH ) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL ) • Karel Špaček (financí, OF , později OH ) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH ) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF ) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH ) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF , později OH ) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF , později ODA ) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS ) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF ) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF ) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF , později ODS ) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL ) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS ) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF , později ODA ) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF , později ODS ) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF , později OH )
Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990 24. ledna 1991 1. června 1991 20. června 1991 24. ledna 1992
Ministři techniky Československa Ministři techniky poválečného Československa (1946–1968) Federální ministři pro technický a investiční rozvoj Československa (1969–1990)