Ve Slavii vydržel jen rok a vrátil se do Kladna, roku 1933 zkusil angažmá v druhém meziválečném českém velkoklubu – Spartě, ale i odtud po roce odešel nazpět do Kladna, když se mu nepovedlo dát v rudém dresu jediný ligový gól. Avšak jakmile se vrátil na Kladno, dal ihned pět gólů právě Spartě. Obě pražská S o něj stála kvůli jeho zcela mimořádným střeleckým kvalitám, jenže jemu to střílelo jen za Kladno – v československé a protektorátní lize nastřílel celkem 178 gólů (z toho za Kladno 175, 3 za Slavii), a to v 190 zápasech. Po Bicanovi, Kopeckém a Hájkovi je čtvrtým nejlepším střelcem domácí soutěže v historii. Je tak samozřejmě též členem prestižního Klubu ligových kanonýrů.[1] Dvakrát se stal nejlepším střelcem československé ligy – v letech 1930 a 1937.
Spisovatel Ota Pavel popsal jeho příběh v povídce Poslední zápas Františka Kloze.[2]
Ligová bilance
První ligové utkání: 2. 9. 1928 SK Kladno-Slavia Praha 0:3
První ligová branka: 11. 11. 1928 SK Libeň-SK Kladno 1:3
Stá ligová branka: 1. 3. 1936 SK Kladno-Teplitzer FK 5:3
Poslední ligová branka: 1. 9. 1940 SK Kladno-SK Plzeň 5:0
Poslední ligové utkání: 15. 9. 1940 SK Kladno-Viktoria Žižkov 1:1
FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN978-80-88125-00-6. Kapitola František Kloz, s. 258.