V návaznosti na to došlo k dostavbě dvou hlavních bulvárů ve městě. Křelina společně s Petránkem stáli v letech 1955 až 1958 za dostavbou bulváru Gočárovy třídy směrem k nádraží, kde byly postaveny domy čp. 1225 až 1229 a 1260 až 1265.[4] Jednalo se o bytové domy s vestavěnou občanskou vybaveností včetně restaurací.[5] Stál rovněž za podobou integrovaného domu na Dukelské třídě a přístavbou pavilonu patologicko-anatomické polikliniky fakultní nemocnice.[1]
Podle Křelinova návrhu byl v 60. letech stavěn královéhradecký Zimní stadion (dokončen 1979[6]).[7]
Dlouhou dobu předsedal hradecké pobočce Svazu českých architektů i poradnímu sboru pro architekturu a urbanismus Městského národního výboru v Hradci Králové. Ateliér ve Stavoprojektu v Hradci Králové vedl až do začátku roku 1987, takřka do svých 65. narozenin.[1]
Sídliště Moravské Předměstí
V roce 1967 proběhla anonymní architektonická, resp. urbanistická soutěž na největší sídliště v Hradci Králové – sídliště Moravské Předměstí, v níž se umístil na druhém místě. Vyhráli Karel Marhold a Jiří Němec z pražského ČVUT, ale Křelina se následně stal členem týmu realizujícího sídliště. Oproti projektu došlo k řadě změn, na což měl vliv zejména počátek normalizace,[8] ale Marholdův a Němcův urbanistický koncept byl zachován.[1] V roce 1969 zpracovali podrobný územní plán řešeného území.[9] V roce 1973 se Křelina stal hlavním projektantem sídliště a řadu projektů dotvořil. Sídliště získalo řadu ocenění. V roce 1977 získal návrh centrální třídy (dnes třída Edvarda Beneše) dokonce 1. místo v soutěži o nejlepší stavbu ČSR v celostátní soutěži organizované tehdejším ministerstvem výstavby a techniky a zároveň 2. místo v soutěži architektonických prací členů Svazu českých architektů.[1]
Výstavba Třince
Od 50. let 20. století začalo být v Třinci připravováno sídliště Lyžbice. Nejprve byl pověřen ostravský Stavoprojekt, v roce 1954 se však generálním projektantem stal Stavoprojekt v Hradci Králové a hlavním projektantem byl jmenován právě František Křelina.[10][11] Byl pověřen zpracováním územního plánu nově vznikajícího hutnického města. Tomuto rozsáhlému projektu se s celým ateliérem věnoval až do roku 1976.[1] Křelinovo sídliště se stalo novým centrem města.[12]
Rodina
Jeho synem je architekt František Křelina mladši (1951).jeho dcera je MUDr. Božena Jurašková, Ph.D, významná lékařka v oboru geriatrie
↑ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Zítřek stavíme dnes: Architektura a urbanismus Hradce Králové v letech 1945–1989. Monumenta Vivent: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově [online]. 2015 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
↑ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Pevnostní vs. veřejný prostor města. Vývoj vybraných městských prostorů v Hradci Králové od pevnosti k dnešku. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online.
↑ZIKMUND, Ladislav. Struktura města v zeleni Kapitoly z dějin architektury 20. století v Hradci Králové [online]. Brno: 2015 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.