Jedním z klíčových Rohlíčkových děl (návrhů a realizací) byla dostavba školním areálu v Zálabí, když v letech 1956–1959 pietně a s citem upravil původní návrh Josefa Gočára z roku 1931 na dostavbu dívčí obecné a měšťanské školy. Oproti původnímu plánu byla stavba zmenšena a upravena tak, aby vyhovovala novým trendům a potřebám. Po čtvrt století od výstavby první části školního komplexu se navíc používaly jiné materiály. Aby novostavba zapadala do již existujícího souboru školních budov z neomítaných režných cihel, nechal Rohlíček novou část obložit keramickým obkladem. Novější budova zrcadlově dotvořila dříve postavenou část areálu. Jelikož jde o mimořádný doklad naplnění koncepce z meziválečného období v době socialismu, je dvoupatrová funkcionalistická stavba od roku 2019 zapsána v seznamu kulturních památek České republiky.[1][2]
V 80. letech 20. století ještě Rohlíček zásadně přestavěl mateřskou školu od Josefa Gočára ve stejném školním areálu na školní jídelnu. V rámci rekonstrukce došlo k zasklení lodžie a ubourání vysokého komínu, jenž byl původně dominantou školních budov. Tato rekonstrukce byla podle historika architektury Jakuba Potůčka necitlivá, čímž se odlišila od jeho úpravy Gočárova školního projektu o třicet let dříve.[1]
Dílo
Škola v Zálabí
Rohlíčkovo dílo se soustředilo především v Hradci Králové. Část z jeho díla je i na seznamu památkově chráněných objektů, např. funkcionalistická budova školy v Zálabí, která je cennou ukázkou naplnění prvorepublikové koncepce v době socialismu.[2] Jednalo se o nejsilnější návaznost na meziválečnou architekturu v poválečném období ve městě.[3]
