Narodil se jako čtvrté dítě rodičům Anně a Janu Nepomuku Ignácovi Dvorským v Sobotce v domě č. p. 133 na náměstí. Měl dvě sestry: Marii a Annu. Třetí sourozenec, bratr Jan, zemřel ve věku 4 let dříve, ještě před narozením Františka Dvorského. Jeho otec byl členem vedení města, hrával ochotnické divadlo a zasloužil se o vznik kamenného divadla v bývalé sobotecké solnici.
S druhou ženou Marií roz. Bečvarovskou měl šest dětí, z nichž pouze dvě se dožily vyššího věku.
V Sobotce mu byla odhalena pamětní deska na místě jeho rodného domu na náměstí. Je pochován na Vyšehradě[2] v sousedství hrobů spisovatelů Františka Langra a Karla Čapka.
Vzdělání
Navštěvoval triviální trojtřídní školu v Sobotce za kostelem. Gymnaziální studia zahájil v Mladé Boleslavi, kde v letech 1851–1853 absolvoval primu a sekundu. Tercii, kvartu a kvintu studoval v letech 1853–1857 na gymnáziu v Jičíně. Zde mezi jeho spolužáky patřili například budoucí spisovatel, novinář a politik Jan Matouš Černý nebo filolog a básník Jindřich Niedrle.
Již ve dvanácti letech byl veden jako člen Matice české, od roku 1854 byl odběratelem časopisu Památky archeologické. Podle dopisu z roku 1856 určenému knihovníkovi Muzea Království českého Václavu Hankovi byl František Dvorský již v této době zapálený pro archiválie.
Od roku 1858 soukromě doplňoval vzdělání na univerzitě v Praze, kde navštěvoval přednášky z historie.
1866–1892 – na místě prvního adjunkta Zemského archivu Království českého opisoval složitější listiny, opatřoval opisy regesty, vytvářel lístkový katalog a prováděl výzkum mimopražských archivů.
1892–1903 – po smrti dosavadního ředitele Zemského archivu Antonína Gindleyho se stal jeho nástupcem.
Konec kariéry byl poznamenán odbornými neshodami s kolegy a nástupníky, v nichž důležitou roli hrála skutečnost, že neměl vlivem životních okolností formální historické vzdělání.
Dvorského sbírka
František Dvorský shromáždil velkou sbírku archiválií. V dubnu 2018, když ji chtěl jeho pravnuk prodat, vyšlo najevo, že sbírka obsahovala i řadu velmi cenných historických listin ze Zemského archivu. Jednou z nich byla zakládací listina Univerzity Karlovy z roku 1347.
Listiny se pak dostaly do Národního archivu, zakládací listina UK už však mezi nimi nebyla. V létě 2018 ji totiž za 20 milionů korun univerzitě nabídl ke koupi starožitník Josef Salmon, kterému se sbírka dostala do rukou (pro urychlení transakce listinu nejprve koupila J&T Banka, od ní pak univerzita).
V únoru 2019 policie Salmona obvinila z praní špinavých peněz, neboť podle ní získal peníze z prodeje kradené věci. V roce 2021 ho soud uznal vinným z podílnictví (tím, že měl prospěch z prodeje věci, o níž věděl, že je kradená). Dostal tříletý podmíněný trest. Dále musí zaplatit pokutu ve výši 5 milionů korun a 20 milionů za zakládací listinu vrátit Univerzitě Karlově.[3]
Dílo
Knižní práce
Albrecht z Valdštejna až na konec roku 1621, Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1892.
O úpadku národa českého, Praha: J. Otto, Osvěta lidu č. 3-4. 82 s., 1872.
Historické doklady k záměrům Albrechta z Valdštýna a jeho spojenců, Praha: E. Grégr, 52 s., 1867.
Neues über J. Kepler, Praha: J. Otto, 44 s., 1880.
↑ hrob Františka Dvorského na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24.
↑HRUBEŠ, Karel. Univerzita Karlova koupila vzácnou bulu, prý objev tisíciletí. Jenže je kradená. iDNES.cz [online]. 2022-12-13. Dostupné online.
Literatura
BÍLEK, Karol. Archivář František Dvorský a Sobotka: nejen Čtyři ze Sobotky. Sobotka: Městské kulturní středisko Sobotka, 2010. 83 s. ISBN978-80-254-6832-6.