Franciszek Świder
Narození	27. ledna 1911 Karviná nebo Doly
Úmrtí	22. března 1997 (ve věku 86 let) Karviná nebo Ostrava
Místo pohřbení	Karviná Hřbitov Doly
Národnost	polská
Vzdělání	Państwowa Szkoła Sztuk Zdobniczych i Przemysłu
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř a sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Franciszek Świder (27. ledna 1911 Karviná – 22. března 1997 Karviná) byl polský malíř a sochař Těšínského Slezska.

Narodil se 27. ledna 1911 v Karviné. Měl tři sourozence, dva bratry a sestru. Otec pracoval jako dělník na koksovně Hohenegger v Karviné, matka Tereza (rozená Kobielusz) byla v domácnosti, kde se věnovala výchově dětí. Od dětství projevoval umělecké nadání a tak po absolvování měšťanky v Karviné nastoupil do sekce malířství a dekorace státní umělecké školy v Krakově (Państwowa Szkoła Sztuk Zdobniczych i Przemysłu). V roce 1932 školu úspěšně absolvoval a v dalším studiu pokračoval v Praze. Rok studoval výtvarnou školu u profesora Františka Kysely. V létech 1933–1938 studoval na pražské Akademii výtvarného umění v ateliéru Tavíka Františka Šimona a Jakuba Obrovského.

První rok druhé světové války strávil ve východním Polsku. Po návratu do Karviné odmítl listinu Deutsche Volksliste a tak pracoval jako pomocný dělník ve firmě Herman Faber. Uměním se během války nezabýval, teprve po jejím skončení pokračoval v umělecké tvorbě. Podílel se na vzniku literární sekce Polského kulturně osvětového svazu. V jeho rámci ilustroval pro měsíčník Zwrot a jiná vydavatelství svazu. Byl členem Svazu československých výtvarníků a Polskiego Związku Literacko-Artystysznego w Czechosłowacji. V hornické kolonii, kde se narodil byl skromným člověkem s pozitivní energií. Jeho přímočarost a otevřenost se ne vždy setkávaly s pochopením okolí a občas míval oprávněně pocit křivdy.^[1] Patřil k čelným představitelům umělců Těšínského Slezska.

Byl všestranný umělec. Maloval olejomalby, akvarely, kreslil, věnoval se monumentálnímu sochařství, nástěnné malbě, vitrážím a sgrafitům.

V roce 1933 v polské škole v Horní Suché zhotovil nástěnnou malbu, triptych zobrazující děti jdoucí do školy. Ilustroval sbírky poezie Pawła Kubisze Předjaří a Rapsodie o Oszeldowi. Vlastní tvorbu prezentoval v roce 1937 na výstavách v Českém Těšíně (23 obrazů, grafik a reliéfů) a v roce 1939 na souborné výstavě umělců Zaolší v Těšíně (89 děl).^[2]

• 1949 – vytvoření monumentálního památníku obětem Životické tragédie v Životicích z roku 1949
• 1952–1953 – dvě společné výstavy s Rudolfem Źebrokem uskutečněné v pražské galerii Jízdárna
• další památníky věnované obětem druhé světové války vytesal v Karviné (1952), Třinci (1953), Nýdku (1966), Těrlicku (1967), Ropici (1968), Dolní Lištné (1968).
• výstava u příležitosti Mezinárodního dne dětí v muzeu v Českém Těšíně
• 1978 – účast na putovní výstavě v Praze, Převorsku, Varšavě, Opolí a Krakově
• 1992 – reprospektivní výstava celoživotní tvorby v Kulturním domě v Karviné
• 1995 – účast na putovní výstavě Polští umělci Zaolší v Bílsku, Sulkovicích, Krakově, Praze, Ostravě, Bratislavě a Vídni

Spolu s Rudolfem Źebrokem v roce 1953 v českotěšínském hotelu Piast namaloval fresku „Kulturní brigáda o rozměrech 22 m². Toto unikátní dílo bylo po roce 1990 při vnitřní přestavbě zničeno. Spolu se také zabývali sakrální malbou, restaurovali malby v kostelích v Loukách, Marklovicích a Skřečoni. V havířovském zdravotním středisku namaloval obraz zdravotní sestry s dětmi. V roce 1955 v kině Radost vytvořil obraz pro vitráže a namaloval obraz o založení Havířova. Jeho sgrafito z roku 1957 je na stěně polské školy v Českém Těšíně. V roce 1958 vytvořil sgrafito o osvobození Ostravy na stěně gymnázia v Ostravě, které bylo po roce 1990 odstraněno.

Je autorem 14 reliéfů křížové cesty v kostele svatého Vavřince v Těrlicku. V hale budovy dolu ČSA vytvořil obrovskou kovovou plastiku, která byla v roce 1993 odstraněna. Kromě toho maloval portréty, krajiny. V roce 1994 obnovil v polské škole v Horní Suché vlastní nástěnnou malbu z roku 1933, za války Němci zamalovanou. K renovaci použil barvy dle původních receptur. Jedná se o třídílnou fresku délky 6,5 m o ploše 11,5 m².

Za svou tvorbu obdržel četná polská a česká státní vyznamenání. Zemřel 22. března 1997 v Karviné. Pohřben je na hřbitově v Karviné-Dolech.^[3]

Dne 19. listopadu 2011, u příležitostí jeho stého výročí narození byla v Muzeum Těšínského Slezska v Těšíně zahájena výstava Franciszek Świder a jeho dílo.

• 
  Sgrafito na polské škole v Č.Těšíně
• 
  Nástěnná malba v polské škole v Horní Suché
• 
  Památník obětem fašismu v Karviné
• 
  Památník životické tragédie

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franciszek Świder na polské Wikipedii.

• DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, M. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.. Ostrava: Optys, 2003. ISBN 80-85819-45-7. S. 11. 
• HOLÝ, Petr. Franciszek Świder - malíř Slezska. Ostrava: Nadace PRO, 1999. ISBN 80-7248-011-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franciszek Świder na Wikimedia Commons
• http://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=franciszek-swider
• https://karvinsky.denik.cz/kultura_region/20110202swider.html
• http://www.muzeumct.cz/projekty/?akce=8
• https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-000539156