Zajic-Quartett v Hamburku okolo roku 1890: (zleva) Michael Löwenberg, Florian Zajíc, Julius Schloming a Albert Löwenberger
Po absolutoriu odešel za prací do Německého císařství. Nejprve se stal členem divadelního orchestru v Augsburgu, později pak koncertním mistrem v Mannheimu, roku 1881 potom ve Štrasburku a roku 1889 v Hamburku. Zde mj. působil také jako učitel budoucího virtuóze Paula Dessaua. V letech 1881 až 1889 také působil jako učitel na konzervatoři ve Štrasburku.[1] V roce 1891 následoval svého kolegu Émile Saureta a začal pracovat na konzervatoři Stern'sche v Berlíně, kde byl později jmenován profesorem. 1. října 1895 potom nastoupil do učitelského sboru konzervatoře Klindworth-Scharwenka v Berlíně.
Během pobytu v Hamburku vystupoval s vlastním smyčcovým tělesem Zajic-Quartett,[2] spolu s Juliem Schlomingem (2. housle), Michaelem Löwenbergem (viola) a Albertem Gowou (violoncello).[3]
Hrál na housle od houslaře Dely Gésu z roku 1740, které se proslavily jako „Heifetz ex David“. Ty získal v roce 1885 z pozůstalosti německého houslisty Ferdinanda Davida.
Úmrtí
Florián Zajíc zemřel 17. května 1926 v Berlíně.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Florián Zajíc na německé Wikipedii.
