PROFILPELAJAR.COM

Ferdinand David
	portrét od Johanna Georga Weinholda
Rodné jméno	Ferdinand Ernst Victor Carl David
Narození	19. června 1810; Hamburk
Úmrtí	18. července 1873 (ve věku 63 let); Klosters, Švýcarsko
Místo pohřbení	Neuer Johannisfriedhof, Leipzig
Národnost	německá
Povolání	houslista, hudební skladatel a pedagog
Manžel(ka)	Sophie Davidová
Děti	Peter Julius Paul David; Isabella Eckardtová
Příbuzní	Louise Dulckenová a Therese Meyer (sourozenci)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand David (19. června 1810, Hamburk – 18. července 1873, Klosters, Švýcarsko) byl německý houslový virtuóz a skladatel.

Život

Narodil se v Hamburku, v témže domě, kde se o rok dříve narodil Felix Mendelssohn-Bartholdy. Byl vychován v židovské víře, ale později konvertoval ke křesťanství. Byl žákem Louise Spohra a Moritze Hauptmanna. V roce 1826 se stal houslistou Královského městského divadla v Berlíně. V roce 1829 působil jako první houslista v kvartetu barona Carla Gottharda von Liphardt v Dorpatu, dnešním estonském městě Tartu, podnikal koncertní turné do Rigy, Petrohradu i do Moskvy. V roce 1835 se stal koncertním mistrem v orchestru lipského Gewandhausu, kde působil společně s Josephem Joachimem a Mendelssohnem. Na čas se pak vrátil do Dorpatu, kde se i oženil s dcerou barona Lipharta Sofií. V roce 1843 se stal profesorem houslové hry na lipské konzervatoři. V Lipsku měla také premiéru jediná Davidova opera Hans Wacht (1852).

Spolupracoval s Mendelssohnem při práci na jeho houslovém koncertu e-moll a také ho uvedl v premiéře v roce 1845. Kromě koncertní činnosti pracoval jako editor. Editoval vydání houslových děl Veraciniho, Locatelliho a Goldberga. Pro nakladatelství C. P. Peters připravil k vydání kompletní Beethovenova klavírní tria a Bachovy Sonáty a partity pro sólové housle.

Zemřel náhle v roce 1873, když byl na výletu ve švýcarských horách se svými dětmi.

Dílo

op. 2 Introduction et variations brillantes sur un thème original, pro housle a orchestr
op. 3 Concertino pour violon
op. 4 Concertino für Posaune und Orchester (Posaunenkonzert)
op. 5 Introduction et Variations
op. 6 Introduction et Variations sur un thème russe E-Dur
op. 7 Introduction, Adagio et Rondeau (pro orchestr)
op. 8 Introduction et Variations
op. 9 6 Caprices
op. 10 Concerto pour violon No. 1
op. 11 Introduction et Variations sur un thème de Mozart A-Dur
op. 12 Concertino für Fagott und Orchester (1838)
op. 13 Introduction et Variations
op. 14 Concerto pour violon No. 2
op. 15 Introduction et Variations
op. 16 Andante und Scherzo Capriccioso (pro orchestr)
op. 17 Concerto pour violon No. 3
op. 18 Konzert-Variationen
op. 19 Introduction et Variations brilliantes
op. 20 6 Caprices
op. 21 Introduction et Variation
op. 22 Concert-Polonaise
op. 23 Concerto pour violon No. 4
op. 24 Zwölf Salonstücke (duo)
op. 25 Salon-Duett über ein Lied von E. Haase
op. 26 Sechs Lieder (Buch I)
op. 27 Sechs Lieder (Buch II)
op. 28 Fünf Salonstücke (duo)
op. 29 6 Lieder
op. 30 Bunte Reihe (duo)
op. 31 6 Lieder
op. 32 Streichquartett
op. 33 Žalm (Mein Aug' erheb' ich) pro dva soprány a klavír
op. 34 Sieben Stücke für Cello (Duo)
op. 35 Concerto pour violon No. 5
op. 36 Kammerstücke (Duo)
op. 37 Vier Märsche
op. 38 Streichsextett
op. 39 Etüden Dur und Moll (Nr. 6 „Am Springquell“)
op. 40 Trois Impromptu en forme de valse
op. 41 Nachklänge (Duo)
op. 42 Festmarsch
op. 43 Suite
op. 44 24 Etüden für Anfänger
op. 45 18 Etüden
op. 46 Aus der Ferienzeit 1 (Duo)
op. 47 Aus der Ferienzeit 2 (Duo)
op. 48 Aus der Ferienzeit 3 (Duo)
op. 49 Aus der Ferienzeit 4 (Duo)
op. 50 Aus der Ferienzeit 5 (Duo)
Canon für 3 Violinen (bez opusového čísla, 1852)
Hans Wacht (opera, Lipsko, 1852)

Kromě toho upravil 24 capricií pro sólové housle Niccolò Paganiniho pro housle s doprovodem klavíru. Z pedagogické literatury je nejvýznamnější „Die Hohe Schule des Violinspiels: Werke Berühmter Meister des 17ten und 18ten Jahrhunderts“, obsahující 23 skladeb starých mistrů (Nicola Porpora, Giuseppe Tartini, Antonio Vivaldi, Jean-Marie Leclair, J. S. Bach a mnoho dalších.

Odkazy

Reference

↑ Дулькен. In: Riemannův hudební slovník.
↑ George Grove: Dulcken, Louise. In: A Dictionary of Music and Musicians, 1900.

Literatura

Hans-Rainer Jung, Claudius Böhm: Das Gewandhaus-Orchester. Seine Mitglieder und seine Geschichte seit 1743. Faber & Faber, Leipzig 2006, ISBN 978-3-936618-86-0, S. 91 f.
Marie Lipsius: Eine Leipziger Musikgröße. In: Die Gartenlaube, Heft 28.
Moritz Fürstenau: David, Ferdinand. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 4, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, S. 784 f.
Georg von Dadelsen: David, Ferdinand. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 535 f.