Eva Puskarčíková

Mgr. Eva Puskarčíková
Eva Puskarčíková (2023)
Eva Puskarčíková (2023)
PřezdívkaEvik[1]
Datum narození3. ledna 1991 (33 let)
Místo narozeníHarrachov, Československo
StátČesko
Výška168 cm
Hmotnost57 kg
ChoťLukáš Kristejn (2019–2020)[2][3]
PříbuzníAnna Puskarčíková (sourozenec)
Sportovní informace
Sportbiatlon
KlubSKP Kornspitz Jablonec
LyžeFischer[4]
ZbraňAnschütz[4]
Ukončení kariérybřezen 2022
Světový pohár v biatlonu
Debut4. ledna 2012
Nejlepší umístění13. místo (2016/17)
Počet výher4 (kolektivní)
Stupně vítězů11 (9 kolektivních)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 1
Mistrovství světa0 – 0 – 1
Mistrovství Evropy0 – 1 – 0
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Biatlon na ZOH
bronz 2014 Soči štafeta
Mistrovství světa
bronz 2020 Anterselva smíšená štafeta
Mistrovství Evropy
stříbro 2013 Bansko štafeta 4×6 km

Eva Puskarčíková (* 3. ledna 1991 Harrachov) je bývalá česká biatlonistka. Jejím největším individuálním úspěchem jsou dvě třetí místa v závodech světového poháru. S českou štafetou zvítězila v této soutěži celkem čtyřikrát a na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči získala s českým týmem bronzovou medaili. Závodní kariéru ukončila v roce 2022.

Osobní život

Přibližně ve věku pěti let začínala Eva Puskarčíková s běžeckým lyžováním v klubu TJ Jiskra Harrachov. Po vzniku biatlonového Sportovního klubu Policie Harrachov (SKP Harrachov) si zkusila střelbu a už u biatlonu zůstala.[5][6] V prvním ročníku gymnázia se ještě vrátila k běžeckému lyžování, ale střelba jí chyběla, tak ve druhém ročníku již nadobro zůstala u biatlonu.[7] Poté závodila za SKP Kornspitz Jablonec[8] jejím trenérem byl Jindřich Šikola.[9]

Navštěvovala sportovní gymnázium v Jablonci nad Nisou.[7] Vystudovala Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně, obor speciální edukace bezpečnostních složek, kterou navštěvovala v letech 2011–2015, a získala bakalářský titul. Ve vzdělávání pokračovala v navazujícím magisterském studiu, obor učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy. Magisterský titul získala v roce 2018.[10][11][12] Od roku 2018 pokračovala ve svém vzděláváni na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity studiem zeměpisu pro základní školy.[13]

V květnu 2019 si vzala biatlonistu Lukáše Kristejna a začala používat příjmení Kristejn Puskarčíková.[14][15] Manželství však trvalo krátce, protože v listopadu 2020 potvrdila, že je rozvedená a že bude opět závodit pod příjmením Puskarčíková.[16] Začátkem roku 2022 oznámila, že jejím partnerem je italský biatlonista Thomas Bormolini.[17] V dubnu 2024 se jim narodil syn Paride Bormolini.[18]

Její sestra Anna Puskarčíková byla členkou juniorské reprezentace biatlonistek.[9]

Sportovní výsledky

Olympijské hry a mistrovství světa

Česko reprezentovalo na třech olympijských hrách, poprvé v roce 2014 v Soči, kde dosáhla nejlepšího individuálního úspěchu v individuálním závodě, když skončila na 21. místě (původně se umístila na 22. příčce).[19][20] Se štafetou žen dojela na čtvrtém místě, o tři roky později však byl původně stříbrný ruský tým kvůli dopingovému skandálu v ruském sportu diskvalifikován.[21] To v květnu 2022 definitivně potvrdil Mezinárodní olympijský výbor, který Češkám, jež se podle upravených výsledků umístily na třetím místě, přidělil bronzové medaile.[22] Zúčastnila se také ZOH v Pchjongčchangu a Pekingu, přičemž pekingské hry označila ještě v jejich průběhu za svou poslední olympiádu.[23]

Zúčastnila se pěti mistrovství světa v biatlonu, poprvé v roce 2015 v Kontiolahti. Na anterselvském šampionátu v roce 2020 získala společně s Davidovou, Moravcem a Krčmářem bronzovou medaili ze smíšené štafety, což představuje její jediné umístění na stupních vítězů ze světových šampionátů. Dvakrát skončila v ženských štafetách těsně pod stupni vítězů na 4. místě. Nejlepšího individuálního výsledku dosáhla taktéž v Anterselvě 2020, když ve vytrvalostním závodu obsadila desáté místo.

Sezóna Akce Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2013/14 ZOH Rusko Soči 44. 41. – 21. 3. – × 23 let
2014/15 MS Finsko Kontiolahti 73. – – 24. 7. – 24 let
2016/17 MS Rakousko Hochfilzen 17. 31. 26. 23. 4. 7. 26 let
2017/18 ZOH Jižní Korea Pchjongčchang 43. 32. – 44. 12. – 27 let
2018/19 MS Švédsko Östersund 59. 41. – 42. 15. – 9. 28 let
2019/20 MS Itálie Anterselva 24. 44. 23. 10. 4. 3. – 29 let
2020/21 MS Slovinsko Pokljuka 68. – – 37. 10. – – 30 let
2021/22 ZOH Čína Peking – – – – 8. – × 31 let

Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se dříve započítávaly, od olympijských her v Soči 2014 se nezapočítávají.

Na Mistrovství Evropy 2013 v bulharském Bansku získala stříbrnou medaili ve štafetě (složení Jitka Landová, Lea Johanidesová, Eva Puskarčíková a Veronika Zvařičová).

Světový pohár

Do Světového poháru v biatlonu se zapojila v roce 2012, kdy v rámci ženských štafet v německém Oberhofu skončila na 11. místě.[24] V individuálních závodech světového poháru startovala poprvé v sezóně 2013/2014. Při všech čtyřech startech, kterých se v roce 2013 zúčastnila, dokázala bodovat.[25]

2017/2018

Její letní přípravu na sezónu 2017/2018 ovlivnilo zranění ramene.[26] Při první zastávce Světového poháru v sezóně ve švédském Östersundu skončila ve vytrvalostním závodě na 15 km na sedmém místě s časem 44,6 minuty. Za vítězkou zaostala o 1 minutu a 8,6 sekundy. Toto umístění, které je jejím dosavadním maximem v této disciplíně, se jí podařilo díky bezchybné střelbě.[27] Ve sprintu na 7,5 km obsadila 32. místo s jednou chybou na střelnici a ztrátou na vítězku 1 minuta a 21,5 sekundy.

Hochfilzen byl další zastávkou světového poháru. Puskarčíková rozjela štafetu, první střelbu vleže měla s jedním dobitím a ze střelnice odjela na 10. místě. Ve střelbě vestoje potřebovala třikrát dobít a před poslední ranou si dřepla. Štafetu předala Jessice Jislové na pátém místě. Celkově štafeta ve složení Puskarčíková, Jislová, Davidová a Vítková skončila na 6. místě.[28]

Ve třetí části Světového poháru ve francouzském Annecy jela v sobotním stíhacím závodu pod startovacím číslem 26. Na první střelbě v leže musela na dvě trestná kola. Druhou střelbu vleže odstřílela bez chyby. Další střelba ve stoje také byla bez chyby a poslední střelba s jednou chybou. Do cíle dojela na 25. místě a probojovala se do nedělního závodu s hromadným startem.[29][30] V nedělním závodě s hromadným startem nezvládla střelbu v leže a musela na dvě trestná kola. Dvě chyby udělala i na další střelecké položce. Střelby ve stoje byly bez trestného kola. Do cíle dojela na 30. místě.[31]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Ukončení kariéry

V březnu 2022 oznámila, že po závěrečných závodech světového poháru v Oslu ukončí profesionální sportovní kariéru. Uvedla, že ji její výkony v závodech „již vnitřně nenaplňují“ a že už nedokáže českému týmu pomoci tak, jak by chtěla.[32] Poslední závod absolvovala 23. března 2022 na republikovém šampionátu v Jablonci nad Nisou, kde v supersprintu skončila na druhém místě.[33]

Celkem se zúčastnila 225 závodů světového poháru,[34] ve kterém působila mezi lety 2013 a 2022.

Sezóna 2011/12

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
4. Německo Oberhof – – – – 11. – –
Celkové umístění – – – – 11. – –
nkl

Sezóna 2013/14

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund nestartovala
2. Rakousko Hochfilzen 38. 36. – – 12. – –
3. Francie Annecy 25. 35. – – 10. – –
4. Německo Oberhof 40. 30. – – – –
5. Německo Ruhpolding – – – 71. 7. – –
6. Itálie Anterselva 52. – – – 10. – –
7. Slovinsko Pokljuka 65. – – – – – –
8. Finsko Kontiolahti 52. – – – – – –
70.[pozn. 1]
9. Norsko Oslo 68. – – – – – –
Celkové umístění 71. 60. – nkl 10. – 85 %
42 bodů (66.)

Sezóna 2014/15

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT STŘ
1. Švédsko Östersund 17. 17. – 42. – 9. –
2. Rakousko Hochfilzen 74. – – – 3. – –
3. Slovinsko Pokljuka 33. 29. – – – – –
4. Německo Oberhof 57. – – – 1. – –
5. Německo Ruhpolding 18. – – – 1. – –
6. Itálie Anterselva 51. – – – 2. – –
7. Česko Nové Město na Moravě 23. 14. – – – 13.[pozn. 2] –
8. Norsko Oslo 47. – – 34. 1. – –
9. Rusko Chanty-Mansijsk 14. 18. 20. – – – –
Celkové umístění 33. 28. 37. 40. 1. 3. 81 %
232 bodů (33.)

Sezóna 2015/16

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 43. 22. – 46. – – 13.
2. Rakousko Hochfilzen 24. 40. – – 6. – –
3. Slovinsko Pokljuka 12. 9. 13. – – – –
4. Německo Ruhpolding[pozn. 3] 20. 18. 16. – – – –
5. Německo Ruhpolding – – 23. 49. 6. – –
6. Itálie Anterselva 27. 23. – – 2. – –
7. Kanada Canmore 52. – 12. – – – –
8. USA Presque Isle 25. 37. – – 1. – –
9. Rusko Chanty-Mansijsk nestartovala
Celkové umístění 31. 27. 16. nkl. 4. 10. 85 %
292 bodů (28.)

Sezóna 2016/17

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 15. 8. – 15. – – 14.
2. Slovinsko Pokljuka 8. 3. – – 4. – –
3. Česko Nové Město na Moravě 21. 26. 17. – – – –
4. Německo Oberhof 42. 36. 3. – – – –
5. Německo Ruhpolding 14. 6. – – 6. – –
6. Itálie Anterselva – – 11. 13. 16. – –
7. Jižní Korea Pchjongčchang 16. 39. – – 3. – –
8. Finsko Kontiolahti[pozn. 4] 63. – – – – 6. –
9. Norsko Holmenkollen 62. – 25. – – – –
Celkové umístění 18. 21. 10. 10. 5. 7. 82 %
504 bodů (13.)

Sezóna 2017/18

Eva Puskarčíková při závodě v Oberhofu v roce 2018
ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 32. 45. – 7. – 13. –
2. Rakousko Hochfilzen 62. – – – 6. – –
3. Francie Annecy 26. 25. 30. – – – –
4. Německo Oberhof 10. 23. – – 9. – –
5. Německo Ruhpolding – – 30. 23. 6. – –
6. Itálie Anterselva 23. 30. DNS – – – –
7. Finsko Kontiolahti 50. – – – – 8. –
8. Norsko Holmenkollen 18. 34. – – 13. – –
9. Rusko Ťumeň nezúčastnila se
Celkové umístění 27. 41. 50. 9. 10. 13. 81 %
206 bodů (35.)

Sezóna 2018/19

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Slovinsko Pokljuka 22. 35. – 26. – – 10.
2. Rakousko Hochfilzen 29. DNS – – 9. – –
3. Česko Nové Město na Moravě 48. 50. – – – – –
4. Německo Oberhof 12. 21. – – 3. – –
5. Německo Ruhpolding 54. – – – 9. – –
6. Itálie Anterselva 49. 44. – – – – –
7. Kanada Canmore – – – 77. 7. – –
8. USA Soldier Hollow 23. 22. – – – 6. –
9. Norsko Holmenkollen 51. 27. – – – – –
Celkové umístění 38. 40. – 49. 7. 10. 81 %
152 bodů (39.)

Sezóna 2019/20

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 19. – – 23. 8. 11. –
2. Rakousko Hochfilzen 32. 8. – – 6. – –
3. Francie Annecy 65. – 15. – – – –
4. Německo Oberhof 17. – – – 10. – –
5. Německo Ruhpolding nestartovala
6. Slovinsko Pokljuka – – 27. 38. – 6. –
7. Česko Nové Město na Moravě 57. – – – 10. – –
8. Finsko Kontiolahti 58. 50. – – – zrušeno
9. Norsko Holmenkollen zrušeno
Celkové umístění 39. 43. 28. 18. 8. 10. 82 %
208 bodů (35.)

Sezóna 2020/21

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Finsko Kontiolahti 53. – – 42. – – – 83,5 %
2. Finsko Kontiolahti (2) 81. – – – 11. – – 61 %
3. Rakousko Hochfilzen 84. – – – 11. – – 52 %
4. Rakousko Hochfilzen (2) 22. 26. 29. – – – – 84 %
5. Německo Oberhof 39. 43. – – – – – 90 %
6. Německo Oberhof (2) 45. – – – 6. – – 91 %
7. Itálie Anterselva – – – 53. 10. – – 82 %
8. Česko Nové Město na Moravě 49. 57. – – 18. – – 76 %
9. Česko Nové Město na Moravě (2) 33. 29. – – – – – 90 %
10. Švédsko Östersund 94. – – – – – – 70 %
Celkové umístění 64. 53. 50. 63. 10. – 82 %
64 bodů (60.)

Sezóna 2021/22

ČSP Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD STŘ
1. Švédsko Östersund 11. – – 69. – – – 87 %
2. Švédsko Östersund (2) 58. 41. – – 7. – – 86 %
3. Rakousko Hochfilzen 49. 54. – – 8. – – 81 %
4. Francie Annecy 61. – – – – – – 90 %
5. Německo Oberhof 55. 52. – – – – 12. 77 %
6. Německo Ruhpolding 56. 53. – – 15. – – 86 %
7. Itálie Anterselva – – – 57. – – – 85 %
8. Finsko Kontiolahti 44. DNF. – – 8. – – 72 %
9. Estonsko Otepää 43. – – – – – – 80 %
10. Norsko Holmenkollen-Oslo 65. – – – – – – 80 %
Celkové umístění 56. – – – 7. 7. 79 %
30 bodů (75.)

Juniorská mistrovství

Sezóna D Místo SP SZ IZ ŠT Věk
2010/11 MSJ Česko Nové Město na Moravě 23. 15. 62. 9. 20 let
2011/12 MSJ Finsko Kontiolahti 31. 30. 26. 12. 21 let

Medailová umístění v závodech Světového poháru

Individuální

Č. Sezóna Datum Místo Umístění Disciplína
1. 2016/2017 10. prosince 2016 Slovinsko Pokljuka 3. stíhací závod
2. 8. ledna 2017 Německo Oberhof 3. hromadný start

Kolektivní

Č. Sezóna Datum Místo Umístění Disciplína
1. 2014/2015 13. prosince 2014 Rakousko Hochfilzen 3. štafeta 4×6 km
2. 7. ledna 2015 Německo Oberhof 1. štafeta 4×6 km
3. 14. ledna 2015 Německo Ruhpolding 1. štafeta 4×6 km
4. 25. ledna 2015 Itálie Anterselva 2. štafeta 4×6 km
5. 15. února 2015 Norsko Oslo 1. štafeta 4×6 km
6. 2015/2016 24. ledna 2016 Itálie Anterselva 2. štafeta 4×6 km
7. 13. února 2016 USA Presque Isle 1. štafeta 4×6 km
8. 2016/2017 5. března 2017 Jižní Korea Pchjongčchang 3. štafeta 4×6 km
9. 2018/2019 13. ledna 2019 Německo Oberhof 3. štafeta 4×6 km

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V rámci tohoto podniku světového poháru se jely dva závody ve sprintu.
  2. ↑ Nešlo o klasickou smíšenou štafetu, ale o premiérově zařazený smíšený závod dvojic.
  3. ↑ Původně se měl závod uskutečnit v Oberhofu, ale z důvodu nedostatku sněhu a velmi vysokých teplot byl přesunut do Ruhpoldingu.
  4. ↑ Původně se měl podnik uskutečnit v ruské Ťumeni, ale po dopingovém skandálu ruských sportovců se pořadatelé sami konání tohoto podniku vzdali.

Reference

  1. ↑ MACEK, Tomáš. Evik to musí zkusit, musí! Jak se české ženy rvaly o medaili pro Jislovou [online]. Idnes.cz, 2020-03-23 [cit. 2020-12-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ 25. listopadu 2020. Dostupné online. [cit. 2021-01-27].
  4. ↑ a b http://biathlonresults.com/?IBUId=BTCZE20301199101, přístup: 20170204a4. února 2017
  5. ↑ Rozhovor s Evou Puskarčíkovou. ČD pro vás [online]. 2017-02 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ Biatlonistka Eva Puskarčíková: Snila jsem o zaměstnání u policie. lemur.mu [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-17. 
  7. ↑ a b Harrachovský Zpravodaj - únor 2014. Harrachovský Zpravodaj. Dostupné online [cit. 2017-12-16]. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.harrachov.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-21. 
  9. ↑ a b http://www.biatlon.cz/cz/Reprezentace.aspx?MenuItemId=96[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Fakulta sportovních studií - Bc. Puskarčíková Eva – biatlon. Fakulta sportovních studií [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ PUSKARČÍKOVÁ, Eva. Síla a její rozvoj v biatlonu. Brno, 2015. 59 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií – Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Jan Ondráček. Dostupné online.
  12. ↑ PUSKARČÍKOVÁ, Eva. Analýza stavu českého biatlonu v období jeho transformace. Brno, 2018. 93 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií – Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Vedoucí práce Jan Ondráček. Dostupné online.
  13. ↑ Diplomky, přednášky, ale žádná dovolená. Biatlonistky dřou bez kouče, trčí v Norsku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-05-19 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Krásná nevěsta na biatlonové svatbě! Když sněží štěstí, píše novomanželka. Koukalová zírá z mrakodrapu [online]. Sport.cz, 2019-05-06 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ HALBERŠTÁDT, Karel. Nové jméno v českém týmu: Eva Kristejn Puskarčíková [online]. Biatlon.cz, 2019-05-06 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Rozvod! Česká biatlonistka s novinkou na světlo nespěchala [online]. Sport.cz, 2020-11-25 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ PROCHÁZKA, Václac. Česká biatlonistka potvrzuje nový vztah. Po Silvestru si připadala jako krtek, řeč přišla i na podprsenku [online]. Sport.cz, 2022-01-04 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ OSOBA, Michal. Zvykejte si na překvapení. Puskarčíkové se narodil chlapeček s předstihem, dostal italské jméno [online]. Sport.cz, 2024-04-21 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ KUČEROVÁ, Martina; GRIM, Filip. Soukalová čtvrtá, Vítková šestá. O naději přišly na poslední střelbě. iDNES.cz [online]. 2014-02-14 [cit. 2014-02-14]. Dostupné online. 
  20. ↑ FINAL RESULTS: WOMEN 15km INDIVIDUAL [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2021-09-29 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ ČTK. Opožděný bronz ze Soči pro české biatlonistky. Ruská štafeta byla kvůli dopingu diskvalifikována. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-27 [cit. 2017-11-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK; iDNES.cz. MOV definitivně potvrdil, že biatlonistky dostanou bronz za štafetu v Soči 2014 [online]. Idnes.cz, 2022-05-19 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ Poslední závod pro Evu Puskarčíkovou! [online]. Český olympijský tým, 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1112SWRLCP04SWRL
  25. ↑ Archivovaná kopie. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-21. 
  26. ↑ Olympiáda a diplomka na krku. Hlavní je zůstat v pohodě, ví Puskarčíková. iDNES.cz [online]. 2017-11-23 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ Neomylná Puskarčíková se blýskla sedmým místem. Vyhrála Skardinová. iDNES.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2017-12-09]. Dostupné online. 
  28. ↑ Štafeta žen potěšila na závěr II. kola SP v Hochfilzenu šestou příčkou. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Výsledky ve sprintu a stíhačce III. kola SP poslaly Evu Puskarčíkovou do „hromaďáku“!. www.biatlon.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ Dahlmeierová si dojela pro první triumf sezony. Puskarčíková pětadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-16 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ První hromadný závod sezony vyhrála Braisazová. Vítková končí třiadvacátá. iDNES.cz [online]. 2017-12-17 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  32. ↑ HALBERŠTÁDT, Karel. Eva Puskarčíková se loučí s kariérou: Myslím, že to stálo za to! [online]. Český svaz biatlonu, 2022-03-13 [cit. 2022-03-13]. (Český biatlon). Dostupné online. 
  33. ↑ "Evo, děkujeme!" Puskarčíková se loučila druhým místem v supersprintu, skončili také Krupčík a Jurčová [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-03-23 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  34. ↑ ČTK. Puskarčíková odjela poslední závod kariéry, Davidové zase chyběl k medaili kousek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-03-18 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy