Narodil se ve vídeňské židovské rodině jako Erich J. Landauer. Studoval hru na klavír a violoncello a dirigování na Mozarteu v Salcburku a na Vídeňské univerzitě. V letech 1934–1937 byl asistentem dirigentů Bruno Waltera a Arturo Toscaniniho na Salcburském festivalu. V roce 1937 odjel do Spojených států amerických, kde působil jako asistent dirigenta v Metropolitní opeře. V březnu 1938 nacistické Německo provedlo Anschluss Rakouska. Díky pomoci poslance Lyndona B. Johnsona[1] mohl zůstat ve Spojených státech a v roce 1942 získal americké občanství.
Působil jako dirigent a hudební ředitel u předních orchestrů:
1939–1942, 1957–1962 Metropolitní opera;[2] zde debutoval 21. ledna 1938 s Wagnerovou operou Valkýra.[3] V sezóně 1939–1940 byl po smrti Artura Bodanzkého jmenován hlavním dirigentem pro německý repertoár (principal conductor of the German repertory)
1943–1946 Cleveland Orchestra
1947–1955 Rochester Philharmonic Orchestra
1962–1969 Boston Symphony Orchestra
Od roku 1969 nepřijal žádné trvalé angažmá a vystupoval jako hostující dirigent.
Erich Leinsdorf a Česká republika
Erich Leinsdorf vystoupil v Československu v roce 1988.
↑Principal Musicians of the Orchestra of the Metropolitan Opera : Erich Leinsdorf [online]. stokowski.org [cit. 2018-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑Debut: Erich Leinsdorf Reviews [online]. Metropolitan Opera House [cit. 2018-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. (anglicky)