Kotva se vrátí do původní polohy (někdy způsobeno pružinou).
Znovu se uzavře obvod, elektromagnet znovu začne působit a celý proces se opakuje pořád dokola, dokud se nerozpojí obvod spínačem zpět.
Prodloužená kmitající kotva naráží do kovového zvonku (rezonátor) a tyto nárazy způsobují zvukový efekt. Některé elektrické zvonky mají dva rezonátory, do kterých naráží palička, každý v jedné krajní poloze, a mohou mít různý rezonanční kmitočet.
Zvonek na principu Wagnerova kladívka může pracovat na stejnosměrný i střídavý proud. Jeho nevýhodou je vznik pravidelně se opakující elektrické jiskry (el. výboj), která způsobuje rušení a může iniciovat výbušnou směs (např. unikající plyn v bytě). Normy proto zakazují instalaci tohoto typu zvonku v budovách, kde je zaveden plyn.
Zvonek na střídavé napětí
Elektrické zvonky, napájené zdrojem střídavého napětí jsou konstruovány odlišně. Kotva kmitá mezi dvěma póly jádra elektromagnetu v rytmu frekvence střídavého napětí, kterým je zvonek napájen. Toto uspořádání nevytváří elektrickou jiskru, proud se nepřerušuje mechanicky. Na tomto principu byly zvonky v klasických telefonních přístrojích, než se přešlo na elektronické vyzvánění (generovaný tón reprodukovaný sluchátkovou vložkou, nebo vestavěným reproduktorem). Tento typ zvonku je zcela bezpečný z hlediska rizika výbuchu plynu, neboť zde nevzniká žádná jiskra.
Tramvajový zvonec
Na tramvajích vyráběných v bývalém podniku ČKD byl na spodku skříně umístěn zvonec, který rozezníval kroužek na otáčejícím se ramínku. Zvonec je plechový výlisek miskovitého tvaru, upevněný za střed. Z vnitřní strany misky je návarek, do kterého naráží ramínko s volně přichyceným kroužkem (podobně jako zvonek na bicyklu). Ramínkem otáčí motorek na palubní napětí vozidla (24 V ss.).