Ekvádorská vlajka Poměr stran: 2:3 Ekvádorská národní vlajka Poměr stran: 2:3
Vlajka Ekvádoru byla přijata 26. září1860. Tvoří ji tři vodorovné pruhy – žlutý, modrý a červený – v poměru šířek 2:1:1, poměr stran listu vlajky je 2:3 (do listopadu 2009 byl poměr stran 1:2).[1][2]
Žlutá a červená barva vlajky odkazují na španělskou vlajku,
žlutá barva (dle současného výkladu) symbolizuje bohatství země, svit slunce a obilná pole; modrá barva oblohu, vodstvo oceánu a řek; červená barva krev bojovníků za svobodu.[2]
Zákonem Registro Oficial č. 1272 bylo dne 5. prosince1900 stanoveno, že národní vlajka pro civilní použití bude bez státního znaku, zatímco na státní vlajce bude znak umístěn. V praxi se však lze běžně setkat s civilním užitím státní vlajky.[2]
Ekvádorská vlajka je podobná venezuelské a kolumbijské vlajce, neboť všechny tři navazují na vlajku Velké Kolumbie. Na mezinárodní úrovni se užívá státní vlajka, aby se předešlo záměně s vlajkou Kolumbie (ekvádorská národní vlajka je shodná s vlajkou kolumbijskou).[2]
Rozměry ekvádorské vlajky
Vlajka ekvádorského prezidenta Poměr stran: 1:1
Ekvádorská lodní vlajka (Naval Jack) Poměr stran: 2:3
Ekvádorský znak
Historie
Dnešní území Ekvádoru dobyli koncem 15. století Inkové. Roku 1532 dobyli Inckou říši Španělé a roku 1533 ovládli i území dnešního Ekvádoru. 29. srpna1563 byla založena v Quituaudiencie a území připojeno k Místokrálovství Peru. V letech 1717–1724 bylo území součástí Místokrálovství Nová Granada, poté znovu součástí Místokrálovství Peru a od roku 1739 opětovně Místokrálovství Nová Granada. Prvními vlajkami užívanými na území dnešního Ekvádoru byly vlajky španělské (užívání inckých vlajek je nejasné).[2]
10. srpna1809 byla v Quitu ustanovena revoluční junta, vyhlášena nezávislost a vztyčena první národní vlajka: celočervený list o poměru asi 1:2. Podle jiných pramenů byl na vlajce bílý Ondřejský kříž a vlajka měla poměr 2:3. Hnutí za nezávislost bylo po roce potlačeno a užívány byly opět pouze španělské vlajky.[2]
9. října1820 byla pod vedením básníka Josého Joaquina de Olmeda vyhlášena Svobodná provincie Guayaquil. Vlajka tohoto státního útvaru byl list s pěti horizontálními pruhy, střídavě třemi modrými a dvěma bílými. V prostředním, modrém pruhu byly uprostřed každé třetiny vlajky po jedné bílé pěticípé hvězdě, které symbolizovaly města Cuenca, Guayaquil a Quito. Poměr stran je nejčastěji uváděn jako 2:3.[2] (v různý zdrojích se liší odstín modré a poloha hvězd).
29. května1822 došlo po osvobozeneckých bojích Simóna Bolívara k připojení Cuency a Quita ke konfederaci Velká Kolumbie, a 22. června byla nejvyšší juntou schválena nová vlajka Svobodné provincie Guayaquil, kterou navrhl znovu José Joaquin de Olmedo. Vlajka (se zachovaným poměrem stran asi 2:3) byla tvořena bílým listem s modrým karé v horním rohu, v němž byla umístěna bílá, pěticípá hvězda. Vlajka (odstín se v různých zdrojích znovu liší) byla užívána pouze do 31. července. Toho dne byl k Velké Kolumbii připojen i zbytek území Ekvádoru a ve vzniklém departementu Jižní Kolumbie se začala užívat vlajka Velké Kolumbie (v různých variantách dle zdroje).[2]
11. května1830 byl vyhlášen nezávislý Stát Jižní Kolumbie, ke změně vlajky ale došlo až 19. srpna, kdy byl znak Velké Kolumbie nahrazen znakem novým. V novém znaku se objevil černý nápis EL ECUADOR EN COLOMBIA ale až 22. září byla země oficiálně přejmenována na Stát Ekvádor (ecuador znamená ve španělštiněrovník).[2]
Vlajka Velké Kolumbie v Ekvádoru (1822–1830) Poměr stran: 2:3
Ekvádorská vlajka (1830–1835) Poměr stran: 2:3
Po revoluci a svržení prezidenta Florese, přijala 6. března1845 prozatímní ekvádorská vláda novou státní vlajku. Ta sestávala ze tří vertikálních pruhů: bílého, modrého a bílého. V prostředním modrém pruhu byla trojice bílých pěticípých hvězd. Již 6. listopadu byl národním konventem počet hvězd změněn na sedm, aby odpovídal počtu provincií. Rozmístění hvězd a odstín modré nebyly zřejmě přesně definovány, používalo se proto několik variant vlajky. Tyto vlajky byly označovány jako vlajky národní, státní vlajka měla pod hvězdami nový státní znak.[2]
Ekvádorská vlajka (1845) Poměr stran: 2:3
Ekvádorská vlajka (1845–1860) Poměr stran: 2:3
Ekvádorská vlajka (1845–1860), další varianta Poměr stran: 2:3
Ekvádorská státní vlajka (1845–1860) Poměr stran: 2:3
26. září1860 byl, na základě požadavků části obyvatelstva po povstání v provinciích Guayaquil a Cuenca, přijat vládou dekret o změně vlajky. Státní vlajka měla tři vodorovné pruhy: žlutý, modrý a červený se šířkami v poměru 2:1:1, poměrem stran 1:2 a došlo též ke změně znaku. 26. listopadu1861 byla v sousední Kolumbii přijata téměř shodná vlajka, lišící se pouze poměrem stran (2:3). Proto byla, kvůli častým záměnám, na základě zákona č. 1272 z 5. prosince1900 ekvádorská státní vlajka upravena přidáním státního znaku doprostřed vlajky (není obrázek). Oficiální vyobrazení státního znaku bylo vytvořeno až v roce 1916 (autorem byl Pedro Pablo Traversari Salazar). Poslední drobná úprava znaku byla provedena v roce 2003, kdy byla barva lodi změněna z šedé na žluto–modro–červenou.[2] (není obrázek)
V listopadu 2009 byl poměr stran ekvádorské vlajky změněn z 1:2 na 2:3.
Kolumbijská vlajka Poměr stran: 2:3 Ekvádorská vlajka (1860–1900) Poměr stran: 1:2
Den vlajky
Den vlajky (jeden z ekvádorských státních svátků) se slaví 26. září. Připomíná přijetí dekretu o změně státní vlajky ekvádorskou vládou v roce 1860. Vlajka byla v roce 1900 upravena přidáním státního znaku (z důvodu možné záměny s kolumbijskou vlajkou, přijatou v roce 1861).[3][4][5]
Ekvádor se dělí na 24 provincií, všechny užívají vlastní vlajku. V tabulce jsou uvedeny i poměry stran, ale dle jiného zdroje mají všechny poměr stran 1:2, kromě provincií Santa Elena (20) a Santo Domingo de los Tsáchilas (21) – ty mají poměr 2:3.[2]
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.gif)
