Ejn ha-Naciv (hebrejsky עֵין הַנְּצִי"ב, anglicky Ein HaNatziv, v oficiálním seznamu sídel En HaNaziv[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Emek ha-Ma'ajanot.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 143 metrů pod mořskou hladinou v intenzivně zemědělsky využívaném Bejtše'anském údolí, které je součástí Jordánského údolí. V okolí obce se nacházejí četné vydatné prameny, ale původní vádí protékající údolím byla většinou kvůli zemědělskému hospodaření svedena do umělých vodotečí. Údolí je rovinaté, s rozsáhlými plochami umělých vodních nádrží a zemědělských pozemků. Člení ho jen nevelké pahorky, většinou lidského původu coby stopy dávného osídlení jako Tel Rechov jižně odtud nebo Tel Cemed na severovýchodní straně. Zhruba 5 kilometrů na západ od vesnice se terén prudce zvedá do svahů pohoří Gilboa s horou Micpe Gilboa (500 m n. m.) nebo skalním stupněm Matlul Avinadav.
Vesnice je situována 25 kilometrů jižně od Galilejského jezera, 5 kilometrů západně od Jordánu, cca 2 kilometry jižně od města Bejt Še'an, cca 82 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 62 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Ejn ha-Naciv obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské.
Společně s nedalekými vesnicemi Tirat Cvi, Šluchot a Sde Elijahu vytváří blok nábožensky založených kibuců.
Ejn ha-Naciv je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 6678, která západně od kibucu ústí do dálnice číslo 90.
Dějiny
Ejn ha-Naciv byl založen v roce 1946.[2] Název obce je akronymem jména rabína Naftaliho Cviho Jehudy Berlina z Voložinu (v dnešním Bělorusku), který zpočátku podporoval hnutí Chovevej Cijon a židovské osidlování Palestiny.[3]
Zakladateli obce byla skupina nábožensky orientovaných sionistů původem z Německa.[3] Po 8 let se připravovali na založení vlastní vesnice v provizorní lokalitě poblíž Rišon le-Cijon. Skupinu později posílili další židovští přistěhovalci z Francie, Československa a zemí Beneluxu.[4] Přímo v prostoru kibucu vyvěraly tří sladkovodní prameny.[5]
Až do roku 1948 stála cca 1 kilometr jihozápadně od nynějšího kibucu arabská vesnice Farwana. Ta měla roku 1931 286 obyvatel a 72 domů. V květnu 1948, během Operace Gideon, v počáteční fázi války za nezávislost, byla dobyta izraelskými silami a místní arabské obyvatelstvo uprchlo do Jordánska. Zástavba ve Farwana byla pak zničena.[6]
Roku 1949 měl kibuc Ejn ha-Naciv 158 obyvatel a rozlohu katastrálního území 2100 dunamů (210 hektarů).[7]
Ekonomika obce je založena na zemědělství a chovu ryb v umělých nádržích. Také na průmyslu.[3] V kibucu fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v nedalekém Sde Elijahu. V obci je k dispozici knihovna s náboženskou literaturou, synagoga, zdravotní středisko.[4]
Demografie
Obyvatelstvo kibucu Ejn ha-Naciv je nábožensky založené.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ejn ha-Naciv Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu se stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 615 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 0,2 %.[1]
Vývoj počtu obyvatel Ejn ha-Naciv[8]
[7][9][1]
Rok
|
1948
|
1949
|
1961
|
1972
|
1983
|
1995
|
2001
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
Počet obyvatel |
262 |
158 |
236 |
375 |
542 |
612 |
557 |
529 |
510 |
517 |
507 |
505 |
509 |
570 |
562 |
569 |
605 |
614 |
615
|
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy