Jordánské údolí (arabskyالغور, al-Ghor nebo al-Ghawr; hebrejskyבקעת הירדן, bik'at ha-Jarden; anglicky: Jordan Rift Valley) je velké údolí a prodloužená deprese, nacházející se podél řeky Jordán.
Původ a fyzické rysy
Jordánské údolí bylo formováno před mnoha miliony let v období miocénu, kdy došlo k pohybu arabské tektonické desky severně a posléze východně od Afriky. O milion let později došlo k vyzdvižení pevniny mezi Středozemním mořem a Jordánským údolím, což mělo za následek, že moře dále nezalévalo tuto oblast.
Nejnižším bodem Jordánského údolí jsou se 400 metry pod hladinou moře, břehy Mrtvého moře, které jsou rovněž nejnižším bodem (pevninským) na zemském povrchu. Západně i východně nadmořská výška prudce stoupá až k tisíci metrům, což činí z tohoto riftového údolí významný topografický prvek. Jižně od Mrtvého moře přechází tektonická propadlina Jordánského údolí ve vyprahlé vádí al-Araba.[1]
Populace
Při Jordánském údolí žije přibližně 85 tisíc Jordánců,[2] z nichž jsou většina rolníci, a 80 % zemědělských statků v jordánské části údolí jsou malorolnická hospodářství, jejichž rozloha nepřekračuje 30 dunamů.[3]
Před šestidenní válkou v roce 1967 byla jordánská strana údolí domovem zhruba 60 tisíc lidí s výrazným zapojením v zemědělství.[2] K roku 1971 poklesla populace na 5 tisíc jako důsledek války a konfliktu mezi palestinskými guerillami a jordánskou armádou v letech 1970–1971.[2] Díky velkým investicím jordánské vlády v této oblasti došlo již koncem 70. let k opětovnému usídlení více než 85 tisíc lidí.[2]
Teplota vzduchu v Jordánském údolí je o několik stupňů vyšší než v přilehlých oblastech, což je velmi příznivé pro zemědělství, které zde je možné provádět celoročně. Jsou zde úrodné půdy a zásoby vody, které činí toto území zemědělsky atraktivním již po 10 tisíc let. Již v roce 3000 př. n. l. byla zemědělská produkce z tohoto údolí prodávána v okolních oblastech.[1] Jako úrodná země je Jordánské údolí popsáno v Tóře a řeka Jordán je křesťany zmiňována jako místo, kde Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista.[1]
V několika posledních desetiletích došlo díky zavedením moderních zemědělských metod k výraznému nárůstu produkce této oblasti.[1]Jordánsko vystavělo v 50. letech za účelem zavlažování 69 km dlouhý kanál East Ghor (nyní kanál krále Abdulláha), který se napojuje na východní břeh Jordánského údolí.[1] Následná výstavba přenosných skleníků až sedmkrát zvýšila produktivitu místního zemědělství, což Jordánsku umožňuje celoročně exportovat velké množství ovoce a zeleniny.[1]
↑ abcdefgTuristické lokality: Jordánské údolí [online]. Jordánské hášimovské království [cit. 2008-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-01. (anglicky)
↑ abcdJordánsko [online]. Country Data [cit. 2008-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑CHARKASI, Dana. High tech may water Jordan Valley, but dry up family farming [online]. Jordan Times [cit. 2008-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (anglicky)
↑ abIzrael de facto anektuje Jordánské údolí [online]. Be-celem [cit. 2008-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-01. (anglicky)