PROFILPELAJAR.COM

Dřín
	Dřín obecný (Cornus mas) - květenství
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	dřínotvaré (Cornales);
Čeleď	dřínovité (Cornaceae);
Rod	Cornus (dřín, dřínovec, svída); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřín, dřínovec nebo také svída (Cornus) je rod rostlin patřící do čeledi dřínovité (Cornaceae).^[1] Jsou to keře a stromy, výjimečně i byliny. Jsou zastoupeny i v květeně České republiky. Dřín obecný (Cornus mas) je v České republice zákonem chráněnou dřevinou. Některé druhy dřínů a svíd jsou využívány jako okrasné dřeviny a jsou dostupné v množství kultivarů. Jsou mezi nimi také léčivé rostliny^[2]. Od názvu dřínu může být odvozen místní název Dřínov (v konkrétním případě může mít ale i jiný původ, typicky od vlastního jména osoby). Z dřínu se dá také pálit raritní pálenka dřínovice.

Synonyma

Jiné názvy: svída, dříneček, dřínovec, dřínovka, Swida, Chamaepericlymenum, Cynoxylon, Dendrobenthamia.

Charakteristika

Dříny jsou keře, stromy, v několika případech i byliny s podzemním dřevnatějícím oddenkem. Listy mají střídavě nebo vstřícně postavené, jednoduché, rozlišené na řapík a čepel. Listy jsou bez palistů, se zpeřenou nebo až paralelní žilnatinou. Postranní žilky jsou často řídké a charakteristicky obloukovitě sbíhavé k vrcholu čepele. Květy jsou čtyřčetné, drobné, rozlišené na kalich a korunu, seskupené v květenstvích různých typů. Květenství mohou být více či méně stažená, u některých zástupců jsou podepřena nápadnými zvětšenými listeny. Kalich je trubkovitě srostlý a přirostlý ke spodnímu semeníku. Korunní lístky jsou volné, opadavé a vyrůstající po stranách žlaznatého disku. Tyčinky jsou 4. Semeník je spodní, srostlý ze dvou plodolistů a obvykle dvoupouzdrý, čnělka je jedna, vyrůstající z vrcholu semeníku. Plodem jsou kulovité nebo protáhlé peckovice různých barev.^[3]^[4]

Dříny jsou rozšířeny především v mírném pásu severní polokoule, ve Střední Americe a v Africe areál přesahuje i do horských oblastí tropů. V evropské květeně jsou původní celkem 3 druhy: svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín obecný (Cornus mas) a dřín švédský (Cornus suecica), z nichž první dva jsou zastoupeny i v České republice.^[5] Další pěstované druhy občas zplaňují, zvláště severoamerická svída výběžkatá (Cornus sericea).^[3]

Svída pochybná (Cornus controversa) - listy
Svída bílá (Cornus alba) - detail květů
Svída bílá (Cornus alba) - plody a podzimní zbarvení listů
Dřín obecný (Cornus mas) - plody
Dřín švédský (Cornus suecica) - detail květenství

Taxonomie

Rod dřín (Cornus) je v současné taxonomii chápán široce a v minulosti odlišované rody svída (Swida), dřínovec (Cynoxylon), dřínovka (Dendrobenthamia) a dříneček (Chamaepericlymenum) byly vřazeny do rodu Cornus.^[6] České názvosloví je však dosud nejednotné a nezřídka zachovává původní rodové názvy, zejména v případě svídy.

Současné dělení rodu Cornus na 10 podrodů bylo potvrzeno molekulárními metodami a má silnou oporu i v morfologii. Svídy (podrody Kraniopsis, Mesomora a Yinquania) se vyznačují bílými až černomodrými plody a jsou základní větví rodu Cornus. Vývojová větev dřínů s červenými plody se dále dělí na dříny bez zvětšených listenů pod květenstvím (podrody Cornus a Afrocrania) a dříny se zvětšenými listeny. Ty se dále štěpí na dvě vývojové větve: bylinné dříny (podrod Artocrania) a květnaté dříny (podrody Cynoxylon a Syncarpea).^[7]

Využití

Některé druhy dřínů a svíd náležejí mezi oblíbené okrasné dřeviny, pěstované v množství kultivarů. Uplatní se jako solitéry, ale i ve skupinách.^[8]

Tzv. květnaté dříny mají nápadně zvětšené listeny na okrajích květenství. Do této skupiny náleží celkem 5 druhů, nejčastěji jsou pěstovány dřín japonský (Cornus kousa) a dřín květnatý (Cornus florida). Ozdobné jsou především v době květu. Jednotlivé kultivary se nejčastěji odlišují tvarem a barvou listenů, časem a délkou kvetení, existují i kultivary s pestrými a panašovanými listy (např. Cornus kousa 'Wolf Eyes').^[9]

Z keřovitých svíd jsou nejčastěji pěstovány kultivary svídy bílé, svídy krvavé a svídy výběžkaté. Kultivary mají často pestré nebo panašované listy a nezřídka mají jasně zbarvené větve, nápadné zejména v zimním období. Méně často jsou pěstovány stromovité svídy, zejména svída střídavolistá. Občas je pěstován i náš domácí dřín obecný, nápadný kvetením v předjarním období a na podzim červenými plody. Spíše jako rarita jsou pěstovány také bylinné dříny (dřín kanadský a dřín švédský).^[9]

Plody domácího dřínu obecného jsou jedlé a používají se místně jako ovoce, k zavařování nebo na výrobu džemů či sirupů. Mají sladkokyselou, lehce natrpklou chuť a vysoký obsah vitaminu C.^[3] Plody podobného dřínu lékařského jsou využívány v čínské medicíně.^[10]

Zástupci

Podrod Kraniopsis - svídy se vstřícnými listy

Svída bílá, Cornus alba
Svída krvavá, Cornus sanguinea
Svída výběžkatá, Cornus sericea

Podrod Mesomora - svídy se střídavými listy

Svída pochybná, Cornus controversa
Svída střídavolistá, Cornus alternifolia

Podrod Cornus - dříny bez zvětšených listenů

Dřín lékařský, Cornus officinalis
Dřín obecný, Cornus mas

Podrod Syncarpea - asijské květnaté dříny

Dřín hlavatý, Cornus capitata
Dřín japonský, Cornus kousa

Podrod Cynoxylon - severoamerické květnaté dříny

Dřín květnatý, Cornus florida

Podrod Arctocrania - bylinné dříny

Dřín kanadský, Cornus canadensis
Dřín švédský, Cornus suecica

Reference

↑ BioLib.cz – Cornus (dřín) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
↑ Dřín: krásný, užitečný a symbolický keř. Dřín: krásný, užitečný a symbolický keř [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
↑ Flora of China: Cornaceae [online]. Dostupné online.
↑ TUTIN, Thomas G. et al. Flora Europaea 3. [s.l.]: Cambridge University Press, 1972. ISBN 978-0521084895.
↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
↑ FAN, Chuanzhu; XIANG, Qiu-Yun. American Journal of Botany: Phylogenetic relationships within Cornus. St. Louis: [s.n.], 2001.
↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
↑ ^a ^b Dendrologie online: Cornus [online]. Dostupné online.
↑ VALÍČEK, Pavel et al. Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Hradec Králové: Svítání, 1998. ISBN 80-86198-01-4.