PROFILPELAJAR.COM

Duma
	Duma thébská (Hyphaene thebaica) v Izraeli
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	arekotvaré (Arecales);
Čeleď	arekovité (Arecaceae);
Rod	duma (Hyphaene); Gaertn., 1788
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duma^[1] (Hyphaene) je nevelký rod palem, zahrnující celkem 8 druhů. Je rozšířen zejména v sušších oblastech tropické Afriky a dále na Madagaskaru a v Indii. Dumy jsou dvoudomé palmy vesměs dosti neobvyklého vzhledu. Kmeny jsou často vidličnatě rozvětvené. Listy jsou dlanité, s ostnitými řapíky. Samčí a samičí květenství jsou si vzhledově dosti podobná a vyrůstají v koruně mezi bázemi listů.

Dumy jsou palmy všestranného využití a pro domorodé obyvatele mají podstatný význam. Využívají se prakticky všechny jejich části. Poskytují potravu pro lidi i zvířata, materiál na střechy a tkaní, olej, alkoholické nápoje, léčiva, palivo aj. Nejznámějším zástupcem je duma thébská (Hyphaene thebaica). Je to stará užitková rostlina a její plody bývají nacházeny i v egyptských hrobkách faraonů.

Popis

Dumy jsou malé až vysoké, otrněné, dvoudomé, poměrně pomalu rostoucí palmy. Charakter kmene je u těchto palem velmi různorodý. Může být solitérní nebo vícečetný, přímý nebo poléhavý, dokonce i zkrácený a podzemní. Na rozdíl od většiny ostatních palem jsou kmeny většinou vidličnatě větvené (duma Petersonova má kmen nevětvený a v horní části poněkud ztlustlý). Mladé kmeny jsou pokryté vytrvalými bázemi listů, starší jsou holé, se zřetelnými listovými jizvami. Listy jsou dlanitozpeřené, induplikátní, často nasivělé a pokryté voskovou vrstvou. Řapíky jsou masivní, na líci vyhloubené, na rubu zaoblené, s okrajem otrněným silnými, trojúhelníkovitými, zahnutými ostny. Listové pochvy jsou hustě plstnaté. Na lícové straně listu je v místě nasedání čepele na řapík dobře vyvinutý a často nesymetrický výběžek (hastula).

Květenství jsou jednopohlavná a vyrůstají mezi bázemi listů. Samičí květenství jsou o něco mohutnější a méně větvená než samčí, jinak jsou si dosti podobná. Květy mají trojčetný kalich a korunu. Samčí květy vyrůstají v rámci květenství v trojkvětých vijanech a obsahují 6 tyčinek. Samičí květy vyrůstají jednotlivě. Gyneceum je kulovité, srostlé ze 3 plodolistů a se stejným počtem komůrek obsahujících po 1 vajíčku. Blizny jsou 3, krátké. Plody jsou velké peckovice různých tvarů. Zpravidla obsahují jedno, řidčeji 2 nebo 3 semena. Na povrchu jsou hladké, lesklé nebo matné. Dužnina (mezokarp) je suchá a vláknitá, často velmi aromatická a sladká.^[2]^[3]

Skupina dumy Petersonovy v namibské savaně
Mladá rostlina dumy natalské
Květenství dumy Petersonovy
Plodenství dumy natalské

Rozšíření

Rod duma zahrnuje 8 druhů. Je rozšířen téměř v celé Africe, na Madagaskaru a Indickém subkontinentu. Většina druhů (celkem 6) roste v tropické Africe, a to zejména při pobřeží východní části kontinentu. Na jih zasahují až po jihoafrický Natal. Duma thébská (H. thebaica) roste v sušších oblastech téměř celé rovníkové Afriky, zasahuje i na Arabský poloostrov, do Palestiny a údolím Nilu i do Egypta. Do jižní části Arabského poloostrova přesahuje z Afrického rohu také druh Hyphaene reptans. Na Madagaskaru se vyskytuje pouze duma natalská (H. coriacea), druh rozšířený i ve východní části Afriky. Roste v západní části ostrova. Jediným indickým druhem je H. dichotoma, rostoucí při západním pobřeží subkontinentu ve státech Gudžarát a Maháráštra. Existují též údaje o jeho výskytu na Srí Lance.^[2]^[3]^[4]

Dumy rostou na otevřených stanovištích, podél vodních toků a na okrajích lesů v sušších oblastech tropů. V některých oblastech Afriky tvoří řídké porosty, označované jako palmová savana.^[3]

Ekologické interakce

Semena dum rozšiřují zejména větší savci, jako jsou sloni nebo paviáni. Ve sloním trusu bývají v Africe nacházena klíčení schopná semena.^[5]

Zajímavosti

Plody dumy thébské jsou nacházeny v hrobkách egyptských faraonů včetně hrobky Tutanchamona. Historie pěstování tohoto druhu v užitkových zahradách je dosti dlouhá a sahá do doby min. 1800 let př. n. l.^[3]^[6]

Taxonomie

Rod Hyphaene je v rámci taxonomie palem řazen do podčeledi Coryphoideae, tribu Borasseae a subtribu Hyphaeninae. Do tohoto subtribu jsou řazeny ještě další 3 blízce příbuzné monotypické rody: Bismarckia, Satranala a Medemia.

Zástupci

duma natalská (Hyphaene coriacea, syn. H. natalensis)
duma Petersonova (Hyphaene petersiana)
duma thébská (Hyphaene thebaica)^[7]^[8]

Význam

Dumy mají značný význam pro lokální venkovské obyvatelstvo a všechny části rostlin mají nějaké využití. Listy slouží jako krytina na střechy a získávají se z nich hrubá vlákna používaná ke tkaní. Z naříznutého vegetačního vrcholu se získává sladká šťáva, z níž se kvašením získává palmové víno. Plody mají jedlou dužninu a rovněž endosperm nezralých plodů je jedlý, je to však potrava spíše nouzová. Semena mají vysoký obsah bílkovin a tuků. Zralá semena slouží jako rostlinná náhrada slonoviny podobně jako u slonovníku. Plody se také používají jako krmivo pro domácí zvířata a vyrábí se z nich olej. Všechny opadané části se používají jako palivo.^[2]^[9]^[10] Dumy jsou občas pěstovány i jako okrasné rostliny. Jihoafrické populace dumy natalské (Hyphaene coriacea) jsou dosti odolné i pro pěstování v teplých oblastech mírného pásu.^[3] Plody dumy obsahují zejména flavonoidy, saponiny a třísloviny a jsou využívány v domorodé medicíně.^[6]

Pletené výrobky z listů dumy
Rozříznuté plody dumy Petersonovy
Plody dumy na africkém tržišti
Léčivý čaj z plodů dumy thébské

Odkazy

Reference

↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ ^a ^b ^c Palms of the World Online. Hyphaene [online]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e JONES, David L. Palms of the World. Canberra: Reed Books, 1995. ISBN 0-7301-0420-6. (anglicky)
↑ HENDERSON, Andrew. Palms of Southern Asia. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-13449-9. (anglicky)
↑ VAN DER PIJL, Leendert. Principles of dispersal in higher plants. [s.l.]: Springer-Verlag, 1972. Dostupné online. ISBN 978-3-642-96110-6. (anglicky)
↑ ^a ^b EL-GENDY, A. et al. The beneficial dietary hypotensive and hypolipidaemic effects of Hyphaene thebaica (Doum). The Internet Journal of Alternative Medicine. 2008, čís. 7. Dostupné online.
↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
↑ KUNTE, Libor; ZELENÝ, Václav. Okrasné rostliny tropů a subtropů. [s.l.]: Grada Publishing, 2009. ISBN 8024715481.
↑ MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642.
↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)