Dub vrbolistý (Quercus phellos) je opadavý strom až 30 metrů vysoký. Pochází z jihovýchodu USA, kde roste na vlhkých stanovištích. Má celokrajné listy bez laloků. V Česku je vzácně pěstován jako parkový strom.
Popis
Dub vrbolistý je opadavý strom dorůstající výšky okolo 30 metrů. Koruna je hustá, vejcovitá, kuželovitá nebo někdy i válcovitá, nahoře zaoblená. Kmen bývá krátký a může dosáhnout šířky až 1,6 metru. Borka je tmavě šedá a dlouho hladká, ve starším věku tmavší a nepravidelně podélně rozpukaná. Vnitřní borka je světle oranžová. Letorosty jsou hnědočervené, lysé. Koncové pupeny jsou kaštanově hnědé, vejcovité, 2 až 4 mm dlouhé, lysé, zašpičatělé. Listy jsou čárkovité až úzce vejčité, obvykle nejširší přibližně v polovině, s 5 až 12 cm dlouhou a 1 až 2,5 cm širokou čepelí, na okraji celokrajné, pouze někdy zvlněné, s jedinou osinkou na zašpičatělém vrcholu listu. Listy jsou světle zelené, lysé, řidčeji na rubu měkce chlupaté. Rašící listy jsou žluté. Řapíky jsou lysé nebo výjimečně řídce chlupaté, obvykle 2 až 4 mm dlouhé. Žaludy dozrávají druhým rokem, jsou vejcovité až téměř kulovité, 8 až 12 mm dlouhé a 6,5 až 10 mm široké, z 1/4 až 1/3 kryté miskovitou číškou. Číška je z vnitřní strany světle hnědá a chlupatá, na vnějším povrchu pýřitá.[2][3][4]
Listy dubu vrbolistého
Žaludy dubu vrbolistého
Kmen dubu vrbolistého
Rozšíření
Dub vrbolistý je rozšířen v jihovýchodních oblastech USA. Roste v záplavových územích, na březích řek a říčních terasách a příležitostně i na špatně odvodněných stanovištích v horách v nadmořských výškách do 400 metrů.[2] Je to rychle rostoucí dřevina, vyhledávající vlhké půdy.[4]
Dub vrbolistý je v Česku poměrně zřídka pěstován jako okrasná a parková dřevina. Je uváděn z Dendrologické zahrady v Průhonicích a z Arboreta Žampach.[5] Dub vrbolistý byl zaveden do Evropy již v roce 1723. Kultivar 'Latifolia', vyznačující se širšími listy, které jsou občas ve střední části laločnaté a na rubu chlupaté, je považován za křížence s dubem Quercus incana.[4] Tento kultivar je vysazen v Dendrologické zahradě v Průhonicích.[5]
Odkazy
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
