Dolný Moštenec je městská část města Považská Bystrica. Nachází se jižně od Považské Bystrice a severně od městské části Horný Moštenec. K městu byla přičleněna v roce 1979. K obci se váže i nedaleký Cingelov laz.
Geografie
Rozloha katastrálního území Dolního Moštenca je 5 739 475 m 2. [1] Katastrální území obce hraničí s katastrem města Považská Bystrica (na severu a východě), s Horným Moštencom (na jihu), s Horným Lieskovom (na jihozápadě) a se Sverepcom (na západě).
Obec a její katastrální území leží v Podmanínské pahorkatině, v krajinném podcelku Považské podolie. Má značně odlesněný pahorkatinový povrch s plochými hřbety a bažinatými dolinami.
Dominantami území jsou vrchy Stráň (471,5 m n. m.) na jihovýchodě, Skalica (463,2 m n. m.) na jihozápadě, Žadovec (457,5 m n. m.) na východě a Prašnice na severu.
Nadmořská výška ve středu obce je 344 m n. m. [2] Osada Cingelov laz leží v západní části katastru obce.
Doprava
Vesnice má výhodnou dopravní polohu, protože leží blízko nejfrekventovanějšího dopravního tahu (Bratislava-Košice), který spojuje východ a západ Slovenska. Vzdálenost od centra okresního města Považská Bystrica je 4,1 km, od krajského města Trenčín 50 km, od hlavního města Bratislava 169 km, od ostatních krajských měst: Trnava 123 km, Nitra 134 km, Žilina 36 km, Banská Bystrica 125 km, Prešov 256 km, Košice 280 km.
Nejbližší železniční stanice v Považské Bystrici se nachází 4,6 km a nejbližší letiště v Dolnom Hričově při Žilině 25 km od obce.
Do obce jezdí autobusová linka MHD 9 na trase Považská Bystrica - Dolný Moštenec - Horný Moštenec.
Demografie
Obec měla v roce 2009 741 obyvatel. [3]
Náboženství
V obci se nachází římskokatolický Kostel sv. Gorazda, který posvětil dne 29. července 2001 nitranský sídelní biskup, otec kardinál Ján Chryzostom Korec. Autory projektu kostela jsou Ing. Arch. Eduard Kolek a Ing. Arch. Marta Koleková. Oproti kostelu najdeme kulturní dům.
Dějiny
O tom, že blízké okolí obce bylo osídleno již odedávna svědčí několik archeologických nálezů. Významným archeologickým nalezištěm je skalní bradlo Skalica. Podle drobných i větších střepů nalezených v těchto místech se usuzuje, že zde existovalo sídliště již v pozdní době kamenné ( eneolitu). Nacházelo se zde opevněné hradiště, resp. hrádek, který byl umístěn na skalním hřebenu, chráněný mohutným valem. Znatelné propálení násypu poukazuje na to, že sídlo zaniklo násilně. [4] Ústní tradice hovoří o osadě Kobyla, která se prý na tomto místě nacházela.
V lesíku zvaném Prieseka, nedaleko od Skalice se nachází slovanské pohřebiště (mohylník) s vícero mohylami. V této oblasti se uskutečnilo několik archeologických průzkumů. Například v dokumentu vydaném Povážským muzeem v Žilině po tom, jak se zde uskutečnily arch. průzkumy roku 1961 se píše : "V lese vašeho katastru se cca 200 metrů od útesů na Skalica nachází skupina staroslověnských hrobů, pravděpodobně z doby velkomoravské. Je to velmi vzácná památka pro objasnění dějin našeho kraje, protože pocházejí z doby, ze které se v našem kraji nedochovaly žádné knihy nebo jiné psané památky. V hrobech se nacházejí materiálně bezcenné památky (střepy hrnců, uhlíky, zrezivělé železné zlomky drobných užitkových předmětů), z nichž se ale dá určit doba vzniku hrobů. " Území obce bylo tedy osídleno slovanským etnikem už dávno před nejstarší písemnou zmínkou o obci.
Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1397. [5] Byla to listina vystavena uherským králem Zikmundem Lucemburským pro Mikuláše, bratra Ctibora z Beckova. Podle ní dostal Mikuláš do držby hrad Košeca i hradní panství. Mezi lokalitami patřícími k hradu se zmiňují i oba Moštence (Dolný a Horný) jako "possessio Mosenech et alter Mosenech" (neboli doslovně držení Moštenec i druhý Moštenec).
V 15. století tedy obec patřila hradnímu panství Košeca. Později, roku 1506, se jí majiteli stali Rožonovci, kteří protizákonně obsadili hrad v Košeci. Zanedlouho se hrad dostal do rukou Petröciovcov, Dolný Moštenec však nadále zůstal v držení Rožonovců. Kolem roku 1580 se stává Dolný Moštenec zemanskou obcí. Nepatřil však k velkým obcím. Podle portálních soupisů zde například bylo roku 1598 jen 22 zemanských domů. Obyvatelstvo se živilo až do počátku 20. století převážně zemědělstvím a chovem užitkových zvířat.
Vývoj počtu obyvatel: [6]
Názvy obce (byly často pomaďarčované): [7]
| rok
|
1773
|
1786
|
1808
|
1863 - 1888
|
1892 - 1902
|
1907 - 1913
|
1920 po současnost
|
| Úřední název obce
|
Dolny Mosstenecz, Alsó-Mostenecz
|
Alschó-Moschtenecz
|
Dolní Moštenec, Alsó-Mosztenyecz
|
Alsómostenec
|
Alsómostyenec
|
Alsóhidas
|
dolní Moštenec
|
Služby
V obci se nachází obchod, pohostinství a pizzerie.
Turistika
- Letní turistika
- Zimní turistika
- Okolí má dostatek luk, které se v zimě dají využít zejména na běžkování.
Vodstvo
Vesnicí protéká potok a, do kterého se vlévají potoky Niva, Dušianica a potok, který teče z oblasti Cingelová lazu. Mošteník se v Považské Bystrici vlévá do Váhu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolný Moštenec na slovenské Wikipedii.
- ↑ Podľa geoportal.sk Archivováno 13. 3. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Podľa letnej turistickej mapy SÚĽOVSKÉ VRCHY, ktorú vydal VKÚ Harmanec (redakčná uzávierka 1.5.1997)
- ↑ Podľa povazska-bystrica.sk
- ↑ Podľa knihy Považská Bystrica (vyšla v roku 2006, zostavovateľ Mgr. Bohuslav Kortman),strana 20
- ↑ Podľa knihy Považská Bystrica (vyšla v roku 2006, zostavovateľ Mgr. Bohuslav Kortman), strana 39
- ↑ Podľa lexikónu Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 — 1970 (vydal Federální statistický úrad, v Prahe roku 1987, 1. vydanie, 800 strán ), portálne súpisy z kroník
- ↑ Podľa Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV, slovniky.juls.savba.sk
Externí odkazy
