Váh Základní informace Délka toku 403 km Plocha povodí 10640 km² Průměrný průtok 152 m³/s Světadíl Evropa Zdrojnice Bílý Váh , Černý Váh 49°1′7,6″ s. š. , 19°48′32,7″ v. d. 664 m n. m.Ústí do Dunaje 47°44′59,38″ s. š. , 18°8′51,4″ v. d. 106 m n. m. Protéká Slovensko Slovensko (Žilinský , Trenčínský , Trnavský , Nitranský kraj ) Úmoří, povodí Atlantský oceán , Černé moře , Dunaj , Povodí Váhu (Slovensko , Polsko , Česko ) Geodata OpenStreetMap OSM , WMF multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky .
Váh (maďarsky Vág , německy Waag ) je nejdelší řeka Slovenska , která protéká čtyřmi kraji (Žilinský , Trenčínský , Trnavský , Nitranský ). Jde o levý přítok Dunaje . Jeho délka činí 403 km . Povodí má rozlohu 10 640 km² .
Průběh toku
Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty , v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu . Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách . Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny . Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.
Vodní režim
Průměrný průtok činí 152 m³/s . Nejvyšší je v létě .
Využití
Přívoz přes řeku Váh pod hradem Strečno
Řeka Váh v Trenčíně
Využívá se k zásobování vodou , na zavlažování , k výrobě vodní energie , pro vodní dopravu a k plavení dřeva . Je také zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice
Vážská kaskáda
Na Váhu , stejně jako např. na Vltavě , existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží – Vážská kaskáda . Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina ). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara , poslední je v Kráľové nad Váhom . Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.
Některé údaje udávají na Vážské kaskádě počet VE 23 – včetně úplně poslední MVE Selice, nad Komárnem.
Přehled nádrží v kaskádě Váhu
Čierný váh (je to umístěna na přítoku Čierný váh ), Liptovská Mara , Bešeňová , Orava (nachází se na přítoku, řece Oravě ), Tvrdošín (také Orava), Krpeľany , Sučany , Lipovec , Žilina , Hričov , Mikšová , Považská Bystrica , Nosice (Priehrada mládeže ), Ladce , Ilava , Dubnica nad Váhom , Trenčín , Kostolná , Nové Mesto nad Váhom, Horná Streda , Sĺňava , Drahovce - Madunice , Kráľová a Selice .
Vážská vodní cesta
Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice , je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa [ 1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu , dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice ), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.
Přítoky Váhu
zleva – Boca , Štiavnica , Ľupčianka , Revúca , Ľubochnianka , Turiec , Rajčanka , Domanižanka , Pružinka , Teplička , Jarčie , Nitra
zprava – Belá , Orava , Varínka , Kysuca , Papradnianka , Biela voda , Lednica , Vlára , Klanečnica , Dubová , Dudváh , Malý Dunaj
Města na Váhu
Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh
Žilinský kraj – Liptovský Hrádok , Liptovský Mikuláš , Ružomberok , Turany , Vrútky , Žilina , Bytča
Trenčínský kraj – Považská Bystrica , Púchov , Ilava , Dubnica nad Váhom , Nemšová , Trenčín , Nové Mesto nad Váhom
Trnavský kraj – Piešťany , Leopoldov , Hlohovec , Sereď
Nitranský kraj – Šaľa , Kolárovo , Komárno ,
Reference
↑ Vyhláška Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SR 22/2001, kterou se ustanovují podrobnosti o zařazení vodních cest a jejich jednotlivých úseků do příslušných tříd podle klasifikace evropských vodních cest. www.telecom.gov.sk [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
Související články
Externí odkazy