PROFILPELAJAR.COM

Dobroslava Menclová
Narození	2. ledna 1904; Přerov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. listopadu 1978 (ve věku 74 let); Sušice; Československo
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Povolání	spisovatelka, architektka, historička umění, malířka, spisovatelka literatury faktu, kasteloložka a archeoložka
Manžel(ka)	Václav Mencl
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Dobroslava Menclová, rozená Vavroušková, (2. ledna 1904 Přerov^[1] – 19. listopadu 1978 Sušice^[2]) byla česká historička umění, architektka a archeoložka.

Život

Dobroslava Menclová se narodila 2. ledna 1904 v Přerově v rodině akademického malíře Františka Vavrouška a Filipíny, rozené Moučkové.^[1] Větší část školní docházky absolvovala v Bučovicích, ale z tamního gymnázia po šestém ročníku přešla na jinou školu. Po absolvování střední školy začala studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Loukoty. Po kritickém přehodnocení svého talentu nakonec vystudovala architekturu na ČVUT.^[2]

Dne 6. dubna 1930 se provdala za Václava Mencla. Spolu s ním pracovala v Bratislavě a projektovala úpravy některých kostelů (Nitra, Častá^[3]) nebo zámeckého parku v Pezinku.^[2] Od roku 1933 do roku 1939 se svým mužem spolupracovala na archeologických výzkumech slovenských klášterů a hradů. Na počátku druhé světové války se manželé Menclovi vrátili do Prahy a věnovali se výzkumu českých hradů, například provedli archeologický výzkum Dražic.^[2]

Od počátku padesátých let spolupracovala s historiky umění se specializací na nástěnné malby (J. Pešina, Milada Lejsková-Matyášová).^[zdroj⁠?!] Sama se detailně zabývala fortifikační architekturou a vývojem stavebních typů hradů a kromě řady průvodcovských monografií hradů připravila v padesátých letech dvoudílné souborné dílo České hrady, které vyšlo až v roce 1972 a pak doplněné v roce 1976.^[2] Rozsáhlé studie o stavebním vývoji hradů Moravy, na kterých pracovala v závěru života a které měly vyústit v knihu Moravské hrady, zůstaly nedokončeny.^[2]

Dne 28. července 1978 došlo na silnici mezi Nemilkovem a Sušicí k dopravní nehodě, při které zemřel Václav Mencl. Dobroslava Menclová zemřela na následky nehody v sušické nemocnici 19. listopadu 1978.^[2]

Dílo

Na Slovensku vydala Menclová několik studií, které se zabývaly vývojem slovenské architektury od renesance do novověku. ^[4]^[5]^[6]

Od počátku své odborné činnosti se zaměřila na stavební vývoj hradů a fortifikačních systémů měst. Menclová přistupovala k výzkumu hradů jako architekt a posuzovala celkovou dispozici stavby v závislosti na modelaci terénu a z hlediska funkčního opodstatnění formy a harmonie proporcí.^[2] Sledovala podrobně vzájemný vztah obytné a obranné funkce, vývoj fortifikace v závislosti na změnách ve vojenské technice a postupnou proměnu hradu v kastel a zámek.

Podrobně se věnovala dějinám a restauraci (regotizaci) hradu Karlštejna.^[2] Popsala vznik svébytného stavebního typu hradu ve třetí čtvrtině 13. století a vysvětlila zvláštní druh vybavení obytné části hradu a středověkého domu – vloženou roubenou komoru.^[7]

Manželé Menclovi provedli podrobný výzkum hradní architektury z doby Václava IV. (hrady Jenštejn, Krakovec, Točník, Starý palác Pražského hradu, Nový hrad u Kunratic, vynechán byl Žebrák a Vlašský dvůr).^[8] Chybějící stať o Vlašském dvoře v Kutné Hoře přepsal ve své diplomové práci František Záruba.^[9] Roku 1947 Menclovi odevzdali prezidentu Benešovi rukopis knihy Praha, hrad českých knížat a králů, s dedikací prezidentu T. G. Masarykovi a úvodem oslavujícím prvorepublikovou demokracii. Kniha byla již připravena k tisku, ale po komunistickém puči 1948 byl rukopis vrácen autorům jako nežádoucí.^[10]

Na počátku padesátých let se památková péče zaměřila na obnovu třiceti historicky nejcennějších měst a Menclová přispěla studiemi O středověkém opevnění našich měst a Husitské opevnění Tábora (1953).

Bibliografie

Mencl V, Menclová D., Bratislava. Stavební obraz města a hradu. Praha, Jan Štenc, 1936. 272 s.
Menclová D., Hrad Karlštejn, Pražské nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1946
Menclová D., Hrad Zvolen, Tvar, Bratislava, 1954
Menclová D., Krásna Hôrka, SVKL, Bratislava, 1955
Menclová D., Hrad Trenčín, SVKL, Bratislava, 1956
Hodál F., Menclová D., Hrad Bojnice, SVKL, Bratislava, 1956
Menclová D., Spišský hrad, SVKL, Bratislava, 1957
Menclová D., Gardavský Z, Panoš V, Helfštejn, státní hrad a památky v okolí, STN, Praha, 1961
Kavuljaková J, Menclová D., Oravský zámok, SVKL, Bratislava, 1963
Menclová D., Toman O, Hrad Špilberk. Národní kulturní památka, Brno 1967
Menclová D., České hrady, 1. a 2. díl, Odeon, Praha 1972 (1. vydání), 1976 (2. doplněné vydání)
Dvořáková V., Menclová D., Karlštejn, SNKLU Praha, 1965
Menclová D., Švihov, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Plzni, Plzeň, 1962

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ SLAVÍK, Jiří. Dobroslava Menclová – 40. výročí úmrtí. Hláska. Říjen 2018, roč. XXIX, čís. 4, s. 58–60. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 1212-4974. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ MAZANEC, Viliam. Dobroslava Menclová (1904–1978) [online]. Pamiatiky na Slovensku [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (slovensky)
↑ D. Menclová, Přehled vývoje renesanční architektury na Slovensku, čas. Bratislava VIII, č. 1–2, 1934
↑ D. Menclová, Přehled vývoje architektury od XVI.–XIX. století na Slovensku, čas. Bratislava VIII, 1934
↑ D. Menclová, novověká architektura na Slovensku, umělecká beseda, Praha 1936
↑ MENCLOVÁ, Dobroslava. Blockwerkkammern in Burgpalästen und Bürgerhäusern. Acta historiae artium Academiae Scientiarum Hungaricae. 1963, roč. 9, s. 245. (německy)
↑ Václav a Dobroslava Menclovi, Český hrad v době Václavově, Umění XIV, 1942, s. 89–103, 143–160
↑ ZÁRUBA, František. Hrady Václava IV.. Praha, 2008 [cit. 2020-04-01]. 166 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jiří Kuthan. s. 15–16. Dále jen Záruba (2008). Dostupné online.
↑ Záruba (2008), s. 14.

Literatura

Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Příprava vydání Lubomír Slavíček. Svazek 1. Praha: Academia, 2016. 1806 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 909–910.
Kapitoly z českého dějepisu umění II.. Svazek II. Praha: Odeon, 1987. 560 s. S. 310–316.
DVOŘÁKOVÁ, V. Dobroslava Menclová. Umění. 1985, roč. XXXIII, s. 20.