Dirk Jan de Geer

Dirk Jan de Geer
Narození14. prosince 1870
Groningen
Úmrtí27. listopadu 1960 (ve věku 89 let)
Soest
Alma materUtrechtská univerzita
Povolánípolitik, novinář, advokát a spisovatel
Politická stranaKřesťanská historická unie
DětiEddy de Geer van Oudegein
RodičeJhr. Dr. Lodewijk de Geer[1] a Petronella Elisabeth Beckeringh[1]
Funkcečlen Druhé komory Generálních stavů (1907–1921)
member of the Provincial Executive of South Holland (1908–1920)
mayor of Arnhem (1920–1921)
ministr financí Nizozemska (1921–1923)
člen Druhé komory Generálních stavů (1922)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonkheer Dirk Jan de Geer (14. prosince 1870 Groningen – 28. listopadu 1960 Soest) byl nizozemský politik. Dvakrát se stal premiérem Nizozemska (1926–1929, 1939–1940). Byl též ministrem financí (1921–1923, 1926–1933, 1939–1940), ministrem vnitra (1925–1926), ministrem všeobecných záležitostí (1939–1940). V letech 1920–1921 byl starostou Arnhemu. Byl představitelem konzervativní protestantské Křesťanské historické unie, jejímž lídrem byl mezi roky 1929 až 1940.

Život

Pocházel z bohaté průmyslnické rodiny. Vystudoval práva na univerzitě v Utrechtu (absolvoval roku 1895) a poté pracoval jako novinář a působil jako městský radní v Rotterdamu (1901-1907). Během druhého premiérského mandátu ho zastihla německá invaze do Nizozemska. Jeho vláda brzy uprchla do Británie. V exilu obhajoval vyjednávání o separátním míru a proslul kontroverzním veřejným prohlášením, že "válku nelze nikdy vyhrát". Na popud královny Vilemíny byl kvůli tomu odvolán z úřadu, byť oficiálně se tak stalo "ze zdravotních důvodů". Později byl vyslán s diplomatickými úkoly do Nizozemské východní Indie. Tam ale nedorazil, protože během mezipřistání v Portugalsku opustil výpravu a přihlásil se na německém velvyslanectví. Němci mu pak umožnili vrátit se k nemocné manželce a zbytku rodiny do Nizozemska. Královna Vilemína byla jeho jednáním rozhořčena a označila ho za zrádce a dezertéra. Byl denunciován i v exilovém rozhlasovém vysílání Radia Orange. De Geer později též napsal kontroverzní leták s „návodem“, jak spolupracovat s Němci. Vilemína mu vyslala ještě před vydáním varování, že pokud brožuru vydá, bude po skončení války postaven před soud. De Geer přesto publikaci vydal. Po válce královna splnila své slovo - De Geer byl shledán vinným z velezrady v době války a byl odsouzen k roku vězení.[2] Do věznice ale nikdy nenastoupil kvůli chatrnému zdraví.[3] Odvolací soud dokonce zrušil i pokutu 20 000 guldenů.

Jeho vnukem je bývalý fotbalista Boudewijn de Geer a jeho pravnukem fotbalista Mike de Geer.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dirk Jan de Geer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Dirk-Jan De Geer | lex.dk. Den Store Danske [online]. 2020-05-07 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (dánsky) 
  3. ↑ Dirk Jan de Geer | Dutch Politician, Statesman, Diplomat. Britannica.com [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Premiéři Nizozemska

Wim Schermerhorn (1945–1946) • Louis Beel (1946–1948) • Willem Drees (1948–1958) • Louis Beel (1958–1959) • Jan de Quay (1959–1963) • Victor Marijnen (1963–1965) • Jo Cals (1965–1966) • Jelle Zijlstra (1966–1967) • Piet de Jong (1967–1971) • Barend Biesheuvel (1971–1973) • Joop den Uyl (1973–1977) • Dries van Agt (1977–1982) • Ruud Lubbers (1982–1994) • Wim Kok (1994–2002) • Jan Peter Balkenende (2002–2010) • Mark Rutte (od 2010–2024) • Dick Schoof (od 2024)