Diplomatické dopady války Izraele s Hamásem

Válka mezi Izraelem a Hamásem, započatá v říjnu 2023, vyvolala diplomatickou krizi, přičemž mnoho zemí po celém světě silně reagovalo na konflikt, který ovlivnil dynamiku regionálních vztahů. Dvě země (Bolívie[1] a Belize[2]) přerušily diplomatické styky s Izraelem, osm dalších povolalo své velvyslance ke konzultacím.[1][3] Konflikt také vyústil v obnovené zaměření na dvoustátní řešení probíhajícího izraelsko-palestinského konfliktu.

V časech pokračujícího konfliktu v pásmu Gazy, Paraguay 12. prosince 2024 znovu otevřela v Jeruzalémě velvyslanectví a uznala Jeruzalém za hlavní město Izraele.[4][5][6]

Vyjednávání o příměří

Prvotní snahy OSN a vyjednání dočasného příměří v listopadu 2023

Americký prezident Joe Biden se po příletu do Izraele setkává s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem dne 18. října 2023
Dne 12. prosince 2023 bylo Česko jednou z 10 zemí, které hlasovaly proti rezoluci OSN požadující zastavení bojů v Gaze a propuštění všech rukojmích

Dne 24. října vyzval generální tajemník OSN António Guterres k příměří.[7] Následovalo hlasování Valného shromáždění OSN o rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Získala 121 hlasů pro, 44 zástupců zemíse zdrželo hlasování a 14 zemí hlasovalo proti (proti byly například země: Izrael, USA, Česko, Maďarsko, Rakousko a Chorvatsko).[8]

V Káhiře se 21. října sešel summit politiků ze Středního východu a Evropy nazvaného Summit pro mír, který má za cíl projednat deeskalaci konfliktu mezi Gazou a Izraelem. Palestinský prezident Mahmúd Abbás sdělil, že... Palestinci nebudou ze své země vyhnáni. Podle arabských zemí včetně Egypta by příliv palestinských uprchlíků do sousedních arabských zemí znamenal... vyhnání Palestinců z jejich země.[9]

Dne 27. října přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými státy získal podporu 121 zemí, 44 se zdrželo hlasování a proti návrhu hlasovalo 14 zemí, včetně Izraele, Spojených států a Česka.[10]

Ačkoliv během října a listopadu obě strany konfliktu odmítaly ustoupit ze svých požadavků pro příměří, podařilo se diplomaticky vyjednat dočasné příměří. Mezi 24. listopadem a 1. prosincem 2023 platilo příměří, během něhož Hamás propustil část izraelských rukojmích a Izrael propustil část palestinských vězňů.

Jednání o dohodě z Paříže (únor až květen 2024)

V druhé polovině února 2024 se sešli diplomaté Spojených států amerických, Izraele, Kataru a Egypta v Paříži, kde dohodli základní obrysy dohody o dočasném příměří. O přijetí dohody, která by znamenala šestitýdenní příměří, se začalo vyjednávat v Káhiře na začátku března 2024. Zprostředkovatele nadále dělaly Spojené státy americké, Egypt a Katar. Jednání se účastnili zástupci teroristického hnutí Hamás. Naopak delegace Izraele nedorazila, protože neobdržela požadovaný seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu.[11] Během prvních dvou plánovaných dnů jednání se zprostředkovatelům nepodařilo uzavřít dohodu. Podle činitelů Hamásu byl na jednání předložen vlastní protinávrh příměří. Hamás i Izrael obviňovaly druhou stranu z nedostatečné aktivity pro uzavření příměří.[12] Vyjednávání skončilo bez výsledku.

Dne 18. 3. 2024 začala jednání v katarském Dauhá. Za Izrael se tentokrát účastnila delegace pod vedením šéfa tajné služby Mossad Davida Barnea.[13] Ještě do konce března ale Izrael stáhl svou delegaci, protože podle něj jednání uvázla na mrtvém bodě kvůli požadavkům Hamásu, která byla pro Izrael nepřijatelná.[14] Hamás naopak obvinil Izrael, že nehledá smírčí cesty a příměří klade překážky. Nicméně Hamás opakovaně odmítal návrh dohody předkládaný Izraelem.[15]

V první polovině dubna začalo další kolo jednání o podmínkách příměří, a to opět v Káhiře. Delegaci Hamásu vedl člen jeho vedení Chalíl al-Hajá. Mezi mediátory byli ředitel CIA Bill Burns a katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Hamás před jednáními trval na svých podmínkách trvalého příměří, stažení armády Izraele z Gazy, umožnění návratu vysídlených uprchlíků na sever Pásma Gazy, poskytnutí humanitární pomoci a výměny izraelských rukojmí za vězněné členy Hamásu. K dosažení příměří vyzval mediátory i americký prezident Joe Biden.[16] Izrael uvedl, že Hamás před jednáním odmítl izraelský návrh pro dočasné příměří, který ovšem nepočítal se stažením izraelské armády z území Pásma Gazy. Současně Izrael obvinil arabské mediátory, že na Hamás netlačí.[17]

V druhé polovině dubna 2024 čelní představitel Hamásu Chalíl Hajja uvedl, že Hamás složí zbraně a změní se v běžnou politickou stranu, pokud vznikne palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Nekomentoval ovšem fakt, že hnutí ve svém politickém programu takzvané dvoustátní řešení i samotnou existenci Izraele odmítá.[18]

Na začátku května 2024 se v Káhiře konalo další kolo rozhovorů o příměří. Návrh předložil Izrael, přičemž americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken znovu vyzval Hamás, aby dohodu přijal.[19] Rozhovory, kterých se opět účastnil i šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns ovšem skončily neúspěchem. Hamás zopakoval své požadavek na záruky, které povedou k trvalému ukončení války a stažení Izraele. To ovšem Netanjahu dlouhodobě odmítá a je ochoten nabídnout pouze dočasné příměří výměnou za propuštění části rukojmích s následným dalším vyjednáváním.[20] Hamás brzy poté přistoupil na upravený návrh dohody, který předložil Egypt. Podle prvních zpráv měl návrh zahrnovat příměří ve „třech fázích“, z toho každá by měla trvat 42 dní. Jeho součástí je obnova Pásma Gazy, návrat vysídlených Palestinců nebo výměna vězňů. Izrael byl ale k návrhu odmítavý, jelikož nešlo o dříve projednanou verzi, se kterou by mohl souhlasit.[21]Z podrobnějšího rozboru návrhu vzešly další požadavky Hamásu, a to na odmítnutí veta Izraele při výběru uvězněných Palestinců k propuštění výměnou za propuštění části rukojmích, u kterých navíc Hamás nechce rozlišovat, jestli půjde o živé či mrtvé. To ovšem komentátoři označili za rizikové, jelikož by si tím Hamás mohl vymoci osvobození předních teroristů. Hamás po Izraeli také požadoval, aby oznámil konec války už v první etapě příměří.[22] Dohodu se nepodařilo přijmout. Později se ukázalo, že některé změny v předložené dohodě učinil Egypt, coby zprostředkovatel, již před předáním návrhu Hamásu.[23]

Jednání o dohodě představené prezidentem Joe Bidenem (červen až červenec 2024)

Na přelomu května a června 2024 Joe Biden představil podrobnosti nové třífazové dohody o příměří, která vznikla při vyjednávání mezi Izraelem, USA, Egyptem a Katarem. Podle něj obsahovala dohoda, předkládaná jako izraelská, následující proces: První fáze by měla trvat šest týdnů a měla by zahrnovat úplné příměří; stažení izraelských sil ze všech obydlených oblastí Gazy; propuštění řady rukojmích – včetně žen, starých lidí, zraněných, Američanů a těl části zemřelých – výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů. Palestinští civilisté by se vrátili do svých domovů ve všech oblastech Gazy, včetně severu. Humanitární pomoc by se zvýšila na 600 kamionů denně. Během šesti týdnů fáze jedna by zástupci Izraele a Hamásu vyjednali nezbytná opatření, aby se dostali do fáze dvě, což je trvalý konec nepřátelských akcí. Biden uvedl, že Izrael má řadu bezpečnostních podmínek, kterými podmiňuje přechod do druhé fáze. Ty ale nespecifikoval. Ve druhé fázi pak dojde k výměně vězňů za propuštění všech zbývajících žijících rukojmích, včetně mužských vojáků; Izraelské síly by se stáhly ze zbytku Gazy; a dokud by Hamás dostál svým závazkům, dočasné příměří by se stalo, slovy návrhu, „trvalým zastavením nepřátelství“. Konečně ve třetí fázi by začal plán velké rekonstrukce Pásma Gazy. A veškeré ostatky zbývajících zabitých rukojmích by byly vráceny jejich rodinám.[24] Izrael v reakci uvedl, že poslední znění návrhu dohody splňuje válečné cíle Izraele i cíl propuštění rukojmích. Hamás přivítal znění dohody, které představil Biden, přičemž jeho představitelé uvedli, že budou jednat o trvalém příměří a stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy.[25] Netanjahu ovšem brzy poté vydal prohlášení, že nesvolí k trvalému příměří bez zničení Hamásu.[26] Dohodu odmítli také představitelé dvou krajně pravicových stran ve vládě Netanjahua, Becal'el Smotrič a Itamar Ben Gvir. Ti pohrozili že opustí vládní koalici, pokud bude dohoda přijata, jelikož se domnívali, že negarantuje zničení Hamásu.[27] V polovině června 2024 předal Hamás zprostředkovatelům odpověď na dohodu. V ní uvedl několik podmínek včetně úpravy harmonogramu fází dohody a stažení izraelských vojsk z Pásma Gazy. Současně deklaroval, že připraven dále jednat. Podle anonymního izraelského zdroje ale odpověď Hamásu znamenala faktické odmítnutí předložené dohody.[28] Kritičtí k protinávrhu Hamásu byli i mediátoři ze Spojených států, podle kterých připomínky Hamásu zásadně měnily vyznění dohody.[29]

Na dohodu předloženou Bidenem Hamás znovu odpověděl na začátku července, přičemž předložil upravený protinávrh. Podle prvních reakcí izraelské diplomacie byla odpověď Hamásu pozitivní; ve smyslu, že konstruktivně umožnila další vyjednávání.[30] Krátce po zahájení vyjednávání Hamás slevil ze svého požadavku, aby se Izrael nejprve zavázal k eventuálnímu uzavření trvalého příměří, než podepíše dohodu o klidu zbraní. Hamás se tím otevřel přijetí amerického návrhu o příměří.[31] Ihned poté ale Netanjahu vydal seznam nepřekročitelných podmínek pro izraelskou vyjednávací stranu. Šlo o čtyři podmínky: 1) žádná dohoda nesmí zabránit Izraeli vrátit se k válce a dosažení všech cílů Izraele, 2) budou přijata opatření zamezující pašování zbraní z Egypta do Pásma Gazy, 3) nedojde k návratu členů Hamásu na sever Pásma Gazy a 4) Izrael udělá vše pro to, aby zajistil návrat co největšího počtu živých rukojmích.[32] Po zveřejnění podmínek Hamás prohlásil, že Netanjahu cíleně blokuje jednání o příměří.[33] Izrael následně pozastavil vyjednávání, aby do návrhu začlenil nové požadavky Netanjahua, zejména přítomnost izraelské armády v Rafahu a v tzv. Filadelfském koridoru na hranici s Egyptem.[34]

V červenci 2024 dvanáct palestinských politických stran a frakcí (včetně Fatahu a Hamásu) podepsaly na jednání v čínském Pekingu dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření, která by měla v Pásmu Gazy vládnout po ukončení války. Za Hamás dohodu podepsal vůdce politického křídla hnutí Ismáíl Haníja a za stranu Fatah její místopředseda Mahmúd Alúl.[35]

Dne 31. července byl při bombovém útoku v íránském Teheránu zabit šéf politického křídla Hamásu a bývalý premiér Palestinské autonomie Ismáíl Haníja.[36] K útoku se oficiálně nikdo nepřihlásil, Hamás ale obvinil Izrael.[37] Atentát zastavil jednání o příměří a současně znovu eskaloval konflikt s Íránem, který sliboval tvrdou odvetu za útok na své půdě. Po smrti Haníji byl v srpnu novým šéfem politického křídla Hamásu vybrán Jahjá Sinvár. Ten následně uvedl, že Izrael by měl preventivně zastavit svou ofenzivu v Pásmu Gazy, aby prokázal, že chce skutečně dosáhnout příměří.[38] Do deeskalace konfliktu s Íránem se intenzivně zapojily Spojené státy americké. Írán následně vydal prohlášení, ve kterém útok odložil až po případném neúspěchu srpnových jednání o příměří v Pásmu Gazy. Americký prezident Biden poté veřejně sdělil, že odvetě Íránu může být zabráněno, pokud dojde k přijetí dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.[39] Hamás však uvedl, že se jednání o příměří pořádaných v polovině srpna v Dauhá protestně nezúčastní. Nicméně zprostředkovatelé se s Hamásem plánovali setkat po skončení jednání.[40]

Spory o tzv. Filadelfský koridor a zablokování jednání (srpen až říjen 2024)

V polovině srpna přiletěl do Izraele již podeváté od vypuknutí války americký ministr zahraničí Antony Blinken. Po jednání s Netanjahuem uvedl, že izraelský premiér podpořil nový americký plán (tzv. překlenovací návrh), který měl vést k dohodě o příměří. Plán následně představil na jednání v Káhiře.[41] Následně ovšem vyplynulo, že jak Izrael, tak Hamás měly k návrhu výhrady a muselo by dojít k ústupkům na obou stranách. Strany se například neshodly na procesu propouštění zajatců a Hamás nesouhlasil s novými požadavky Izraele na trvající přítomnost izraelské armády v tzv. Filadelfském koridoru u hranice s Egyptem a v koridoru hlavní cesty do severního Pásma Gazy i po podepsání příměří.[42][43] Srpnová jednání v Káhiře skončilo bez výsledku, jelikož obě strany nesouhlasily s kompromisy předloženými zprostředkovateli.[44]

Na konci srpna podpořili vládní ministři Netanjahuův požadavek na trvající přítomnost izraelské armády v tzv. Filadelfském koridoru. Proti hlasoval jen ministr obrany Jo'av Galant, který s požadavkem nesouhlasil, a zdržel se ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který naopak chtěl zachovat poválečnou přítomnost izraelské armády v celém Pásmu Gazy, nejen v koridorech.[45] Hlasování provázela do té doby největší roztržka mezi premiérem Netanjahuem a ministrem obrany Galantem. V ostré výměně názorů Galant obvinil premiéra, že stále novými požadavky blokuje dohody o příměří a propuštění rukojmích. Premiér odpověděl, že rozhodnutí je na něm a že jen síla může donutit Hamás ke složení zbraní. V přímé konfrontaci Netanjahu uvedl, že v případě, že by si měl vybrat mezi přítomností vojáků ve Filadelfském koridoru a propuštěním rukojmích, vybral by si vojáky.[46] Dne 5. listopadu 2024 Netanjahu odvolal ministra obrany Jo'ava Galanta (Likud). Ten byl jeho nejhlasitějším kritikem, který prosazoval přijetí dohody o příměří a zřízení státní vyšetřovací komise k prošetření pochybení před útokem Hamásu na Izrael. V reakci vyšly tisíce Izraelců do ulic, aby proti tomuto protestovali. Netanjahu se pokusil Galanta odvolat již v březnu 2023, kdy kritizoval jeho kontroverzní justiční reformu. Do funkce ministra obrany byl poté jmenován dosavadní ministr zahraničí Jisra'el Kac (Likud).[47][48]

V polovině září představil zástupce administrativy Netanjahua vyjednávačům Spojených států amerických nový izraelský návrh dohody o příměří. Místo původních tří fází se v návrhu dohody psalo o jediné fázi, při které měli být najednou propuštěni všichni rukojmí, které držel Hamás v Gaze, a to výměnou za držené palestinské vězně v Izraeli. Součástí návrhu také bylo, že by Izrael zajistil bezpečný průchod pro Jahju Sinvára, aby opustil Pásmo Gazy a žil v exilu. Podle jednoho nejmenovaného izraelského zdroje návrh dohody nebyl premiérem diskutován s izraelskou diplomacií. Vyjednávači dávali návrhu jen malé šance na akceptování ze strany Hamásu.[49] V říjnu The Wall Street Journal publikoval zprávu, ve které uvedl, že Sinvárovi byla již na začátku války prostřednictvím Egypta nabídnuta dohoda, že pokud bude souhlasit s tím, aby za Hamás vyjednával Egypt, bude mu umožněno bezpečně opustit Pásmo Gazy. Sinvár toto odmítl s tím, že počítá s tím, že bude pravděpodobně zabit a že „není v obležení, protože je na palestinské půdě“. Současně měl instruovat vyjednavače z Kataru, aby nepřijímali dohodu o příměří z důvodu, že Izraelem zabití civilisté povedou k mezinárodnímu tlaku na Izrael.[50][51]

Vyjednávání po zabití špiček Hamásu (od října 2024)

Po zabití Sinvára vyjádřili zástupci USA naději, že nyní se naskytlo jedinečné okno pro uzavření příměří. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve druhé polovině října přiletěl již pojedenácté za premiérem Netanjahuem a vyzval ho k ukončení války.[52] Koncem října odletěl šéf Mosadu David Barnea do katarského Dauhá jednat se zprostředkovateli, šéfem americké CIA Billem Burnsem a katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním, o dohodě o propuštění rukojmích. Izrael zde zjišťoval možnost menší dohody coby ukázky dobré vůle k budoucímu prosazení finální dohody. Egypt mezitím představil návrh dvoudenního příměří, během kterého by došlo k výměně čtyř izraelských rukojmích za palestinské vězně. Podle zpráv izraelská vláda neměla na tento návrh jednotný pohled. Zejména krajně pravicoví ministři dohodu odmítali.[53] Hamás uvedl, že je otevřený dalšímu vyjednávání o příměří.[54] Ředitel CIA Bill Burns následně představil vlastní návrh dohody o příměří, který projednal s Izraelem a Katarem. Ten obsahoval návrh na 28denní příměří v Pásmu Gazy, propuštění zhruba osmi izraelských rukojmích a také propuštění desítek palestinských vězňů v Izraeli.[55] Hamás se krátce poté nechal slyšet, že odmítne jakoukoliv dohodu obsahující dočasné příměří. Podle prohlášení by příměří sloužilo jen k přeskupení izraelské armády. Uvedli, že podpoří jen dohodu o trvalém příměří.[56] Bill Burns následně o návrhu dohody jednal se zprostředkovateli. Izraelská vláda se k americkému návhru nevyjádřila. Podle některých komentátorů Netanjahu čekal, jak dopadnou listopadové prezidentské volby.[57]

Prezidentské volby v USA vyhrál Donald Trump (Republikánská strana). Ten ještě v době předvolební kampaně vzkázal Netanjahuovi, že v době svého nástupu do úřadu (leden 2025) chce, aby válka v Pásmu Gazy skončila. Současně ale uvedl, že si přeje, aby válka skončila urychleným vítězstvím Izraele.[58] Po svém zvolení si Trump s Netanjahuem opakovaně volali. Médiím uvedli, že se shodli jak na představě o míru na Blízkém východě, tak na vztahu vůči Íránu.[59]

Poté, co byla koncem listopadu 2024 uzavřena dohoda o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, zprostředkovaná Spojenými státy americkými a Francií, Hamás prohlásil, že je také připraven uzavřít příměří. Podle prohlášení Hamás již instruoval zprostředkovatele v Egyptě, Kataru a Turecku, že souhlasí s novým vyjednáváním o příměří, které by zahrnulo výměnu zajatců. Zástupci Hamásu opět obvinili Izrael z toho, že dohodu dlouhodobě blokuje nerealistickými požadavky.[60] Dne 28. listopadu dorazila egyptská delegace do Izraele, aby projednala novou podobu dohody. Pro zvýšení nátlaku rychlé přijetí dohody volal Netanjahuovi jak dosluhující americký prezident Joe Biden, tak zvolený prezident Donald Trump.[61] Deník The New York Times následně vydal zprávu, ve které se odkazoval na americký vládní zdroj. Podle zprávy byl Hamás ochoten vyvinout větší flexibilitu v ústupcích, a to zejména v odsouhlasení dočasné přítomnosti izraelské armády v koridoru u hranic s Egyptem.[62]

Ačkoliv během prosince zprostředkovatelé zesílili své úsilí o nalezení kompromisní dohody, obě strany konfliktu se stále nedokázaly dohodnout. Hamás obviňoval Izrael z opakujícího se kladení nových požadavků v době, kdy se dojedná určitá podoba dohody, zatímco Izrael obviňoval z neúspěchu jednání naopak Hamás, který měl neustále „činit potíže“.[63] Od konce prosince 2024 se mluvilo o blížícím se uzavření dohody. Optimističtí byli zejména zprostředkovatelé, podle kterých byla jednání v Kataru na začátku ledna 2025 velmi přínosná. Izraelská armáda v době těchto jednání zintenzivnila nálety na cíle v Pásmu Gazy.[64]

Vyjednání propuštění části rukojmích (listopad 2023)

Plachta s fotografiemi unesených izraleských rukojmích zachycená v prosinci 2023 ve městě Ramat Gan

Dne 9. října Reuters oznámil, že Katar v koordinaci s USA zahájil zprostředkovaná jednání mezi Izraelem a Hamásem mající za cíl propuštění izraelských rukojmí výměnou za propuštění 36 palestinských žen a dětí zadržovaných Izraelem. Izrael taková vyjednávání popřel, Hamás se nevyjádřil.[65] Podle anonymního egyptského zdroje požádal Izrael Egypt o zajištění bezpečí pro rukojmí zadržovaná Palestinci. Podle tohoto zdroje ale Izrael v této fázi není připraven na příměří.[66]

V Kataru sídlící předseda Hamásu Ismáíl Haníja, který v den útoku Hamásu na Izrael pobýval v tureckém Istanbulu,[67] jednal 16. října s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem o možnosti propuštění rukojmích.[68] Dne 21. října 2023 Haníja hovořil s tureckým prezidentem Recep Tayyip Erdoğanem o situaci v Gaze a o vývoji ve válce.[69]

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí sdělil, že po mnoha dnech nepřetržité komunikace se všemi stranami se podařilo dojednat propuštění dvou rukojmí ze zajetí Hamásem.[70]

Po dvoustranných rozhovorech mezi zástupci ruského ministerstva zahraničí uvedl 26. října TASS, že... diskuse se zaměřily na propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem a také na evakuaci ruských občanů z Gazy. Podle Hamásu... je třeba, aby mezinárodní společenství dostálo své odpovědnosti za zločin genocidy spáchaný sionistickou vládou. Izraelské ministerstvo reagovalo prohlášením ,ve kterém se říká, že ...pozvání vysokých představitelů Hamásu do Moskvy... je aktem podpory terorismu a legitimizuje zvěrstva teroristů Hamásu.[71]

Dohoda byla dosažena po intenzivním vyjednávání zprostředkovaném Katarem, Egyptem a USA. Izraelská vláda podmínky příměří a propuštění zadržených osob schválila 22. listopadu. Izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že se jednalo o... těžké rozhodnutí, ale správné rozhodnutí. Zároveň ale dodal, že... jsme ve válce a budeme ve válce, dokud nedosáhneme všech svých cílů, zničit Hamás a vrátit naše zajatce a pohřešované osoby.[72] Dne 27. listopadu katarská diplomacie oznámila, že... v rámci probíhajícího zprostředkování bylo dosaženo dohody o prodloužení humanitárního příměří o další dva dny...[73]

Dne 24. listopadu bylo Hamásem propuštěno 24 rukojmí, z toho 13 Izraelců, 10 Thajců a 1 Filipínec. Thajci a Filipínec byli propuštěni na základě separátního vyjednávání vedeného Íránem. Izraelské úřady zároveň propustily z izraelské věznice Damon 39 palestinských vězňů včetně žen a dětí.[74] Z Egypta do Gazy zároveň vstoupilo 137 nákladních vozidel s humanitární pomocí obsahující zdravotnické potřeby, palivo a jídlo.[75]

Dne 25. listopadu propustil Hamás dalších 17 rukojmí, z toho 14 Izraelců a 3 Thajce. Izrael propustil 39 palestinských vězňů. Do Pásma Gazy se během dne dostalo 200 nákladních vozidel s humanitární pomocí.[76]

Izraelský prezident Herzog a německý prezident Frank-Walter Steinmeier v Izraeli dne 26. listopadu 2023

Během 26. listopadu Hamás propustil 13 Izraelců, 3 Thajce a 1 Rusa s dvojím občanstvím. Propuštění byli předáni zástupcům Červeného kříže. Izrael v rámci dohody propustil 39 vězněných Palestinců. Ruský občan byl dle Hamásu propuštěn jako... ocenění pozice Moskvy ke konfliktu v Pásmu Gazy.[77]

Během 27. listopadu Hamás propustil 11 rukojmí, Izrael zároveň propustil 33 vězněných Palestinců.[78]

Dne 28. listopadu propustil Hamás 12 zadržovaných rukojmí, z toho 10 Izraelců a a 2 Thajce. Izrael z vězení propustil 30 Palestinců. Podle propuštěných palestinských vězňů byli v izraelských věznicích týráni. Prostřednictvím katarských vyjednávačů bylo dohodnuto prodloužení příměří o dalších 48 hodin.[79]

Během 29. listopadu bylo Hamásem propuštěno 10 Izraelců, 2 ženy s rusko-izraelským občanstvím a 4 Thajci. Izrael propustil 30 vězněných Palestinců.[80]

Dne 30. listopadu bylo Hamásem propuštěno 8 zadržovaných rukojmí, včetně osob s občanstvím Mexika, Uruguaye a Ruska. Izrael propustil 30 palestinských vězňů. Příměří bylo prodlouženo do rána 1. prosince.[81]

Během výměny zajatců v listopadu 2023 Izrael propustil 240 palestinských vězňů a Hamás propustil 105 civilních rukojmích.[82]

Jednání Rady bezpečnosti OSN

V neděli 8. října se sešla Rada bezpečnosti OSN na uzavřeném jednání o konfliktu. Schůze skončila po 90 minutách bez konsensu a společného prohlášení.[83]

Dne 15. října požádalo Rusko o hlasování v Radě bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce požadující humanitární příměří.[84] Ruský návrh rezoluce byl 16. října v hlasování zamítnut.[85]

Ve středu 18. října USA v RB OSN vetovaly brazilský návrh rezoluce OSN odsuzující útok Hamásu na Izrael, vyzývající k humanitární pauze v útocích, aby bylo umožněno dodání humanitární pomoci civilistům, a vyzývající Izrael, aby stáhl svůj příkaz vyzývající civilisty k evakuaci severní části Pásma Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů RB, Spojené království a Rusko se hlasování zdržely.[86]

Dne 20. února 2024 americká vláda vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou předložilo Alžírsko, požadující příměří v Gaze.[87] USA současně předložily protinávrh rezoluce, v němž volaly po dočasném příměří a postavily se proti zahájení izraelské pozemní ofenzivy ve městě Rafah.[88] Návrh USA ale ke konci března 2024 vetovaly Čína a Rusko, které ho nepovažovaly za dostatečný. Krok Ruska a Číny přivítalo hnutí Hamás.[89]

Dne 25. března 2024 Rada bezpečnosti OSN poprvé od vypuknutí války přijala rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. Rezoluci předložil Mosambik. Spojené státy americké se při hlasování zdržely. Přijetí rezoluce odsoudil Izrael, naopak Hamás ji přivítal. Izrael v reakci zrušil plánovanou diplomatickou návštěvu Washingtonu.[90]

Dne 11. června 2024 Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující konkrétní dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady (zdrželo se jen Rusko).[91]

Dne 20. listopadu 2024 Spojené státy americké vetovaly návrh rezoluce, který by vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému příměří v Pásmu Gazy. Ostatní členové Rady bezpečnosti návrh podpořili. Washingtonu mělo vadit, že výzva k zastavení bojů nebyla explicitně spojená s požadavkem na propuštění rukojmích držených Hamásem. Návrh předložila Guayana společně s dalšími devíti volenými členy rady.[92]

Jednání Rady pro lidská práva OSN

V dubnu 2024 Rada pro lidská práva OSN schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám nebo za použití hladu jako způsobu boje. Rada rezolucí vyzvala k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, 13 se hlasování zdrželo a proti jich hlasovalo šest včetně Německa a USA.[93]

Přerušení diplomatických vztahů

Na konci října 2023 přerušila Bolívie diplomatické styky s Izraelem. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o projev „odmítnutí a odsouzení agresivní a nepřiměřené izraelské vojenské ofenzívy probíhající v Pásmu Gazy.“[94]

Na začátku listopadu 2023 Chile a Kolumbie povolaly své velvyslance z Izraele na konzultace kvůli izraelské operaci v Pásmu Gazy. „Rozhodl jsem se povolat našeho velvyslance v Izraeli. Pokud Izrael nezastaví masakr Palestinců, nemůžeme tam být,“ uvedl kolumbijský prezident Gustavo Petro. Chilské ministerstvo zahraničí v prohlášení odsoudilo izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, které označilo za „kolektivní trestání“ civilního obyvatelstva.[95] Následovalo odvolání velvyslanců v Jordánsku, Bahrajnu, Hondurasu, Turecku, Čadu, Jihoafrické republice a Belize. Turecko v květnu 2024 na protest proti postupu Izraele v Gaze a prohlubující se humanitární krizi zastavilo veškerý obchod s Izraelem. Ten měl v roce 2023 hodnotu 120 miliard korun.[96][97]

V listopadu 2024 končící šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell navrhl členským státům EU, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem. Důvodem měla být obvinění z porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Politický dialog mezi EU a Izraelem upravuje tzv. asociační dohoda z roku 2000. Přezkum dohody už dříve navrhovaly Irsko a Španělsko.[98] K pozastavení dialogu bylo potřeba schválení tohoto kroku všemi členskými státy. K tomu ale nedošlo. Proti se postavily například Česko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Nizozemsko, Itálie či Belgie.[99][100][101]

Izraelský ministr zahraničí Gid'on Sa'ar (Nová naděje) v polovině prosince 2024 prohlásil, že Izrael uzavře svou ambasádu v Irsku, ze které již dříve odvolal svého velvyslance. Krok zdůvodnil tím, co označil za „extrémní protiizraelskou politiku irské vlády“. Irský premiér Simon Harris izraelské rozhodnutí uzavřít v zemi zastupitelský úřad označil za „hluboce politováníhodné“ a odmítl obvinění, že je Irsko protiizraelské.[102] Irsko v roce 2024 uznalo nezávislost Palestiny, na což Izrael reagoval právě odvoláním velvyslance. V prosinci Irsko podpořilo JAR v žalobě o páchání genocidy v Pásmu Gazy u Mezinárodního soudního dvora.[103]

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

V lednu 2024 projednal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu žalobu Jihoafrické republiky na Izrael, ve které byl obviněn z páchání genocidy vůči Palestincům. Dne 26. ledna soud předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby učinil veškeré kroky k zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Soudkyně Joan Donoghueová navíc uvedla, že některá tvrzení Jihoafrické republiky jsou „věrohodná“. Soudkyně dodala: „Soud se domnívá, že existuje reálné a bezprostřední riziko, že než soud vydá konečné rozhodnutí, bude způsobena nenapravitelná újma na právech, která soud shledal jako hodnověrná.“ Benjamin Netanjahu podle listu The Times of Israel nařídil členům svého kabinetu, aby se zdrželi reakce na předběžné rozhodnutí soudu. On sám prohlásil, že tvrzení, že „Izrael páchá genocidu na Palestincích, je nejen nepravdivé, ale i pobuřující“.[104]

V květnu 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Izraeli zastavit vojenskou ofenzivu ve městě Rafah a otevřít hraniční přechod Rafah pro neomezený přísun humanitární pomoci. Izrael měl také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích.[105]

Postupně se k žalobě Jihoafrické republiky na Izrael připojily následující státy: Nikaragua, Kolumbie, Libye, Mexiko, Palestina, Španělsko, Turecko, Chile, Maledivy a Bolívie. Svůj záměr žalobu podpořit veřejně projevily Irsko, Belgie, Egypt a Kuba.[106][107]

Uznání nezávislosti státu Palestina

Valné shromáždění OSN přijalo v květnu 2024 rezoluci, podle v níž vyzvalo Radu bezpečnosti OSN, aby uznala stát Palestina plnohodnotným členem organizace. Proti návrhu bylo devět zemí. Kromě Izraele ještě Argentina, Česko, Maďarsko, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua Nová Guinea a USA.[108]

V dubnu a květnu 2024 uznaly Stát Palestina čtyři karibské státy: Barbados, Jamajka, Trinidad a Tobago a Bahamy.[109]

Dne 28. května 2024 Irsko, Norsko a Španělsko uznaly Stát Palestina. Počet členských zemí EU, které uznaly Palestinu, se tím zvýšil na čtyři (již v roce 2014 stát uznalo Švédsko). Celkový počet států, které uznávají nezávislost státu Palestina se tím zvýšil na 146.[110][111] O uznání se v téže době začalo mluvit také ve Slovinsku, na Maltě a v Belgii.[112]

Izrael se v reakci rozhodl přerušit spojení mezi španělským konzulátem v Jeruzalémě a Palestinci. Nesmí tak poskytovat služby Palestincům ze Západního břehu Jordánu.[113] Současně povolal velvyslance z Norska a Irska.[114]

Během června 2024 samostatnost Palestiny dále uznaly Slovinsko a Arménie.[115][116]

Izraelský parlament Kneset v červenci 2024 většinou v poměru 68:9 odhlasoval vládní rezoluci odmítající vznik palestinského státu. Poslanci opoziční strany Ješ atid opozičního vůdce Jaira Lapida opustili zasedání. Proti rezoluci se tak postavili pouze zákonodárci z izraelské Strany práce, Sjednocené arabské kandidátky a Chadaš–Ta’al.[117]

V září 2024 se ve španělském hlavním městě Madridu sešli vrcholní politici z muslimských států a evropských států podporujících Palestinu s cílem diplomaticky projednat možnosti ukončení války v Pásmu Gazy a prosazení dvoustátního řešení konfliktu. Setkání hostili španělský premiér Pedro Sánchez a ministr zahraničních věcí Jose Manuel Albares. Účastnili se šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, ministři zahraničních věcí Slovinska, Norska, Palestiny, Saúdské Arábie, Jordánska, Turecka, Egypta, generální tajemníci Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, a delegace Irska, Bahrajnu a Kataru. Přítomen byl rovněž zaměstnanec Rady bezpečnosti OSN. Izrael nebyl přizván, nicméně pořadatelé uvedli, že jsou připraveni zástupce Izraele pozvat, pokud budou chtít jednat o dvoustátním řešení.[118]

Na konci října 2024 Rijád hostil první zasedání mezinárodní aliance států, které chtějí prosadit dvoustátní řešení. Zasedání se mělo účastnit téměř devadesát států a mezinárodních organizací. Za Evropskou unii se účastnil diplomat Sven Koopmans, zvláštní zástupce pro mírový proces na Blízkém východě. Spojené státy americké vyslaly diplomata Hadyho Amra, zvláštního zástupce pro Palestinu. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán prohlásil, že Saúdská Arábie stojí za Palestinou a Libanonem. Postup normalizace vztahů s Izraelem podmínil uznáním nezávislého palestinského státu.[119][120]

Otázka okupace

V červenci 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal právně nezávazný posudek, že Izrael okupací východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo. Soud uvedl, že izraelská výstavba osad a související infrastruktury je projevem záměru trvalé přítomnosti na daných územích. Přítomnost Izraele označil za nelegální. Posudek nicméně Izrael k ničemu nezavazuje a Izrael ho odmítl. Podle premiéra Netanjahua Židé nejsou okupanty, protože jsou ve své vlastní zemi. Izraelská opozice rovněž označila výrok soudu za „další důkaz vnějšího vměšování“ a „kontraproduktivní“ krok pro bezpečnost regionu. Soud se případem zabýval na popud rezoluce Valného shromáždění OSN z konce prosince 2022.[121][122]

V polovině září 2024 Valné shromáždění OSN většinově přijalo rezoluci navrženou Palestinou, která stanovila, že i na základě zjištění posudku Mezinárodního soudního dvora v Haagu má do jednoho roku Izrael opustit okupovaná území.[123] Pro schválení rezoluce bylo 124 států, zdrželo se 43 a proti bylo 12. Proti byly například Česko, Izrael, Argentina, Maďarsko, Spojené státy americké, Paraguay a řada tichomořských ostrovních států. Z evropských států pro rezoluci hlasovaly například Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Malta, Portugalsko, Rusko, Slovinsko nebo Španělsko.[124]

Dne 19. září přednesl zvláštní koordinátor OSN pro mírový proces na Blízkém východě Tor Wennesland na jednání Rady bezpečnosti OSN zprávu za období června až září 2024 k otázce izraelských osad na okupovaných územích Palestiny. Uvedl, že Izrael v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti č. 2334 (z roku 2016) aktivně pokračuje v osadnictví. Jen za sledované období čtyř měsíců Izrael schválil výstavbu více než 6000 domů na okupovaných územích Západního břehu a Východního Jeruzaléma. Současně Izrael vytvářel obstrukce pro palestinské žadatele o stavební povolení a naopak nechal zabrat nebo zdemolovat přes 300 staveb Palestinců, čímž vysídlil přes 500 lidí, včetně 247 dětí. Docházelo také k vystěhování Palestinců z Východního Jeruzaléma. Wennesland dodal, že byly zaznamenány případy 188 Palestinců, kteří opustili svůj domov z důvodu násilí a obtěžování od izraelských osadníků.[125]

Český postoj

Dne 27. října 2023 bylo Česko jednou ze 14 zemí, které hlasovaly proti rezoluci OSN požadující zastavení bojů v Gaze, humanitární příměří a propuštění všech rukojmích
Dne 12. prosince 2023 bylo Česko jednou z 10 zemí, které hlasovaly proti rezoluci OSN požadující okamžité zastavení bojů v Gaze a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích

Česko v konfliktu podporovalo Izrael coby svého strategického partnera. Ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky Ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík uvedl, že postoj české diplomacie vycházel z následujících konstatování: 1) válku rozpoutal Hamás svým teroristickým činem ze 7. října 2023 s vědomím možných dopadů, 2) Hamás zneužíval mezinárodní humanitární právo, protože v průběhu vedení operací využíval civilní obyvatele Pásma Gazy jako lidské štíty a využíval civilní objekty, 3) Hamás nesl primární odpovědnost za utrpení civilistů v Gaze, 4) Česko důvěřuje Izraeli, že se snaží dělat maximum pro to, aby počet civilních obětí byl co nejmenší, 5) Hamás nereprezentuje Palestince, ty reprezentuje Palestinská národní správá, kterou Česko považuje za partnera.[126][127]

Premiér Petr Fiala (ODS) ve shodě s českou diplomacií uvedl, že Česko neuznává Stát Palestina, protože nesplňuje podmínky statusu státu (podle české diplomacie není jasná suverenita, není jasné politické vedení ani mezinárodně uznané vymezené území). Fiala i prezident Petr Pavel uvedli, že ale Česko podporuje koncepci dvoustátního řešení konfliktu – izraelského a budoucího palestinského státu.[128]

V hlasováních Valného shromáždění OSN o příměří konaných v roce 2023 hlasoval zástupce Česka vždy na straně Izraele, tedy proti. Česko také v květnu 2024 hlasovalo proti návrhu přijetí státu Palestina za stálého člena OSN.

Po hlasování Valného shromáždění OSN z října 2023 vyzvala česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k vystoupení České republiky z OSN. Podle Černochové nemá Česko „v organizaci, která fandí teroristům a nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat.“[129]

Dne 10. května 2024 bylo Česko jednou z 9 zemí, které hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění OSN navrhující rozšíření statusu Palestiny na stálého člena OSN

Dne 15. ledna 2024 přiletěl do Izraele český prezident Petr Pavel, aby se setkal s představiteli státu a vyjádřil jim podporu v boji s Hamásem.[130] Po setkání s prezidentem Herzogem a premiérem Netanjahuem Pavel prohlásil, že hnutí Hamás si bere palestinské civilisty jako „živé štíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám.“[131] Podle zahraničněpolitického analytika Břetislava Turečka „Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze.“[132] Tureček připomněl předchozí návštěvu předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) v Izraeli, která „zmínila podporu Izraeli, ale ani jedním slovem se nezmínila o Palestincích.“[133]

V únoru 2024 Česko podpořilo výzvu Evropské unie k okamžité humanitární pauze v Pásmu Gazy, která by vedla k „udržitelnému příměří“.[134]

Poté, co v květnu prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan požádal o vydání zatykače na představitele Hamásu, ale také na dva členy izraelské vlády, včetně premiéra Netanjahua, tuto žádost odsoudil český premiér Petr Fiala (ODS), ačkoliv Česko je členem ICC.[135] Fialův poradce Tomáš Pojar (ODS) uvedl, že i v případě vydání zatykače by Česko Netanjahua nevydalo, čímž by porušilo svůj závazek v ICC, navíc zmínil možnost protestního odchodu z ICC.[136] Smysl existence a postup ICC po oznámení kroku prokurátora Khana začal zpochybňovat také předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda (ODS).[137] Rozhodnutí prokurátora odsoudil také poslanec Ondřej Kolář (TOP 09), který ale přiznal, že se s odůvodněním prokurátorovy žádosti neseznámil. Za „nešťastnou“ považoval žádost o zatykač na dva izraelské politiky také ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09). Postoj předních politiků ODS a TOP 09 ale kritizoval europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), který se „děsil“ relativizace mezinárodího práva a právních institucí. Za respektování mezinárodního práva se postavil také vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).[138]

V květnu 2024 se prezident Petr Pavel účastnil diplomatické mise v Jordánsku. Pavel navštívil v Jordánsku dvě nemocnice, v jedné z nich se setkal s českými oftalmology z pražské Ústřední vojenské nemocnice, kteří v zemi působí v rámci zdravotnického programu MEDEVAC. Petr Pavel také předal Jordánsku humanitární pomoc pro Palestince v Pásmu a Gazy a uvedl, že Česko by se mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejdřívější zastavení konfliktu v Gaze, je potřeba nalézt dlouhodobé řešení mezi Izraelci a Palestinci.[139]

V červnu 2024 se české ministerstvo zahraničních věc připojilo k prohlášení více než 90 zemí OSN na podporu Mezinárodního trestního soudu (ICC). Státy se v prohlášení stavěly proti politickému vměšování a nátlaku na soud.[140]

V říjnu 2024 česká diplomacie zablokovala s Maďarskem společnou deklaraci států EU odsuzující izraelský zákon namířený proti Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Zákon má zakázat činnost UNRWA na území Izraele a Izraelem okupovaných území Palestiny.[141] Deklaraci následně vydal ze své funkce šéf diplomacie EU Josep Borrell.[142]

Poté, co Mezinárodní trestní soud v listopadu 2024 vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta, čeští politici, kteří dlouhodobě hájili Izrael ho znovu podpořili. O zdiskreditování soudu hovořili Jana Černochová (ODS) nebo Tomáš Pojar (ODS). Emotivnější reakci projevili Alexandr Vondra (ODS), Veronika Vrecionová (ODS) nebo Jan Bartošek (KDU-ČSL), kteří mluvili o „pomátnutí soudu“, „nepřijatelnosti“ takového rozhodnutí nebo „legalizaci antisemitismu“. Poradce prezidenta pro zahraniční politiku Petr Kolář radil, aby Česko vydání zatykačů ignorovalo. Naopak mluvčí Ministerstva zahraničních věcí uvedl, že Česko bude dodržovat mezinárodněprávní závazky a že toto nelze změnit politickými rozhodnutími.[143]

Dne 28. listopadu 2024 na své první zahraniční cestě navštívil Česko ministr zahraničních věcí Izraele Gid'on Sa'ar (Nová naděje). Během svého programu se sešel s českým ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). Lipavský uvedl, že česká diplomacie bude nadále trvat na okamžitém propuštění rukojmích unesených Hamásem při každém hlasování o souvisejících rezolucích. Současně dodal, že Česko podporuje dvoustátní řešení konfliktu, ale vyjednané mezi Izraelem a Palestinou.[144] Vystrčil uvedl, že Česko nadále podporuje izraelské právo na obranu proti teroristickým útokům jeho protivníků, obecně ale i dodržování mezinárodního práva v blízkovýchodním konfliktu.[145]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Countries that have cut ties with Israel or recalled ambassadors. ICIT Digital Library [online]. Institute of Contemporary Islamic Thought [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ EHLINGER, Maija. Belize suspends diplomatic ties with Israel, renews call for ‘immediate ceasefire’. CNN [online]. 2024-11-14 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SARIC, Ivana; MUKHERJEE, Rahul. Which countries have withdrawn diplomats over Israel's actions in Gaza. axios.com [online]. 2023-11-16 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ ČTK, rat. „Jsme s vámi.“ Paraguay znovu přestěhovala svou ambasádu do Jeruzaléma. iDNES.cz [online]. 2024-12-12 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ AFP. Paraguay returns Israel embassy to Jerusalem. France 24 [online]. 2024-12-12 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ FRANKEL, Julia. Paraguay reopens its embassy in Jerusalem, handing Israel a rare diplomatic victory. Associated Press [online]. 2024-12-12 [cit. 2024-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ UN chief urges ceasefire to end Gaza's 'godawful nightmare'. France 24 [online]. 2023-10-21 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci vyzývající k příměří na Blízkém východě. Radio Prague International [online]. 2023-10-27 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Neopustíme naši zemi, říká palestinský vůdce Abbás [online]. DeníkN [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ General Assembly Adopts Resolution Calling for Immediate, Sustained Humanitarian Truce Leading to Cessation of Hostilities between Israel, Hamas [online]. United Nations, 27 October 2023. Dostupné online. GA/12548. 
  11. ↑ V Káhiře se jedná o příměří v Gaze. Zástupci Izraele nedorazili. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Jednání v Káhiře o příměří v Pásmu Gazy byla o den prodloužena, uvedl Hamás. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ BERMAN, Lazar. Israel pessimistic as hostage talks begin in Doha, expected to last at least 2 weeks. Times of Israel [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Reuters: Izrael stáhl vyjednávače z Dauhá, jednání uvázla na mrtvém bodě. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ Hamás tvrdí, že jednání o příměří nepokročila, a viní z toho Izrael. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Hamas to send team to Cairo talks, reiterates demand for permanent Gaza ceasefire. timesofisrael.com [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ Israeli official: Mediators putting ‘no pressure’ on Hamas, Sinwar doesn’t want deal. timesofisrael.com [online]. 2024-04-06 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ Hamás složí zbraně, pokud vznikne palestinský stát, řekl představitel hnutí. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Blinken vyzval Hamás k přijetí dohody o příměří a posílení pomoci pro Pásmo Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ Rozhovory o příměří v Káhiře skončily bez výsledku, šéf CIA bude jednat v Kataru. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  21. ↑ Hamás přistoupil na Egyptem předložený návrh dohody o příměří s Izraelem. Ten je k němu skeptický. iROZHLAS [online]. 2024-05-06 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online. 
  22. ↑ ToI: V těchto klíčových oblastech se liší návrh Hamásu od podmínek Izraele. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ DIAMOND, Alex Marquardt, Jeremy. Sources say they were ‘duped’ by Egypt changing ceasefire terms for Hamas. CNN [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Full text of Biden’s speech laying out hostage and ceasefire deal for Israel-Hamas war. timesofisrael.com [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-06-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ ‘Time for this war to end’: Biden tells Hamas to accept Israel’s hostage-ceasefire offer. timesofisrael.com [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-06-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ ‘Non-starter’: Netanyahu says no permanent Gaza ceasefire until Hamas destroyed. timesofisrael.com [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-06-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ Far-right parties vow to bring down government if PM backs hostage-ceasefire deal. timesofisrael.com [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ Hamás oznámil, že je ‚připraven pozitivně‘ dosáhnout dohody o příměří. Zprávu předal Kataru s Egyptem. iROZHLAS [online]. 2024-06-11 [cit. 2024-06-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ Hamas issues response to Israeli hostage deal proposal, saying it made ‘amendments’. timesofisrael.com [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  30. ↑ Israel says it’s studying latest Hamas response to Gaza ceasefire-hostage deal. timesofisrael.com [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  31. ↑ Hamás přijal americký návrh na jednání o příměří. Další rozhovory povede šéf Mossadu. iROZHLAS [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ Netanyahu issues list of 4 ‘nonnegotiable’ demands as hostage talks slated to restart. timesofisrael.com [online]. 2024-07-07 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  33. ↑ Netanjahu blokuje jednání o příměří, tvrdí Hamás. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ Israel said to pause hostage talks to include PM’s new demands in proposed deal. timesofisrael.com [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ Palestinské frakce podepsaly ‚Pekingskou deklaraci‘. Chtějí po konci války vytvořit prozatímní vládu. iROZHLAS [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 
  36. ↑ Šéfa Hamásu Haníju nezabil vzdušný úder, ale bomba pronesená do jeho pokoje, píše list. iROZHLAS [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  37. ↑ Lídr Hamásu Haníja byl zabit v Íránu, podle hnutí je za útokem Izrael. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. 
  38. ↑ Sinwar said to demand halt to IDF operations in Gaza as precondition for talks. timesofisrael.com [online]. 2024-08-13 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  39. ↑ Biden: Iran expected to push off attacking Israel if Gaza ceasefire deal clinched. timesofisrael.com [online]. 2024-08-14 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  40. ↑ Hamas to skip Doha talks, but open to meet mediators afterward. timesofisrael.com [online]. 2024-08-14 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  41. ↑ Izrael podpořil plán o příměří v Gaze a návratu rukojmích. Blinken vyzývá Hamás, aby návrh přijal. iROZHLAS [online]. 2024-08-19 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online. 
  42. ↑ US officials say Gaza deal on edge of collapse. politico.com [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. 
  43. ↑ Report: Hostage-ceasefire talks on brink of collapse as Hamas remains intransigent. timesofisrael.com [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. 
  44. ↑ Reuters: Jednání v Káhiře skončila bez dohody, delegace Izraele a Hamásu odjely. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. 
  45. ↑ Ministers back Netanyahu’s demand for IDF to stay in Philadelphi Corridor in any deal. timesofisrael.com [online]. 2024-08-30 [cit. 2024-08-30]. Dostupné online. 
  46. ↑ Netanyahu tells ministers he prioritizes Philadelphi over hostages, horrifying Gallant. timesofisrael.com [online]. 2024-08-31 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. 
  47. ↑ Netanjahu odvolal ministra obrany Galanta kvůli. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. 
  48. ↑ ŠVEC, Michael. „Je to zrádce!“ Netanjahu šokoval Izrael odvoláním ministra obrany, do ulic vyšly tisíce lidí. Deník N [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. 
  49. ↑ DIAMOND, Mick Krever, Jeremy. With little prospect for a deal, Israel floats Sinwar exile proposal to Biden. CNN [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Israel Killed Sinwar by Forcing Him From the Tunnels. The Wall Street Journal [online]. 2024-10-20 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  51. ↑ Report: Sinwar was offered a chance to leave Gaza for Egypt during war, but refused. timesofisrael.com [online]. 2024-10-21 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  52. ↑ ČT24, ČTK. Ukončete válku v Gaze, naléhal Blinken v Izraeli. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  53. ↑ As Mossad head goes to Doha, Egypt proposes 2-day ceasefire for release of 4 hostages. timesofisrael.com [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  54. ↑ Hamas official reported to indicate group open to Gaza deal. timesofisrael.com [online]. 2024-10-28 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  55. ↑ Šéf CIA navrhl příměří v Gaze. Za 28 dní klidu zbraní by měl Hamás vrátit do Izraele osm rukojmích. iROZHLAS [online]. 2024-10-29 [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  56. ↑ Hamas official says terror group will reject any proposal for temporary Gaza ceasefire. timesofisrael.com [online]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  57. ↑ LIPTAK, Kevin. US makes final ceasefire push before election but doubts progress will be made in Gaza before next US president is known | CNN Politics. CNN [online]. 2024-10-31 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Trump told Netanyahu he wants Gaza war over by time he enters office — sources. timesofisrael.com [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  59. ↑ Trump si opakovaně volal s premiérem Izraele. Řešili mír i íránské hrozby. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-11-10 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  60. ↑ Hamas says group ready for Gaza ceasefire after Hezbollah appears to lay down arms. timesofisrael.com [online]. 2024-11-27 [cit. 2024-11-27]. Dostupné online. 
  61. ↑ Reports: Egyptians bringing ‘comprehensive’ Gaza offer to Israel as truce efforts resume. www.timesofisrael.com [online]. 2024-11-28 [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ BERMAN, Lazar. Increasingly flexible Hamas said open to temporary IDF presence at Gaza-Egypt border. www.timesofisrael.com [online]. 2024-11-29 [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Izrael a Hamás se vzájemně obviňují ze zdržování dohody o příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-12-27]. Dostupné online. 
  64. ↑ Izraelská armáda v době jednání o příměří v Kataru zasáhla v Gaze přes sto cílů. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-01-05 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. 
  65. ↑ Qatar in talks with Hamas, Israel to swap hostages for prisoners [online]. Reuters [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Israel declares war, bombards Gaza and battles to dislodge Hamas fighters after surprise attack [online]. AP [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Report: Hamas chiefs were asked to leave Turkey after October 7 attacks. The Times of Israel. 23 October 2023. Dostupné online. 
  68. ↑ Turkey discusses with Hamas the release of civilian hostages -foreign ministry source. Reuters. 16 October 2023. Dostupné online. 
  69. ↑ Turkey's Erdogan discussed Gaza with Hamas leader - Turkish presidency. Reuters. 21 October 2023. Dostupné online. 
  70. ↑ Qatar: We’re working to secure release of all civilian hostages [online]. Times of Israel [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ October 26, 2023 Israel-Hamas war news [online]. CNN [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Netanyahu avoids political rebellion over Hamas hostage deal but ally calls it ‘immoral’ [online]. The Guardian [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Gaza truce extended by two days, say Qatar and Hamas [online]. Al Jazeera [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ Families beginning to reunite with hostages released from Gaza [online]. Jerusalem Post [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ The first hostages released as fighting is paused [online]. BBC [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ Israel-Hamas War Day 51 [online]. Haaretz [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Hamás propustil 17 zajatců. Za více Palestinců prodloužíme příměří, vzkazuje [online]. iDnes [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  78. ↑ Izrael a Hamás se prý dohodly na prodloužení příměří. Domů míří další rukojmí [online]. Česká televize [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Israel says 12 more hostages released by Hamas have left Gaza [online]. BBC [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ Deset Izraelců a čtyři Thajci, které hnutí Hamás drželo jako rukojmí, jsou na cestě do Izraele [online]. Česká televize [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  81. ↑ Příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo do pátečního rána. Osm rukojmí je zpět v Izraeli [online]. Česká televize [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  82. ↑ 8 Israeli hostages freed from Gaza at end of seventh day of truce. timesofisrael.com [online]. 2023-11-30 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  83. ↑ UN Security Council meets on Gaza-Israel, but fails to agree on statement [online]. Al Jazeera [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Russia asks UN Security Council to vote Monday on Israel, Gaza [online]. Reuters [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ UN Security Council rejects Russia’s resolution on Gaza that fails to mention Hamas [online]. AP [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ V Gaze je třeba rozvinout diplomacii. USA vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN [online]. iDnes [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 
  87. ↑ WATCH: U.S. casts lone veto against UN resolution calling for immediate cease-fire in Gaza [online]. 20 February 2024 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  88. ↑ USA vetovaly v RB OSN alžírský návrh žádající humanitární příměří v Gaze. www.novinky.cz [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  89. ↑ Rusko a Čína zamítly v RB OSN návrh USA žádající příměří v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  90. ↑ RB OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří v Pásmu Gazy. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-27]. Dostupné online. 
  91. ↑ Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o příměří mezi Izraelem a Hamásem. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  92. ↑ USA vetovaly v OSN výzvu k okamžitému příměří v Gaze. Chyběl jim požadavek na propuštění rukojmích. iROZHLAS [online]. 2024-11-20 [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  93. ↑ Rada OSN pro lidská práva odsoudila Izrael. www.novinky.cz [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  94. ↑ RAMOS, Daniel. Bolivia severs ties with Israel, others recall envoys over Gaza. Reuters.com [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  95. ↑ Pásmo Gazy je odstřiženo od světa, hlásí Palestinci. Chile a Kolumbie odvolaly své velvyslance. iROZHLAS [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  96. ↑ Turecko na protest proti situaci v Gaze zastavilo obchod s Izraelem. Nařízení se týká veškerého zboží. iROZHLAS [online]. 2024-05-03 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  97. ↑ Izrael začne po tureckém zákazu hledat nové dodavatele, zvažuje i ČR. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  98. ↑ Pozastavte pravidelný politický dialog s Izraelem, navrhuje státům EU šéf unijní diplomacie Borrell. iROZHLAS [online]. 2024-11-14 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  99. ↑ Evropská unie nepřeruší politický dialog s Izraelem, jak to navrhoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Deník N [online]. 2024-11-18 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. 
  100. ↑ EU ministers reject suspending dialogue with Israel. dw.com [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ EU High Representative Borrell's proposal to suspend political dialogue with Israel is a non-starter [online]. 2024-11-18 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ Izrael uzavře svou ambasádu v Dublinu. Důvodem má být ‚extrémní protiizraelská politika irské vlády‘. iROZHLAS [online]. 2024-12-15 [cit. 2024-12-17]. Dostupné online. 
  103. ↑ Izrael zavře své velvyslanectví v Irsku. Kvůli „protiizraelské politice“ [online]. [cit. 2024-12-17]. Dostupné online. 
  104. ↑ Soud v Haagu nařídil Izraeli: Udělejte vše, abyste zabránili genocidě v Gaze - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-26 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  105. ↑ Mezinárodní soudní dvůr nařídil Izraeli zastavit ofenzivu v Rafahu. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  106. ↑ NATIONS, United. South Africa vs Israel: 14 other countries intend to join the ICJ case. United Nations Western Europe [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide in the Gaza Strip (Sou. www.icj-cij.org [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. 
  108. ↑ Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o členství Palestiny. Proti hlasovalo 9 států včetně Česka. iROZHLAS [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  109. ↑ AJLABS. Mapping which countries recognise Palestine in 2024. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ Španělsko, Norsko a Irsko schválily Palestinu. Podpora genocidy, zuří Izrael. iDNES.cz [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  111. ↑ Španělsko, Irsko a Norsko uznaly Palestinu jako samostatný stát. Deník N [online]. 2024-05-28 [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  112. ↑ Gaza war: Spain, Ireland and Norway formally recognise Palestinian state. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ Izrael přerušil spojení mezi španělským konzulátem v Jeruzalémě a Palestinci. www.novinky.cz [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  114. ↑ JORDAN, Eliana. Israel withdraws ambassadors as Ireland, Norway and Spain recognise Palestinian state. www.thejc.com [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ Slovinsko uznává Palestinu jako samostatný stát. Vláda obešla požadavek opozice na odklad hlasování. iROZHLAS [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. 
  116. ↑ Armenia recognises Palestinian statehood, says Armenian foreign ministry. reuters.com [online]. 2024-06-21 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. 
  117. ↑ Izraelský parlament drtivou většinou odmítl vznik palestinského státu. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  118. ↑ European, Muslim countries meet in Spain eyeing schedule for Palestinian statehood. reuters.com/ [online]. 2024-09-13 [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. 
  119. ↑ Riyadh hosts first meeting of ‘international alliance’ pushing for Palestinian state. timesofisrael.com [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  120. ↑ Korunní princ: Saúdská Arábie stojí za Palestinou a Libanonem. Deník N [online]. 2024-11-11 [cit. 2024-11-14]. Dostupné online. 
  121. ↑ ‚Jednání Izraele se de facto rovná anexi.‘ Okupace palestinských území je podle soudu OSN nezákonná. iROZHLAS [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  122. ↑ Soud v Haagu: Izrael musí ukončit okupaci palestinských území a platit reparace. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. 
  123. ↑ Do roka ukončete okupaci, vyzvala OSN Izrael. Česko hlasovalo proti. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  124. ↑ https://x.com/UN_News_Centre/status/1836426106896785428/photo/1
  125. ↑ Security Council: Middle East envoy warns against escalation, highlights continued Israeli settlement activity. news.un.org [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ Je to Hamás, kdo používá lidské štíty. Do Izraele jsme nepřijeli radit, říká Hladík z ministerstva zahraničí. iROZHLAS [online]. 2024-01-16 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  127. ↑ Petr Hladík: Česká zahraniční politika není ani proizraelská, ani propalestinská. Je pročeská. FORUM 24 [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  128. ↑ Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo ji představuje, říká Fiala. Aktuálně.cz [online]. 2024-05-22 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  129. ↑ Černochová vyzvala k vystoupení České republiky z OSN. Novinky.cz [online]. 28. října 2023. Dostupné online. 
  130. ↑ Pavel v Izraeli: Nejste tím, kdo zaútočil. Novinky.cz [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  131. ↑ Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“. Česká televize [online]. 15. ledna 2024. Dostupné online. 
  132. ↑ Analytik Tureček: Pavel příjemně překvapil. Podpořil Izrael, ale otevřeně promluvil i o utrpení Palestinců. Český rozhlas [online]. 18. ledna 2024. Dostupné online. 
  133. ↑ Petr Pavel se při návštěvě Izraele na české poměry nejvíc přiblížil nestrannému pohledu na konflikt, hodnotí analytik Tureček. Český rozhlas [online]. 16. ledna 2024. Dostupné online. 
  134. ↑ Česko v EU podpořilo humanitární pauzu v Gaze. Proti bylo jen Maďarsko. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  135. ↑ Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je děsivý a nepřijatelný. www.novinky.cz [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  136. ↑ BEZDĚKOVÁ, Iva. Haag žádá zatykač na Netanjahua. „Právně je tento krok zcela čistý,“ hodnotí experti na mezinárodní právo. Deník N [online]. 2024-05-30 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  137. ↑ Obvinit Netanjahua je absurdní, říká k možnému zatykači Benda. Haag nezpochybňujme, namítá Peksa. iROZHLAS [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  138. ↑ BEZDĚKOVÁ, Iva. Žádost Haagu o zatykač na Netanjahua rozděluje koalici, Piráti odmítají kritiku, která zní z ODS a TOP 09. Deník N [online]. 2024-06-03 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  139. ↑ Pavel: ČR by se měla připojit k těm, kdo usilují o brzké zastavení bojů v Gaze. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  140. ↑ Ministerstvo zahraničí podpořilo Mezinárodní trestní soud. Jeho nezávislost přitom zpochybnil Fiala. iROZHLAS [online]. 2024-06-15 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. 
  141. ↑ GRYGAR, Lukas. Česko opět s Izraelem proti EU: Spolu s Orbánem zablokovalo prohlášení k UNRWA [online]. 2024-10-16 [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 
  142. ↑ Israel/Palestine: Statement by the High Representative on a draft legislation that could stop UNRWA operations in the Occupied Palestinian Territory | EEAS. www.eeas.europa.eu [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ Zatykač na Netanjahua bychom měli ignorovat, říká Pavlův poradcev. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-11-21 [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  144. ↑ Izraelský ministr zahraničí v Praze hovořil o válce i zatykačích ICC. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-11-29]. Dostupné online. 
  145. ↑ Vystrčil: Česko podporuje právo Izraele na obranu a obecně i mezinárodní právo. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-11-29]. Dostupné online. 

Související články

Konflikt mezi Izraelem a Pásmem Gazy
Události