Jahjá Sinvár

Jahjá Sinvár
Jahjá Sinvár (2011)
Jahjá Sinvár (2011)
Předseda politbyra Hamásu
Ve funkci:
6. srpna 2024 – 16. října 2024
PředchůdceIsmáíl Haníja
de facto vládce Pásma Gazy
Ve funkci:
13. února 2017 – 16. října 2024
PředchůdceIsmáíl Haníja
Stranická příslušnost
ČlenstvíHamás
Narození29. října 1962
Chán Júnis, Palestinská území
Úmrtí16. října 2024 (ve věku 61 let)
Tel al-Sultan refugee camp
Příčina úmrtízabit v boji
PříbuzníMuhammad Sinwár a Zakariya Ibrahim Sinwar (sourozenci)
SídloPásmo Gazy
Alma materIslámská univerzita v Gaze
Profesepolitik a terorista
Náboženstvíislám
CommonsYahya al-Sinwar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jahjá Ibráhím Hasan as-Sinvár[1] (arabsky يحيى إبراهيم حسن السنوار‎‎; 29. října 1962 Chán Júnis – 16. října 2024 Rafah)[2] byl palestinský politik, v letech 2017–2024 faktický vládce Pásma Gazy.[3][4][5] Byl jedním ze spoluzakladatelů vojenského křídla Hamásu.[6] Do roku 2024 byl druhou nejmocnější postavou v Hamásu.[7] Po smrti Ismáíla Haníji byl v srpnu 2024 zvolen předsedou politbyra Hamásu[8] a tím šéfem politického křídla hnutí.[9]

V září 2015 byl federální vládou USA označen za Specially Designated Terrorist (doslova „speciálně označený terorista“).[6]

V květnu 2024 oznámil vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan svůj záměr požádat o vydání zatykače na Sinvára. Jako důvod uvedl páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[10]

Raný život

Narodil se jako Jahjá Ibrahím Hasan Sinvár v roce 1962 v uprchlickém táboře v Chán Júnis, který byl pod egyptskou vládou a kde strávil svá první léta. Jeho rodina pochází z Aškelonu, do Pásma Gazy uprchli nebo byli vyhoštěni během První arabsko-izraelské války v roce 1948. Po absolvování střední školy v Chán Júnis pokračoval na Islámské univerzitě v Gaze, kde získal bakalářský titul v oboru arabistika.[11][12]

Kariéra

Poprvé byl zatčen v roce 1982 za podvratnou činnost a několik měsíců strávil ve věznici Fara, kde se seznámil s dalšími palestinskými aktivisty, včetně Saláha Šehadé, a věnoval se palestinské věci.[11] V roce 1985 byl znovu zatčen[4] a po propuštění spolu s Rawhím Muštahou založil bezpečnostní organizaci, která se mimo jiné zabývala odhalováním izraelských špionů v palestinském hnutí a která se v roce 1987 stala „policií“ Hamásu.[11]

V roce 1988 zosnoval únos a zabití dvou izraelských vojáků a vraždu čtyř Palestinců, které podezříval ze spolupráce s Izraelem, za což byl zatčen, odsouzen za vraždu a v roce 1989 odsouzen ke čtyřem doživotním trestům.[4][6] Několikrát se pokusil o útěk, ale vždy byl dopaden.[12][13] Během výkonu trestu mu byl v roce 2008 izraelskými lékaři odstraněn rakovinný nádor na mozku, čímž mu zachránili život. Odpykal si 22 let z trestu a byl nejstarším palestinským vězněm propuštěným mezi 1 026 dalšími v roce 2011 při výměně vězňů za vojáka Izraelských obranných sil Gil'ada Šalita, kterého Hamás držel pět let jako rukojmí.[3][14]

V únoru 2017 byl tajně zvolen vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy a vystřídal Ismáíla Haníju. V březnu zřídil správní výbor pro Pásmo Gazy kontrolovaný Hamásem, což znamenalo, že se postavil proti jakémukoli sdílení moci s Palestinskou autonomií v Rámaláhu. Odmítal jakékoli usmíření s Izraelem.[3] Vyzval bojovníky, aby zajali další izraelské vojáky.[6] V září 2017 začalo v Egyptě nové kolo jednání s Palestinskou autonomií a Sinvár souhlasil se zrušením správního výboru Hamásu pro Pásmo Gazy.[15]

Dne 16. května 2018 v nečekaném prohlášení pro televizi Al-Džazíra prohlásil, že Hamás bude pokračovat „mírovém, lidovém odporu“, což otevírá možnost, že Hamás, který je v mnoha zemích považován za teroristickou organizaci, může hrát roli při jednáních s Izraelem.[16] O týden dříve prohlásil: „Raději zemřeme jako mučedníci, než abychom zemřeli z útlaku a ponížení“, a dodal: „Jsme připraveni zemřít a desetitisíce lidí zemřou s námi“.[17]

V březnu 2021 byl v tajných volbách zvolen na druhé čtyřleté období do čela pobočky Hamásu v Pásmu Gazy. Byl nejvýše postaveným představitelem Hamásu v Pásmu Gazy a faktickým vládcem Pásma Gazy a po Haníjovi druhým nejmocnějším členem Hamásu.[18]

Dne 15. května 2021 byl hlášen izraelský nálet na jeho dům, bezprostřední informace o mrtvých či zraněných nebyly k dispozici. K náletu došlo v oblasti Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.[19] V následujícím týdnu se však nejméně čtyřikrát objevil na veřejnosti.

Zdravotní stav

V roce 2008 byl Sinvárovi zjištěn zhoubný nádor na mozku. Izraelští lékaři mu náročnou operací zachránili život. „Řekla jsem mu, že stát Izrael vyhrál bitvu o jeho život, zachránil ho. A on na to: No a? To je vaše starost. Nejsem vám vděčný,“ uvedla bývalá ředitelka věznice ha-Šaron Betty Lahatová.[20]

Dne 16. října 2024 byl zabit ve městě Rafah v Pásmu Gazy při akci izraelských ozbrojených sil. Tělo bylo identifikováno za pomocí rentgenu zubů a porovnání vzorků DNA, které od něj Izraelci získali během jeho pobytu ve vězení.[2] Jeho úmrtí bylo potvrzeno 17. října izraelským ministrem zahraničí Jisra'elem Kacem.[21]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Yahya Sinwar na anglické Wikipedii a יחיא סנוואר‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. ↑ The new leader of Hamas in Gaza is Yahya Al-Sinwar [online]. Middle East Monitor, 2017-02-13 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BOB, Yonah Jeremy; LAZNIK, Jacob; ARIEH, Maya Gur. Hamas leader Yahya Sinwar killed in Rafah, Gaza Strip. JPost.com [online]. 2024-10-17 [cit. 2024-10-17]. Roč. 2024. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Election of new Hamas Gaza Strip leader increases fears of confrontation. The Guardian [online]. 2017-02-13 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Hamas names hard-liner as its new political leader in Gaza. The Washington Post [online]. 2017-02-13 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Palestinský Hamás v Pásmu Gazy povede radikál Sinvár. Kompromisy s Izraelem neuznává. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-14 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Terrorist Designations of Yahya Sinwar, Rawhi Mushtaha, and Muhammed Deif [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu. 
  7. ↑ The Palestinians try to reconcile. The Economist [online]. 2017-10-05 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Hamas names Yahya Sinwar as new leader after Ismail Haniyeh’s killing [online]. Al-Džazíra, 2024-08-06 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hamás si vybral nového vůdce. Zabitého Haníju nahradí hlavní strůjce útoků 7. října Jahjá Sinvár. iROZHLAS [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOTTASOVÁ, Ivana. Exclusive interview: ICC prosecutor seeks arrest warrants against Sinwar and Netanyahu for war crimes over October 7 and Gaza. CNN [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c نبذة عن حياة الأسير يحيى السنوار مؤسس الجهاز الأمني لحركة المقاومة الإسلامية حماس [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu. (arabsky) 
  12. ↑ a b Yehya Ibrahim Sinwar [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu. 
  13. ↑ قائد حماس بالسجون يحيى السنوار... خطط للهرب اكثر من مرة وعوقب بالعزل [online]. 2011-10-18 [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (arabsky) 
  14. ↑ Hamas leader tests positive for coronavirus [online]. 2020-12-02 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ Hamas agrees to steps towards Palestinian unity [online]. Al-Džazíra, 2017-09-17 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ The leader of Hamas in Gaza is the most influential man in Palestine. The Economist [online]. 2018-05-26 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ As Gaza Teeters on Precipice, a Hamas Leader Speaks Out. The New York Times [online]. 2018-05-10 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Yahya Sinwar [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ Home of Hamas leader in Gaza said hit by Israeli strike. The Times of Israel [online]. 2021-05-16 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ Přes dvacet let strávil Jahjá Sinvár ve vězení a nyní stál za útokem na Izrael. Je terčem číslo jedna. ČT24 [online]. 2023-10-18. Dostupné online. 
  21. ↑ BAUER, Vojtěch; VOCŮ, Taťána. Potvrzeno. Číslo jedna Hamásu Sinvár je po smrti - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-10-17 [cit. 2024-10-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jahjá Sinvár na Wikimedia Commons