Diecéze wauská

Diecéze wauská
(Diecéze Wau)
Dioecesis Vaven(sis)
Katedrála Panny Marie ve Wau
Katedrála Panny Marie ve Wau
Základní informace
SídloP.O. Box 29, Wau,
Jižní SúdánJižní Súdán Jižní Súdán
KatedrálaPanny Marie
Zřízena12. prosince 1974
Církev sui iurisřímskokatolická
BiskupMatthew Remijio
Adam Gbitiku M.C.C.I.
Církevní provinciedžubská
Statistické údaje
Počet farností20
Počet diecézních kněží27
Počet řeholních kněží26
Počet řeholníků36
Počet řeholnic28
Rozloha134 572 km²
Počet obyvatel4 667 760 (rok 2020)
z toho katolíků3 164 190 (68 %)
Další informace
Diecéze wauská (Diecéze Wau) na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze wauská či Diecéze Wau (lat. Dioecesis Vaven(sis), angl. Roman Catholic Diocese of Wau) je římskokatolická diecéze se sídlem v městě Wau, kde se nachází katedrála Panny Marie. Je sufragánní k arcidiecézi Džuba. Diecéze má jurisdikci nad katolickými věřícími latinského obřadu, kteří žijí ve státech Severní Bar el Gazal a Západní Bar el Gazal, na většině území státu Warab v Jižním Súdánu a v oblasti se zvláštním správním statusem Abyei, která je v prozatímním kondominiu se Súdánem. V roce 2020 bylo území diecéze rozděleno na 20 farností.

Historie

Diecéze v Súdánu a v Jižním Súdánu
Církevní provincie Džuba s vyznačením území diecéze Wau tmavší barvou

Během mahdistické války (1881–1899) proti egyptské okupaci Súdánu byli z území dnešního Súdánu a Jižního Súdánu vyhnáni křesťanští misionáři.

Apoštolská prefektura Bar el Gazal byla zřízena 30. května 1913 dekretem Quam multis Propaganda Fide, kterým bylo toto území odděleno od Apoštolského vikariátu Súdán nebo Střední Afrika (dnes arcidiecéze Chartúm).[1]

13. června 1917 byla apoštolská prefektura povýšena na apoštolský vikariát.

Dne 12. června 1923 postoupila území pro zřízení apoštolské prefektury rovníkového Nilu (dnes arcidiecéze Gulu) na základě apoštoského breve Quae catholico papeže Pia XI.[2]

Dne 3. března 1949 opět postoupil území pro vytvoření apoštolské prefektury Mupoi (dnes diecéze Tombura-Yambio) bulou Quo Christi Domini papeže Pia XII.[3]

Dne 3. června 1955 Súdán opět postoupil území pro zřízení apoštolského vikariátu Rumbek (dnes diecéze Rumbek) bulou Quandoquidem arcano papeže Pia XII.[4]

1. ledna 1956 se Súdán stal nezávislým státem. V březnu 1964 byli vojenskou vládou generála Ibrahima Abbouda ze Súdánu vypovězeni všichni zahraniční misionáři, kteří se museli přestěhovat do Ugandy, Zairu a střední Afriky, a zůstalo jen velmi málo místních duchovních a katechetů. Kněží museli uprchnout, dokud mírová dohoda z Addis Abeby v roce 1972 neukončila první súdánskou občanskou válku.

Dne 26. května 1961 byl přejmenován na Apoštolský vikariát Wau.

12. prosince 1974 byl apoštolský vikariát bulou Cum in Sudania papeže Pavla VI. povýšen na diecézi.[5]

Na základě mírových dohod, které ukončily občanskou válku z let 1984–2005, vyhlásil Jižní Súdán 9. července 2011 nezávislost.

Biskupové

Apoštolští prefekti Bahr al-Ghazal

Apoštolští vikáři Bahr al-Ghazal/Wau

  • Rodolfo Orler, M.C.C.I. † (11. prosince 1933 – 19. července 1946 zemřel)
  • Edoardo Mason, M.C.C.I. † (8. května 1947 – 10. května 1960 jmenován apoštolským vikářem v El Obeidu)
  • Ireneus Wien Dud † (10. května 1960 – 12. prosince 1974 jmenován arcibiskupem v Jubě)

Biskupové z Wau

Farnosti

V roce 2000 jsou k dispozici pouze další informace o 15 farnostech. Sídla patnácti farností se nacházela v následujících místech (k roku 2000):

  1. Aweil (založeno kolem roku 1950)
  2. Bussere (založeno 7. srpna 1933)
  3. Deim Zubeir (založeno kolem roku 1926)
  4. Gordhiim (založeno kolem roku 1953)
  5. Kayango (založeno 7. března 1905)
  6. Kpaille Raffili (založeno kolem roku 1914 / 1954)
  7. Kwajok (založen kolem roku 1923)
  8. Mayen (založena kolem roku 1946)
  9. Mbili (založeno 17. března 1904)
  10. Mboro (založeno kolem roku 1917)
  11. Nazareth (založeno kolem roku 1982)
  12. Nyamlell (založeno kolem roku 1934)
  13. Raja (založeno kolem roku 1935)
  14. Sikkat al-Hadid – Svatý Josef (založeno kolem roku 1976)
  15. Wau (založeno kolem roku 1905)

V roce 2002 bylo v diecézi Wau celkem 17 farností. V roce 2018 bylo 19 farností a do roku 2020 se počet farností zvětšil na 20.

Statistiky

Podle Annuario Pontificio 2021 měla diecéze na konci roku 2020 celkem 3 164 190 pokřtěných věřících.

rok populace kněží trvalí
jáhnové 		řeholníci farnosti
pokřtění celkem % celkem diecézní řeholní počet křtů muži ženy
1950 22 000 750 000 2.9 3 3 7333 54 37 11
1970 67 000 962 504 7.0 10 10 6700 1 10 13
1980 212 180 1 398 000 15.2 23 15 8 9225 14 10 15
1990 477 000 1 770 000 26.9 14 5 9 34 071 22 17 15
1999 760 000 2 450 000 31.0 17 10 7 44 705 15 13 16
2000 990 000 3 000 000 33.0 30 19 11 33 000 21 15 21
2001 1 190 000 3 500 000 34.0 30 20 10 39 666 20 16 20
2002 1 190 000 3 500 000 34.0 19 13 6 62 631 15 15 17
2010 2 800 000 4 000 000 70.0 31 19 12 90 322 30 19 13
2012 2 800 000 4 200 000 66.7 36 22 14 77 777 27 23 14
2013 2 800 000 4 000 000 70.0 43 19 24 65 116 34 28 19
2017 2 984 000 4 263 000 70.0 46 28 18 64 869 1 28 28 19
2020 3 164 190 4 667 760 67.8 53 27 26 59 701 36 28 20
Zdroj: Catholic-Hierarchy, která přebírá údaje z Annuario Pontificio.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Diócesis de Wau na španělské Wikipedii a Bistum Wau na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dekret Quam multis. Le Canoniste contemporain. 1913, s. 431–432. Dostupné online. (latina) 
  2. ↑ Breve Quae catholico. AAS. 1923, čís. 15, s. 490. Dostupné online. (latina) 
  3. ↑ Bula Quo Christi Domini. AAS. 1949, čís. 41, s. 405. Dostupné online. (latina) 
  4. ↑ Bula Quandoquidem arcano. AAS. 1955, čís. 57, s. 753. Dostupné online. (latina) 
  5. ↑ Bula Cum in Sudania. AAS. 1975, čís. 67, s. 164. Dostupné online. (latina) 
  6. ↑ CHENEY, David M. Diocese of Wau [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2021-05-08 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.