Daviscupový tým Velké Británie

Velká Británie
KapitánLeon Smith
Žebříček ITF7.
Nejvýše v žebříčku1. (30. listopadu 2015)
Barvy      modrá
      bílá
Týmové statistiky
Poprvé v soutěži1900
Odehraných ročníků111
Zápasů celkem265 (163–102)
Roky ve Světové skupině21 (21–21)
Tituly10 (1903, 1904, 1905, 1906,
1912, 1933, 1934, 1935,
1936, 2015)
Finalisté8 (1900, 1902, 1907, 1913,
1919, 1931, 1937, 1978)
Hráčské rekordy
Nejvíce výher, celkemFred Perry (45–7)
Nejvíce výher, dvouhraBunny Austin (36–12)
Nejvíce výher, čtyřhraBobby Wilson (25–8)
Nejlepší párSangster / Wilson (11–3)
Nejvíce zápasůBobby Wilson (34)
Nejvíce odehraných letGreg Rusedski
Andy Murray (13)
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023

Daviscupový tým Velké Británie reprezentuje Velkou Británii v Davisově poháru od prvního ročníku v roce 1900 pod vedením národního tenisového svazu Lawn Tennis Association. Po Spojených státech a Austrálii představuje třetí nejúspěšnější družstvo v historických statistikách.

Družstvo získalo deset trofejí. Jako poražený finalista skončilo osmkrát. Převážná většina úspěchů Britů byla datována mezi ranou éru soutěže až do čtyřicátých let dvacátého století. Finále odehráli také v roce 1978. Jubilejní desátou trofej pak britští reprezentanti vybojovali roku 2015.[1] Jednalo se o nejdelší interval mezi dvěma tituly konkrétního týmu v historii Davis Cupu.

Historie

Po vypadnutí ze světové skupiny v roce 2003 se tým snažil vrátit do elitní úrovně. To se mu podařilo o pět let později, když roku 2008 podlehl v jejím úvodním kole Argentině 1:4 na zápasy. Následně se opět vrátil zpátky v sezóně 2014. Po sandiegské výhře nad Spojenými státy, však Britové dohráli ve čtvrtfinále po prohře od Itálie 2:3.

2015: Desátý titul po 79 letech

Tým během ročníku 2013, zleva: Leon Smith (kapitán), James Ward, Dan Evans, Colin Fleming, Jonathan Marray

Dva nejdéle působící účastníci v soutěži – Spojené státy a Velká Británie, se střetli potřetí za předešlých 37 let a podruhé za sebou v prvním kole Světové skupiny. Britští tenisté vyhráli stejně jako ve Světové skupině 2014, tentokrát poměrem 3:2 na zápasy. Celková vzájemná bilance po tomto střetnutí vyznívala ve prospěch Američanů poměrem 11:9.[2] Dvouhra mezi Isnerem a Wardem představovala nejdelší zápas amerického tenisty v Davisově poháru od zavedení tiebreaku v roce 1989.[3] Britové porazili Američany na domácí půdě poprvé od roku 1935.[4]

Družstvo pak zvítězilo ve čtvrtfinále poprvé od roku 1981, kdy byla zavedena Světová skupina.[5] Na londýnské trávě v Queen's Clubu přehrálo Francii 3:1 na zápasy. Od roku 1998 si poprvé připsala tři body bratrská dvojice – Andy a Jamie Murrayovi, když naposledy předtím tohoto výkonu dosáhli zimbabwští bratři Blackovi proti Austrálii.[6] V semifinále nezastavila Ostrovany ani Austrálie, která odešla poražena z glasgowské haly 2:3.

Jubilejní desátou trofej pak tým vyhrál v gentském finále, hraném v hale na antuce, kde zdolal Belgii 3:1 na zápasy. Salátovou mísu získal po 79 letech (naposledy předtím se to britským hráčům podařilo v roce 1936),[7] což znamenalo nejdelší interval mezi dvěma tituly konkrétního týmu v historii soutěže. Lídr družstva Andy Murray se stal třetím tenistou od nastolení světové skupiny, který dokázal vyhrát všem osm dvouher v jediném ročníku Davisova poháru. Navázal tak na Američana Johna McEnroea a Švéda Matse Wilandera.[8] Navíc během ročníku přidal i tři deblová vítězství. Dalšími členy družstva byli Kyle Edmund, James Ward a Jamie Murray.

Chronologie výsledků

2019–2029

Rok úroveň datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2019 Finálový turnaj, základní skupina 20. listopadu Madrid, Španělsko tvrdý (h) Nizozemsko Nizozemsko 2–1 výhra
21. listopadu Kazachstán Kazachstán 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 22. listopadu Německo Německo 2–0 výhra
Finálový turnaj, semifinále 23. listopadu Španělsko Španělsko 1–2 prohra
2021 Finálový turnaj, základní skupina 27. listopadu Innsbruck, Rakousko tvrdý (h) Francie Francie 2–1 výhra
28. listopadu Česko Česko 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 30. listopadu Německo Německo 1–2 prohra
2022 Finálový turnaj, základní skupina 14. září Glasgow, Spojené království tvrdý (h) USA Spojené státy 1–2 prohra
16. září Nizozemsko Nizozemsko 1–2 prohra
18. září Kazachstán Kazachstán 2–1 výhra
2023 Kvalifikační kolo 3.–4. února Cota, Kolumbie antuka Kolumbie Kolumbie 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 13. září Manchester, Spojené království tvrdý (h) Austrálie Austrálie 1–2 prohra
15. září Švýcarsko Švýcarsko 2–1 výhra
17. září Francie Francie 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 24. listopadu Málaga, Španělsko tvrdý (h) Srbsko Srbsko 0–2 prohra

Složení týmu

Odkazy

Reference

  1. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ Head to Head Summary: USA v Great Britain [online]. Davis Cup [cit. 2015-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Ward tops Isner in five sets to give Britain 2-0 lead. Tennis.com [online]. 2015-03-06 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Davis Cup 2015: Andy Murray beats John Isner in straight sets to take. The Independent [online]. 2015-03-09 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ NEWBERY, Piers. Murray win puts GB into semi-finals. BBC Sport [online]. 2015-07-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Murray sends Britain into semifinals. www.daviscup.com [online]. Davis Cup, 2015-07-19 [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Davis Cup
Vítěz 2024: Itálie Itálie
Finále 2024

Argentina Argentina • Austrálie Austrálie • Belgie Belgie • Brazílie Brazílie • Česko Česko • Finsko Finsko • Francie Francie • Chile Chile • Kanada Kanada • Itálie Itálie • Německo Německo • Nizozemsko Nizozemsko • Slovensko Slovensko • USA Spojené státy • Španělsko Španělsko • Spojené království Velká Británie

Ročníky
1900 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 • 2001 • 2002 • 2003 • 2004 • 2005 • 2006 • 2007 • 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025
Historie Davis Cupu • žebříček ITF