Pocházel z rodiny exulantů, kteří v roce 1726 uprchli před náboženským pronásledováním z Moravy do Ochranova v Horní Lužici. Jeho rodiče byli: Johann Tannenberg a Judith, rozená Nitschmann. Rodina se znala s Davidem Nitschmannem. David Tannenberger narodil nedaleko Ochranova ve vesnici Berthelsdorf, rovněž patřící k panství hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzerdorfa.[2] Hrabě Zinzendorf měl na mladého Tannenberga hluboký vliv.[3] Mladý David se vzdělával v ústavech moravské církve v Ronneburgu, Marienbornu a Herrnhaagu. V roce 1742 svá studia ukončil a vrátil se do Berthelsdorfu, odtud pak, v roce 1746, odešel do Herrnhutu. O dva roky později reagoval na výzvu komunity v nizozemskémZeistu, kam v září 1748 se skupinou Moravavských bratrů odjel. Krátce po příjezdu do Zeistu se rozhodl připojit se k jiné skupině Moravanů – ti směřovali do Nového světa. Dne 20. února 1749 vypluli na moravské lodí Irene, do New Yorku dorazili 12. května, do Betléma v Pensylvánii pak přijeli dne 21. května 1749. Tam se dne 15. července 1749 Tannenberg spolu s dalšími 27 páry oženil v hromadném obřadu. Jeho manželkou se stala Anna Rosina Kern.[3] V manželství se narodilo pět děti: dcery Rosina, Maria Elizabeth a Anna Maria a synové David a Samuel.[4]
Tannenberg byl zručným truhlářem a do Betléma nepochybně odjel proto, aby pomáhal v komunitě Moravských bratrů stavět budovy. Pro moravský kostel v Lititz navrhl kostelní věž – později tam (v roce 1787) postavil i varhany. Dne 8. srpna 1752 se Tannenberg se svou rodinou přestěhoval z Betléma do blízkého Nazaretu, ale 11. prosince 1754 se vrátila rodina zpět kvůli hrozícím útokům blízkých indiánských kmenů.
Na varhanáře Davida Tannenberga vyškolil Johann Gottlob Klemm († 1762), varhanář z Drážďan. Ten přijel do Pensylvánie už v roce 1733. V roce 1758 pomáhal David Tannenberg Klemmovi stavět varhany v Nazaretu – tam se v březnu 1758 přestěhovali jak Tannenbergovi, tak i Klemm. Společně pak postavili nejméně pět varhan pro moravské kaple. Po Klemmově smrti Tannenberg tři roky varhany nestavěl a v roce 1765 se s rodinou natrvalo přestěhoval do Lititz. Tam se k řemeslu varhanáře vrátil, v místním hudebním sboru hrál na varhany, housle a zpíval. Pod jeho vedením naučil vahranářské řemeslo Johanna Philipa Bachmanna – tento varhanář byl manželem jeho nejmladší dcery.
V roce 1778 Tannenberg spolu s 21 dalšími členů kongregace složili přísahu věrnosti nově vytvořené vládě Spojených států.
Tannenberg ladil varhany, které zkonstruoval pro luteránský kostel v pensylvánském Yorku, tam ho postihla apoplexie. Spadl z lavičky, udeřil se do hlavy a zranil se. Zemřel dne 19. května 1804. Poslední varhany, které navrhl a zkonstruoval, zazněly poprvé na jeho pohřbu.
↑ ab David Tannenberg - Chapter 1. www.davidtannenberg.com [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
↑REINCKE, Abraham. A Register of Members of the Moravian Church: And of Persons Attached to Said Church in this Country and Abroad, Between 1727 and 1754. [s.l.]: H. T. Clauder, printer 638 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: udsxAQAAMAAJ.
„Pleasing for Our Use“: David Tannenberg and the Organs of the Moravians. Jedná se o výběr příspěvků ze sympozia, které se konalo v roce 1995. Výběr sestavila Carol A. Traupman-Carr. ISBN 978-0934223607