Děvín (Milhostov)

Děvín
Poslední dům v Děvíně (spadající pod Milhostov)
Poslední dům v Děvíně (spadající pod Milhostov)
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMilhostov
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDěvín (1,32 km²)
Nadmořská výška450 m n. m.
Děvín
Děvín
Další údaje
Zaniklé obce.cz4907
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děvín (německy Döba) je zaniklá vesnice na území obce Milhostov, v k. ú. Děvín v okrese ChebKarlovarském kraji. Vesnice ležela 1,5 kilometrů severozápadně od Mihostova. V roce 1850 se stala osadou Nové Vsi, v roce 1960 bylo území připojeno k obci Milhostov. Úředně byla vesnice zrušena v roce 1980.

Děvín je také název katastrálního území o rozloze 1,32 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392, kdy jsou zde zmiňovány dva velké statky v majetku chebských klarisek. Postupně zde přibyly domky dělníků z původní cihelny, která zde fungovala až do první světové války. Statky byly bohatě zdobené hrázděním a byly svědectvím stability selského osídlení na Chebsku. V roce 1850 se Děvín stal osadou Nové Vsi. Do školy chodily děti do Milhostova a obyvatelé chodili do kostela svatého Mikuláše v Milhostově, kam byli v roce 1905 místní farníci přeřazeni z farnosti Kopanina s kostelem svatého Jiří a svatého Jiljí.[1]

Po druhé světové válce postihl vesnici odsun německého obyvatelstva a po válce došlo jen k částečnému dosídlení. Po nuceném vysídlení německých obyvatel byly osídleny jen tři statky, které se po roce 1951 staly součástí JZD Nová Ves. V roce 1960 bylo toto družstvo sloučeno s JZD Křižovatka. V roce 1980 byla osada Děvín zrušena a zbylé dva domy přičleněny k Milhostovu.[1]

Přírodní poměry

Území zaniklé vesnice se nachází v Chebské pánvi při Lužním potoce. V nivě potoka byla v roce 1990 vyhlášena přírodní rezervace Děvín.[2]

V nivě Lužního potoka byly zachyceny tři přírodní vývěry minerálky. Nejprve byly prameny zachyceny v dřevěném jímání,[1] později bylo staré jímání nahrazeno betonovými skružemi. V minulosti byly prameny sporadicky využívány pro pitné účely, ovšem vydatnost pramenů byla jen nepatrná.[3] Roku 1902 byl severně od vsi navrtán silný zdroj oxidu uhličitého. Vrt musel být ihned uzavřen, neboť únik plynu ohrožoval prameny ve Františkových Lázních.[1]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 64 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 35 58 65 62 63 64 52 19 52 32 6 8
Počet domů 4 6 7 7 8 8 4 5 2 2

Odkazy

Reference

  1. a b c d BOHÁČ, Jaromír; SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko. 1. vyd. Cheb: Muzeum Cheb, 2007. 203 s. ISBN 978-80-85018-59-2. S. 40–41. 
  2. PR Děvín [online]. AOPK ČR [cit. 2024-03-26]. Dostupné online. 
  3. KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. S. 232–234. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 259. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 9.  Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.

Externí odkazy