Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny
Anežka Česká, zakladatelka kláštera křižovníků s červenou hvězdou (český mistr, 1482)
Právní forma	spolek
Založeno	1928
Předseda	Josef Vlasák O.Cr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny byl spolek založený v roce 1928 za účelem shromáždění finančních prostředků na výstavbu katolických kostelů v rychle se rozvíjejících okrajových čtvrtích Velké Prahy, kde přibývali noví obyvatelé, pro které chyběla církevní zařízení.

K myšlence vybudovat kolem centra hlavního města dostatek svatostánků se koncem 20. let přiklonil především František Nosek, významný politik, ministr a poslanec za Československou stranu lidovou. Velkou podporu našel u Josefa Vlasáka, velmistra Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Založili spolek nazvaný "Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny", který byl ustaven nejprve jako volné sdružení, ale v květnu 1928 byly ministerstvem vnitra schváleny stanovy, jež v červnu 1928 přijala i arcibiskupská konzistoř.^[1]

Název spolku vyjadřoval vztah řádu křižovníků s červenou hvězdou k jeho zakladatelce Anežce Přemyslovně a zároveň připomínal 650. výročí jejího úmrtí.

Se vznikem a působením spolku bývá někdy spojován údajný, ale blíže nedoložený výrok pražského biskupa Antonína Podlahy: místo úsilí o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí strženého v roce 1918 nebo postavení sloupu nového by bylo účelnější na pražské periferii postavit tolik nových kostelů, kolik bylo hvězd rozsypaných z koruny Panny Marie Immaculaty při stržení sloupu.^[2][3][4]

Činnost spolku se soustředila především na získávání finančních prostředků, pomocí kterých by bylo možno záměr výstavby kostelů realizovat. V následujících letech skutečně vzniklo v okrajových částech Prahy několik nových sakrálních objektů a u některých je zmiňována podpora spolku nebo přímá podpora Františka Noska. U dvou z nich (kostely v Krči a v Košířích) byl architektem další člen spolku, Jaroslav Čermák.

Spolek pokračoval ve své činnosti i po smrti Františka Noska (v roce 1935) a v roce 1942 byl jako poslední z kostelů, u nichž se uvádí podpora Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny, dokončen kostel svatého Jana Nepomuckého v Košířích.

Už před oficiálním založením spolku vznikly nebo se připravovaly v nových částech Prahy čtyři stavby, které byly v souladu s jeho záměry:

• Kostel sv. Vojtěcha v Dejvicích (vysvěcen 1927),
• kaple svatého Václava v areálu Thomayerovy nemocnice v Krči (vysvěcena 1928),
• kostel svatého Václava ve Vršovicích (vysvěcen 1929),^[5]
• kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech (vysvěcen 1932), který nahradil provizorní farní kapli sv. Aloise v budově reálky na Náměstí krále Jiřího.

Další projekty realizované po založení Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny:

• farní budova s kaplí (nyní divadlo Miriam) u dnešního kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Strašnicích (vysvěceno 1930),^[6]
• svatyně Krista Krále ve Vysočanech (vysvěcena 1930),^[7]
• přestavba stodoly na stejně zasvěcenou (nyní již zbořenou) kapli v sousedství dnešního kostela sv. Alžběty Durynské ve Kbelích (vysvěceno 1932),^[8]
• kostel sv. Anežky České v Záběhlicích na Spořilově (vysvěcen 1935),^[9][10]
• kostel Panny Marie Královny Míru na Lhotce (vysvěcen 1937),^[11]
• podpora výstavby kaple na místě dnešního kostela sv. Terezie od Ježíše v Kobylisích (vysvěceno 1937),^[9][12][13]
• přestavba jatek na kostel sv. Františka z Asisi na Chodově (1938),^[14]
• přestavba orlovny na kostel sv. Vojtěcha na Balkáně na rozhraní Vysočan a Žižkova (vysvěcen 1939),^[15]
• dřevěný provizorní kostel sv. Františka z Assisi v Krči (vysvěcen 1941),^[16]
• kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích (vysvěcen 1942).^[2][17]

Z prostředků spolku bylo údajně financováno také odkoupení a oprava barokní kaple sv. Kláry v Troji.^[9][18] Uvažovalo se i o výstavbě kaple nebo kostela v Malešicích, tento záměr se ale neuskutečnil.

• PELZBAUEROVÁ, Věra. Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2008. 457 s. ISBN 978-80-7207-676-5. 

• Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)

• BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy – Úvod [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 11. 3. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
• BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy – 1. část [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 18. 3. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
• BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy – 2. část [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 26. 3. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
• BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy, závěrečná část [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 8. 4. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online. 
• NOVÁK, Antonín. Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny [online]. Sekulární františkánský řád, 22. 9. 2005 [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
• PELZBAUEROVÁ, Věra. Kostel sv. Alžběty ve Kbelích [online]. Sekulární františkánský řád, 1. 6. 2004 [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
• Česká televize. Cesty víry: Jsou už takoví
• Český rozhlas. Martin Horálek: Potupa při stavbě i stržení Mariánského sloupu. Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny