Cyril Horáček

prof. JUDr. Cyril Horáček
2. ministr financí Československa
Ve funkci:
8. července 1919 – 9. října 1919
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
Předseda vládyVlastimil Tusar
PředchůdceAlois Rašín
NástupceKuneš Sonntag
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Senátor Národního shromáždění
Ve funkci:
1920 – 1925
Rektor Univerzity Karlovy
Ve funkci:
1922 – 1923
PředchůdceBohumil Němec
NástupceFrantišek Pastrnek
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1908 – 1909
PředchůdceKamil Henner
NástupceEmanuel Tilsch
Stranická příslušnost
Členstvístaročeská strana
realistická str.
agrární strana
Narození7. listopadu 1862
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. května 1943 (ve věku 80 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
DětiCyril Horáček mladší
Alma materUniverzita Karlova
Profesepedagog, ekonom, politik a právník
CommonsCyril Horáček
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyril Horáček (7. listopadu 1862 Praha[1][2][3][pozn. 1] – 9. května 1943 Praha) byl český a československý národohospodář, politik, poslanec, senátor a ministr financí za Republikánskou stranu československého venkova (později známá jako Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu).

Život

Narodil se 7. listopadu 1862 jako třetí dítě do rodiny, otec Antonín Horáček byl bohatý řezník, který nedokončil akademické gymnázium. Sám byl politicky angažovaný, jako člen Národní strany byl v roce 1862 byl zvolen do pražského zastupitelstva a městské rady, byl i členem dalších spolků jako Národního divadla, Měšťanská beseda, Svatobor či Matice česká. Matka Julie, rozená Homolková, pocházela z vlivné úřednické rodiny. Rodina vlastnila a provozovala řeznický obchod v tehdejších novoměstských masných krámech v domě „U Helmů“ v dnešní Lazarské ulici.[2] Dále vlastnila činžovní dům čp. 319 na rohu Karlova náměstí a ulice Na Moráni, také usedlost v Michli.[2]

Při svých návštěvách v Chvalech, kam se jeho rodiče přestěhovali, se ještě jako student gymnázia seznámil se svou budoucí manželkou Růženou Bělehradskou, dcerou velkoobchodníka. Před nástupem na vysokou školu se vydal na tři týdny do Itálie, kde se mj. seznámil s Rudolfem Horským. Vojenskou službu absolvoval spolu s prvním ročníkem vysoké školy. Do manželství s Růženou Bělehradskou vstoupil v únoru 1892, jejich manželství přetrvalo až do její smrti v roce 1939. V roce 1892 se jim narodil syn Vladimír a v roce 1896 syn Cyril (nakonec se stal též vysokoškolským profesorem).[2]

Zemřel poměrně nečekaně na mrtvici 9. května 1943, pochován je po boku své manželky na Vyšehradském hřbitově[5].[2]

Vzdělání a akademické působení

Vystudoval akademické gymnázium v Klementinu[6] na Starém Městě v Praze. Poté absolvoval práva na právnické fakultě české univerzity v Praze, kde se stal v roce 1886 doktorem práv.[4][7] V praxi byl nejdříve advokátním koncipientem v Hradci Králové a Praze, pak mezi lety 1889–1902 pracoval jako tajemník v Městské spořitelně Pražské. V roce 1898 se se spisem Nauka o námezdním fondu habilitoval, v prosinci roku 1901 byl jmenován mimořádným profesorem politické ekonomie s právní účinností od 1. dubna 1902 a v březnu 1907 řádným profesorem národního hospodářství.[8] V roce 1914 se stal členem České akademie věd a umění.[6] Mezi roky 1908 až 1909 byl děkanem právnické fakulty a v letech 1923–1924 celou univerzitu jako rektor vedl. Stal se také spoluzakladatelem Společnosti pro vědy státní a sociální.[4]

Politická činnost

Původně byl aktivní ve staročeské straně. Koncem 19. století se angažoval v realistickém hnutí a byl spojencem Tomáše Masaryka. Hnutí později přerostlo v politickou stranu, když roku 1900 po hilsneriádě byla založena Česká strana lidová (neboli Realistická strana). Horáček se podílel na vypracování jejího hospodářského a sociálního programu. V roce 1905 se ovšem kvůli finanční aféře Jana Herbena se stranou rozešel a vrátil se ke staročechům. Počátkem 20. století se podílel na programu rodícího se agrárního politického tábora a působil v deníku Venkov.[9]

Po vzniku samostatného Československa byl v letech 1918–1920 členem Revolučního národního shromáždění.[10][11] Od 8. července do 9. října 1919 byl ministrem financí v první vládě Vladimíra Tusara.[12] Funkce byl ale na vlastní žádost zproštěn.[6] Ve volbách v roce 1920 byl zvolen senátorem Národního shromáždění ČSR, jímž byl v letech 1920–1925. V roce 1920 byl krátkou dobu i jeho prvním předsedou.[8][13]

V letech 1918–1925 byl členem agrární strany. Ze strany v roce 1925 vystoupil po tom, kdy na kandidátní listině strany do voleb v roce 1925 se ocitl na špatně volitelném místě.[2]

Po vystoupení požádal o vstup do Československá národní demokracie, svou žádost však stáhl. O vstup znovu požádal v roce 1929, tehdy však již byla jeho žádost odmítnuta. Nadále politicky publikoval, názorově se posouval ke krajní pravici. Po mnichovské krizi pozitivně vnímal Emila Háchu. V dubnu 1939 přestal publikovat.[2]

Dílo

Cyril Horáček psal a publikoval knihy, učebnice, články, spisy, monografie, spolu s Josefem Gruberem se podílel na vydávání spisů Albína Bráfa. Jeho učebnice národohospodářské politiky měla být původně pětidílná, ale po vzniku Československa se začal více věnovat politické činnosti. Byl příznivce Rašínovy peněžní politiky, v teorii tzv. katedrového socialismu a odmítal keynesiánství.[4] Rozepsal též vlastní životopis, který však nedokončil.[2]

Monografie
  • Naše hospodářské nedostatky (1894)
  • O zásadě soukromohospodářské a centralizační v cedulovém bankovnictví (1896)
  • Počátky českého hnutí dělnického (1896, 1933)
  • Nauka o námezdním fondu (1897)
  • Bytová otázka a městská renta pozemková (1905)
  • Finanční věda (1907)
  • Bolzanův „Nejlepší stát“ (1907)
  • Učebnice národohospodářské politiky (I. 1912, II. 1914)
  • Naše další úkoly měnové a otázka valorizace (1926)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některé zdroje chybně uvádí jako místo jeho narození Horní Počernice.[4]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ a b c d e f g h SMUTNÝ, Zdeněk. Prof. JUDr. Cyril Horáček, politik a národohospodář. Praha, 2016 [cit. 2017-07-05]. 258 s. Diplomová práce. Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Eduard Kubů. s. 20. Dostupné online.
  3. ↑ Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1879–1884) [online]. Univerzita Karlova [cit. 2017-05-15]. Strana 5097. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d BAŽANTOVÁ, Ilona. Cyril Horáček. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 597–599.
  5. ↑ hrob Cyrila Horáčka na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-26. 
  6. ↑ a b c TURNOVSKÝ, Martin. Cyril Horáček. Akademický bulletin. 1998, čís. 5. Dostupné online. 
  7. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900) [online]. Univerzita Karlova [cit. 2017-05-15]. Strana 54. Dostupné online. 
  8. ↑ a b GRUBER, Josef. Prof. Dr. Cyril Horáček, K šedesátým narozeninám. Obzor národohospodářský. 1922, roč. XXVII., s. 8 stran (orig. očíslovány 385–392). Dostupné online. 
  9. ↑ kol. aut. Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 377, 379–380, 416, 426. 
  10. ↑ Cyril Horáček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ kol. aut. Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660. 
  13. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. 

Související články

Externí odkazy

Ministři financí Československa
První republika (1918–1938)
Druhá republika (1938–1939)
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
Exilové vlády (1939–1945)
Třetí republika (1945–1948)
Komunistický režim (1949–1989)
ČSFR (1990–1992)
Děkani Právnické fakulty UK
c. k. česká univerzita
Karlo-Ferdinandova
(1882–1920)
Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)
Univerzita Karlova
(1920–1939)
Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)
Univerzita Karlova
(1945–)
Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Seznam rektorů Univerzity Karlovy

Read other articles:

Настольный теннис

Настольный теннис Матч в одиночном мужском разряде (чемпионат мира 2013 года) Категория игры с ракеткой и мячом Занимающихся в мире более 260 млн Спортсменов в команде 1—5 Инвентарь ракетка, мяч, стол, сетка Дисциплины Одиночный разряд, парный разряд, смешанный разряд, команд...

 

45 Eugenia

Asteroid with 2 moons 45 EugeniaDiscovery[1]Discovered byH. GoldschmidtDiscovery date27 June 1857DesignationsMPC designation(45) EugeniaPronunciation/juːˈdʒiːniə/[2]Named afterEmpress EugénieAlternative designations1941 BNMinor planet categoryMain beltAdjectivesEugenianOrbital characteristics[3]Epoch 26 November 2005 (JD 2453701.5)Aphelion440.305 Gm (2.943 AU)Perihelion373.488 Gm (2.497 AU)Semi-major axis406.897 Gm (2.720 AU)Eccentricity0.082O...

 

Palace of Westminster

Meeting place of the Parliament of the United Kingdom Houses of Parliament redirects here. For other uses, see Houses of Parliament (disambiguation). Palace of WestminsterSeen from across the River Thames in 2022LocationWestminsterLondonSW1A 0AAUnited KingdomCoordinates51°29′57″N 00°07′29″W / 51.49917°N 0.12472°W / 51.49917; -0.12472Area112,476 m2 (1,210,680 sq ft)[1] (internal)Built1016 and laterDemolished1834 (due to fire)Rebuilt184...

Inquinamento

Questa voce o sezione sull'argomento ecologia non cita le fonti necessarie o quelle presenti sono insufficienti. Commento: alcuni paragrafi mancano di fonti Puoi migliorare questa voce aggiungendo citazioni da fonti attendibili secondo le linee guida sull'uso delle fonti. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Il Lachine Canal a Montréal L'inquinamento è un'alterazione dell'ambiente, naturale o dovuta ad antropizzazione, da parte di elementi inquinanti. Esso produce dis...

 

John Bolton

Untuk orang lain dengan nama yang sama, lihat John Bolton (disambiguasi). John Bolton Penasihat Keamanan Nasional Amerika Serikat ke-27Masa jabatan9 April 2018 – 10 September 2019PresidenDonald TrumpWakilNadia SchadlowRicky L. WaddellMira RicardelCharles KuppermanPendahuluH.R. McMasterPenggantiRobert C. O'BrienDuta Besar Amerika Serikat untuk Perserikatan Bangsa-Bangsa ke-25Masa jabatan2 Agustus 2005 – 31 Desember 2006PresidenGeorge W. BushPendahuluJohn DanforthPengganti...

 

ソー (オー＝ド＝セーヌ県)

Sceaux 行政国 フランス地域圏 (Région) イル＝ド＝フランス地域圏県 (département) オー＝ド＝セーヌ県郡 (arrondissement) アントニー郡小郡 (canton) 小郡庁所在地INSEEコード 92071郵便番号 92330市長（任期） フィリップ・ローラン（2008年-2014年）自治体間連合 (fr) メトロポール・デュ・グラン・パリ人口動態人口 19,679人（2007年）人口密度 5466人/km2住民の呼称 Scéens地理座標 北緯48度4...

Distrik Qiantang

钱塘区 (Distrik Qiantang)杭州钱塘新区Distrik Baru Qiantang Hangzhou杭州经济技术开发区Distrik Zona Pengembangan Ekonomidan Teknologi HangzhouDistrikLokasi Distrik Baru Qiantang di Hangzhou, 2020NegaraRepublik Rakyat TiongkokProvinsiZhejiangKota subprovinsiHangzhouZona waktuUTC+8 (Waktu Standar Tiongkok) Distrik Qiantang (Hanzi sederhana: 钱塘区; Hanzi tradisional: 錢塘區; Pinyin: Qiántáng qū) adalah salah satu dari sepuluh distrik perkotaan di kota seting...

 

2016年美國總統選舉

2016年美國總統選舉 ← 2012 2016年11月8日 2020 → 538個選舉人團席位獲勝需270票民意調查投票率55.7%[1][2] ▲ 0.8 %   获提名人 唐納·川普 希拉莉·克林頓 政党 共和黨 民主党 家鄉州 紐約州 紐約州 竞选搭档 迈克·彭斯 蒂姆·凱恩 选举人票 304[3][4][註 1] 227[5] 胜出州/省 30 + 緬-2 20 + DC 民選得票 62,984,828[6] 65,853,514[6]...

 

Eusebio Sacristán

Questa voce o sezione sugli argomenti allenatori di calcio spagnoli e calciatori spagnoli non cita le fonti necessarie o quelle presenti sono insufficienti. Puoi migliorare questa voce aggiungendo citazioni da fonti attendibili secondo le linee guida sull'uso delle fonti. Segui i suggerimenti dei progetti di riferimento 1, 2. Eusebio Sacristán Nazionalità  Spagna Altezza 170 cm Peso 71 kg Calcio Ruolo Allenatore (ex centrocampista) Termine carriera 2002 - giocatore CarrieraGiovan...

清明

  此條目介紹的是节气。关于节日，请见「清明節」。 清明汉语名称汉语清明字面意思Clear and bright标音官话（現代標準漢語）- 汉语拼音 qīng míng - 注音符號 ㄑㄧㄥ ㄇㄧㄥˊ 闽语- 白話字 Chheng-bêng / Chhiⁿ-miâ - 臺語羅馬字拼音 Tshing-bîng / Tshinn-miâ - 閩東語平話字 Chĭng-mìng 粤语- 粵拼 cing1 ming4 - 耶魯拼音 chīng mìhng 客語- 客語白話字 Chhîn...

 

Telecommunications in Cuba

Telecommunications in Cuba consists mainly of NTSC analog television, analog radio, telephony, AMPS, D-AMPS, and GSM mobile telephony, and the Internet. Telephone service is provided through ETECSA (Telecommunications Company of Cuba), mobile telephone service is provided through the Cellular Telephone Company of Cuba (CUBACEL) and, previously, Caribbean Cellular (Celulares del Caribe, C-COM - no longer operating). Cuba's main international telecommunications links are through Intersputnik, w...

 

Enmerkar and the Lord of Aratta

Text in Sumerian epic mythology Fragment of a tablet with Enmerkar and the Lord of Aratta, c. 1900–1600 BC. Enmerkar and the Lord of Aratta is a legendary Sumerian account, preserved in early post-Sumerian copies, composed in the Neo-Sumerian period (ca. 21st century BC). It is one of a series of accounts describing the conflicts between Enmerkar, king of Unug-Kulaba, and the unnamed king of Aratta.[citation needed] Because it gives a Sumerian account of the confusion of tongu...

Blokovi

Blokovi БлоковиNovobeogradski blokoviНовобеоградски блоковиKawasan perkotaanBlok 62 pada malam hariKoordinat: 44°48′N 20°23′E / 44.800°N 20.383°E / 44.800; 20.383Negara SerbiaRegionBeogradMunisipalitasNovi BeogradPopulasi (2011) • Total79,310Zona waktuUTC+1 (CET) • Musim panas (DST)UTC+2 (CEST)Kode area telepon+381(0)11Plat mobilBG Blokovi (bahasa Serbia: Блокови, secara harfiah berarti bl...

 

أهداف التنمية المستدامة ونيجيريا

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (يونيو 2022) تتركز أهداف التنمية المستدامة ونيجيريا حول كيفية تنفيذ نيجيريا لأهداف التنمية المستدامة في الولايات الستة والثلاثين وإقليم العاصمة الفيدرالية (FCT) أبوجا. ت�...

 

Point limite zéro

Point limite zéro Données clés Titre original Vanishing Point Réalisation Richard C. Sarafian Scénario Guillermo CainBarry Hall (non crédité) Acteurs principaux Barry NewmanCleavon LittleDean Jagger Sociétés de production Cupid Productions Pays de production États-Unis Genre Road Movie Durée 99 minutes Sortie 1971 Pour plus de détails, voir Fiche technique et Distribution. modifier Point limite zéro (Vanishing Point, littéralement « Point de fuite ») est un film d'a...

قبل الميلاد

يفتقر محتوى هذه المقالة إلى الاستشهاد بمصادر. فضلاً، ساهم في تطوير هذه المقالة من خلال إضافة مصادر موثوق بها. أي معلومات غير موثقة يمكن التشكيك بها وإزالتها. (مارس 2016) قبل الميلاد هو التاريخ المعروف بفترة ما قبل ميلاد السيد المسيح يسوع الناصري (عيسى ، عند المسلمين) وتختصر با�...

 

Janji-Mu Seperti Fajar

Janji Mu Seperti FajarGenre Drama Roman Religi Skenario Alexis Leirissa Wulan P. Pranarka Cerita Alexis Leirissa Wulan P. Pranarka SutradaraMaruli AraPemeran Roger Danuarta Leony V. H. Gracia Indri Penggubah lagu temaNikitaLagu pembukaJanji-Mu Seperti Fajar oleh NikitaLagu penutupJanji-Mu Seperti Fajar oleh NikitaNegara asalIndonesiaBahasa asliBahasa IndonesiaJmlh. musim1Jmlh. episode21ProduksiProduser eksekutifElly Yanti NoorProduserLeo SutantoPengaturan kameraMulti-cameraRumah produksiSine...

 

Lovescape

1991 studio album by Neil DiamondLovescapeStudio album by Neil DiamondReleasedAugust 27, 1991Recorded1990–1991Studio Record One, Los Angeles Arch Angel, Los Angeles Ocean Way, Hollywood Westlake, Los Angeles Lion Share, Los Angeles Abbey Road, London GenreSoft rock, countryLength60:43LabelColumbiaProducerNeil Diamond, Val Garay, Albert Hammond, Don Was, Peter Asher, Humberto GaticaNeil Diamond chronology The Best Years of Our Lives(1988) Lovescape(1991) The Greatest Hits: 1966–199...

Флаг Греции

Флаг Греческой Республики Субъект Греция Утверждён 22 декабря 1978 (также существовал в 1970—1975) Использование Пропорция 2:3 Предыдущие флаги 15 марта 1822 — 22 декабря 1978  Медиафайлы на Викискладе Флаг Греции (греч. Σημαία της Ελλάδας) представляет собой прямоугольное полотни...

 

Shintoismo

Questa voce o sezione sull'argomento religione è priva o carente di note e riferimenti bibliografici puntuali. Sebbene vi siano una bibliografia e/o dei collegamenti esterni, manca la contestualizzazione delle fonti con note a piè di pagina o altri riferimenti precisi che indichino puntualmente la provenienza delle informazioni. Puoi migliorare questa voce citando le fonti più precisamente. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Questa voce o sezione sull'argomento re...