Zaobíral se především algebrou a geometrií. Maclaurinova řada, speciální případ Taylorovy řady, je pojmenována po něm. Nezávisle na Eulerovi objevil zákonitost dnes známou jako Eulerova-Maclaurinova věta (či též Eulerův-Maclaurinův sumační vzorec), která popisuje vztah mezi sčítáním funkčních hodnot nějaké funkce a jejím integrálem. S její pomocí Maclaurin odvodil Stirlingův vzorec a Newton-Cotesův numerický integrační vzorec. Významně přispěl též ke studiu eliptického integrálu. V geometrii je po něm pojmenován Braikenridge-Maclaurinův teorém a Maclaurinova trisektrix (tedy křivka schopná rozdělit úhel na tři části). Zasáhl i do oblasti fyziky, když věnoval pozornost gravitaci rotujících těles.
Literatura
Bruneau, Olivier (2011). Colin Maclaurin, l'obstination mathématicienne d'un newtonien. Presses Universitaires de Nancy.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Colin Maclaurin na Wikimedia Commons
